Vláda nedávno podpořila návrh skupiny poslanců, který počítá se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů lidem mladším 15 let. Návrh ale obsahuje technické i legislativní problémy, které zmínila téměř všechna připomínková místa. Zdravotnický deník nejčastěji zaznívanou kritiku shrnul.
Souhlasné stanovisko s návrhem vydala ministerstva zdravotnictví, zemědělství a práce a sociálních věcí a také vedoucí Úřadu vlády. I tyto resorty ale zmiňují velké nedostatky návrhu. Neutrální postoj zastávají kromě ministerstva školství, obrany a průmyslu a obchodu také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Odbor kompatibility Vlády ČR. Zcela proti návrhu jsou pak Hospodářská komora a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Zásadním legislativně technickým nedostatkem je chybějící definice energetického nápoje. Zmiňuje to ve svých připomínkách ministerstvo zdravotnictví. „Pouze se odkazuje na prováděcí právní předpis, jehož obsahový rámec nebyl předložen,“ píše ministerstvo s tím, že v navrhovaných ustanoveních předkladatelé sice využívají textace z původního znění novely o návykových látkách, ta ale prošla komplexní změnou. „Absence definice energetického nápoje velmi ztěžuje práci s předloženým návrhem, protože celkově není jasné, co se ve skutečnosti reguluje,“ dodává ministerstvo. Pouhý odkaz na prováděcí právní předpis nestačí a je nutné vymezit energetické nápoje přímo v zákoně.
S definicí energetického nápoje ale bude vždy problém, jak upozorňuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: „Výrobce obmění složení a vymyslí jiný produkt, který sice nebude o nic zdravější, ale nebude spadat pod legislativu.“
Chybné zařazení mezi návykové látky?
Podle resortu je tak zařazení energetických nápojů do zákona o návykových látkách diskutabilní. „Návrh neobsahuje srovnání škodlivosti konzumace se škodami způsobenými alkoholem, nikotinovými produkty či omamnými nebo psychotropními látkami. Není tedy jasné, proč se energetické nápoje řadí mezi návykové látky,“ stojí v připomínkové zprávě. Velkou část navrhované novely, která se vztahuje například na alkohol, nelze na energetické nápoje použít, třeba zákaz vstupu do veřejné dopravy nebo povinnost podrobit se orientačnímu či odbornému lékařskému vyšetření.
S legislativně nesprávným zařazením mezi návykové látky souhlasí i Hospodářská komora: „Zařazení energetických nápojů mezi návykové látky neodpovídá podstatě a charakteru energetického nápoje jako potraviny.“ Komora také upozorňuje, že nápoje splňují požadavky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) na bezpečné množství kofeinu. Regulace potravin, které odpovídají doporučením EFSA, proto není odůvodněná. „Pokud je v důvodové zprávě, která je z našeho pohledu zpracována zcela nedostatečně a bez odborného prokázání nezbytnosti navrhované právní úpravy, označován kofein jako hlavní důvod nutnosti regulace, pak zcela účelově absentuje srovnání s jinými běžně dostupnými potravinami, které obsahují kofein a u kterých není omezení dostupnosti ani zvažováno,“ dodává.
Podle návrhu by mělo požadavky na složení i samotnou definici jednotlivých látek energetických nápojů vyhláškou stanovit ministerstvo zdravotnictví, to ale Hospodářská komora bez jasných mantinelů v zákoně označuje za neakceptovatelné: „Tímto by ministerstvo mělo možnost nejen určovat, co je energetický nápoj, ale také tuto definici libovolně měnit a rozšiřovat na jakékoli nápoje. V okamžiku nabytí účinnosti zákona obsahujícího zmocnění k vydání vyhlášky by tak došlo k situaci, kdy nebude vůbec zřejmé, na které produkty se právní úprava vztahuje. To by vedlo nejen ke zcela nepřiměřené a neodůvodněné právní nejistotě adresátů normy, ale mohlo by vést k faktické zakázané retroaktivitě navrhované právní úpravy.“
Ministerstvo zdravotnictví proto doporučuje vypracovat úplně nový zákon, který by upravoval omezení prodeje a podávání potraviny se stimulujícími účinky jako je kofein nebo taurin. „Režim regulace by byl obdobný tomu v zákoně o návykových látkách, ale zároveň by byl od něj oddělený,“ uvádí resort a dodává, že energetické nápoje a návykové látky nemohou být posuzovány stejně.
