Průměrný růst nula. Dohodovací řízení nevypadá nadějně

1 week ago

Má letos dohodovací řízení šanci na úspěch? Postřehy z prvního kola jednání naznačují, že příliš ne. K nevalným vyhlídkám vzhledem k nedobré ekonomické situaci svazových pojišťoven se v posledních týdnech přidalo ještě vládní usnesení ukládající ministru zdravotnictví dodržet vyrovnané hospodaření veřejného zdravotního pojištění. V tuto chvíli to tedy vypadá, že základní navýšení bude nulové s tím, že některé preferované segmenty by měly dostat nabídku o něco vyšší. Ani u nich ovšem zdaleka není jisté, zda na ni kývnou – dost možná ani následná a dlouhodobá lůžková péče, která má patřit k největším prioritám, se nedohodne.

Zdravotní pojišťovny šly na první kolo vyjednávání o úhradách pro příští rok s tím, že hodlají ctít požadavek vlády, aby systém všeobecného zdravotního pojištění byl v roce 2025 vyrovnaný, dále odhad analytické komise, který hovoří o tom, že by mělo dojít k nárůstu příjmů o zhruba 4,5 procenta, a v neposlední řadě také priority ministerstva zdravotnictví (psali jsme zde). Co se týče například stomatologie, chce ministerstvo alespoň o jedno procento vyšší než průměrný růst a další kroky v souladu se změnami v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je nyní v připomínkovém řízení (psali jsme zde).

„První nabídka je růst prostředků o nula procent s tím, že jako stomatologie máme dostat více, tedy jedno procento, při 4,5procentním nárůstu peněz pro pojišťovny. Peníze se tedy opět mají vzít ze stomatologie jako tolikrát v minulosti. Na tom se nejde domluvit,“ konstatuje prezident České stomatologické komory a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Roman Šmucler.

Jednou z největších priorit je ovšem následná a dlouhodobá péče, která by podle ministerstva měla dostat alespoň o dvě procenta navíc, než bude průměr. Ani zde to ale nevypadá na dohodu.

„Ze strany ministerstva zdravotnictví bylo navrženo určité navýšení úhrad pro následnou a dlouhodobou péči. To je z mého pohledu správné, protože dlouholeté podfinancování celého segmentu neakutní péče se nedá nahradit zlepšením financování po dva roky za sebou. Pokud si vláda uvědomila, že neakutní péče je budoucností celého zdravotnictví, tak postupuje velmi kvalifikovaně. Po rozpacích všech poskytovatelů k současné situaci v racionalitě dohodovacího řízení lze ale těžko předvídat jeho výstupy. Navíc je jasná kritická situace v ekonomii zaměstnaneckých pojišťoven. Neakutní péče ovšem zdaleka není zásadní rozpočtový prvek. Takže předpokládám jasnou nedohodu a propad rozhodnutí opět na ministerstvo zdravotnictví. Je to ale zatím věštba z křišťálové koule, počkejme na závěrečné kolo,“ říká místopředseda Asociace nemocnic ČR pro sekci následné péče a ředitel Hamzovy léčebny Luže-Košumberk Václav Volejník.

ČLK-o.s. chce nárůst o 15 procent

Ambulantní specialisté, kteří loni v rámci úhradové vyhlášky dopadli asi nejhůře ze všech segmentů, na prvním jednání žádné konkrétní návrhy plátců nedostali. Ministerstvo se přitom ve svých prioritách, které následně segment ambulantních specialistů odmítl (více zde), postavilo proti plošnému nárůstu úhrad s tím, že by měly být podpořeny odbornosti a regiony se špatnou dostupností.

„Z diskuse vyplynulo, že zdravotní pojišťovny nemají zatím žádné jasné výpočty, o něž by se mohly opřít při stratifikaci oborů a regionů dle dostupnosti péče ambulantních specialistů. Sami jsme jim zdůraznili, že se obáváme, že taková stratifikace by mohla znamenat de facto individuální nastavení úhrad podle zcela nejasných pravidel. To by z naší strany bylo jen velmi těžko kontrolovatelné, proto nelze počítat, že bychom s tím souhlasili. Navíc k tomu přibývá fakt, že nedostupnost péče v některých oborech a regionech vůbec neodpovídá jednoduché matematice jako např. směrným číslům počtu lékařů na počet obyvatel a rozsahům úvazků, přičemž zatím nikdo nevydefinoval (ani ÚZIS), kde je tedy pravý důvod obtížné dostupnosti či nedostupnosti tam, kde zdravotním pojišťovnám vychází, že by všeho a všech mělo být dost. Svaz zdravotních pojišťoven pak navrhl, abychom jednali aspoň o systému bez čísel. Takové jednání jsme ale vedli minulý rok a ukázalo se, že to byla slepá ulička – nic z toho, co jsme bez čísle vyjednali, zdravotní pojišťovny nepromítly do svých návrhů,“ popisuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Zorjan Jojko.

Ačkoliv ale od pojišťoven zatím nepadly konkrétní návrhy, není moc pravděpodobné, že by byly schopny potkat se s požadavky ambulantních specialistů. Ti totiž chtějí zohlednit inflaci roku 2023, která byla 10,7 procenta. ČLK-o.s. zároveň požaduje jednotnou hodnotu bodu pro všechny odbornosti regulované přes PURO (průměrná úhrada na unicitní rodné číslo), operační obory s vyšší režijní nákladovostí by navíc měly mít minutovou režijní sazbu ještě o 20 procent vyšší než ostatní odbornosti. K tomu chce například zrušit regulační limity na léky, zdravotnické prostředky či vyžádanou péči. V souhrnu ČLK-o.s. žádá hodnotu bodu a další úhradové parametry nastavit tak, aby byl za stejnou výkonovou produkci garantován meziroční nárůst úhrad o 15 procent. Když vezmeme v úvahu, že například záchranná služba dostala od plátců nabídku nulového růstu (psali jsme zde) a byla by ochotna kývnout byť i na navýšení jednoho či dvou procent, je nalezení shody u ambulantních specialistů těžko představitelné.

Jedna šance na dohodu

Oproti tomu ambulantní gynekologové, kteří se doposud dohodli téměř vždycky, dost možná najdou s plátci společnou řeč i letos.

„Jako obvykle se budeme snažit o dohodu. Současná jednání nevedeme o případném navýšení úhrady. Předpokládáme, že procento navýšení bude mezi segmenty poskytovatelů až na výjimky velmi podobné. Jednáme o principu úhrady, možnosti dalších agregovaných plateb a o prioritách plátců a našeho segmentu. Předpokládáme, že ministerstvo zdravotnictví se bude řídit vládním usnesením, které mu ukládá, aby v úhradové vyhlášce zabezpečilo vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025. V této situaci tedy nelze předpokládat výrazný nárůst úhrad,“ říká k tomu předseda Sdružení ambulantních gynekologů a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Vladimír Dvořák.

Otevřít článek