Absence dalších „energetických“ produktů
Ani ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nepovažuje využití zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek za vhodně zvolené. Poukazuje také na to, že návrh se více zabývá příjmem cukru z nápojů a méně hovoří o kofeinu, který by do jisté míry mohl mít vliv na návrh omezení dostupnosti dětem do 15 let věku. Na cukru podle resortu odůvodnění postavit nelze. „Obsah cukru v energetických nápojích je mnohdy roven obsahu cukru v jiných nápojích, jako je například Coca Cola a jiné sladké nápoje,“ připomíná a dodává, že jednoznačně nelze hodnotit ani látku taurin: „Uměle vyrobený taurin je často přidáván do energetických nápojů, nebylo však prokázáno, že by tato látka měla vliv na zvýšení výkonu.“
Podle resortu zdravotnictví pak poslanecký návrh opomíjí řešení problematiky potravin, které obsahují stejné složky jako energetické nápoje. „V případě zákazu energetických nápojů navrhovaným způsobem není zřejmé, jak se bude řešit situaci, ke které s vysokou mírou pravděpodobnosti dojde, a to je zvýšení prodeje energetických tyčinek, žvýkaček a jiných podobných potravin, které obsahují stejné složení stimulujících látek, cukru nebo umělá sladidla jako energetické nápoje,“ píše v připomínkovém dokumentu. Vznáší také otázku, jak to bude s prodejem kávy a zeleného čaje, které také obsahují kofein a cukr.
Podobným směrem pokládá otázky vedoucí Úřadu vlády ČR, podle které by měla novela řešit i jiné výrobky, u nichž hrozí riziko zneužívání nebo nadužívání, například prášky určené ke šňupání s obsahem taurinu či kofeinu.
Nesouhlas se zákazem prodeje v nemocnicích
Návrh zákona také počítá se zákazem prodeje energetických nápojů na několika místech. Řadí sem například školská zařízení, zařízení sociálně-právní ochrany dětí, akce určené převážně pro osoby mladší 15 let a také zdravotnická zařízení a prostory související s jejich provozem. Právě poslední bod označuje minisetrstvo zdravotnictví za nepoužitelný. Jedním z důvodů je, že energetické nápoje si tam často kupuje zdravotnický personál.
Podle ministerstva se jedná o prostory, kde se pohybují převážně dospělí. Návrh navíc počítá se zákazem prodeje prostřednictvím prodejního automatu (nemůže-li prodávající zajistit ověření věku kupujícího, pozn. red.). „Lze předpokládat, že automaty zmizí z chodeb zdravotnických zařízení, protože nebudou pod dohledem, a prodej energetických nápojů se uskuteční pouze prostřednictvím kantýny, kde je možné ověřit věk kupujícího,“ dodává resort, který tento zákaz prodeje považuje za neodůvodněný.
Kritizovaným bodem je i návrh na stanovení hranice věku prodávajícího, kterému by mělo být minimálně 18 let. V praxi by to znamenalo, že by energetické nápoje nesměli prodávat nezletilí brigádníci. Vzhledem k tomu, že MPSV chce snížit věkovou hranici pro brigádníky na 14 let, doporučují resorty snížit věk prodávajícího na 15 let.
Subjektivní náhled na uložení sankce
Otázky vyvolává také implementace návrhu do zákonů o regulaci reklamy a provozování rozhlasového a televizního vysílání. Podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) by mohlo být potenciálně problematické nové ustanovení, dle kterého reklama na energetické nápoje nesmí při spotřebě zobrazovat osoby, které vyhlížejí jako mladší 15 let. U alkoholu tato hranice činí 18 let.
Podle RRTV bude takové ustanovení v praxi obtížně aplikovatelné: „I v případech, kdy dozorový orgán v minulosti posuzoval, zda v reklamě na alkohol osoby nevyhlížejí jako mladší 18 let, bylo značně složité adekvátně argumentačně podložit, že protagonisté mohou vyhlížet jako mladší 18 let. Lze předpokládat, že věková hranice 15 let bude ještě výrazně méně identifikovatelná,“ uvádí RRTV a podtrhuje, že případní uložení sankce za porušení by vycházelo z čistě subjektivních náhledů.