Pracovnělékařské prohlídky v první a částečně druhé rizikové kategorii by měly být dobrovolné. Přichází s tím návrh novelizace vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, který je nyní v připomínkovém řízení. Zatímco ale praktici a zaměstnavatelé úpravu, která by měla do režimu dobrovolnosti převést pracovnělékařské prohlídky několika set tisíc zaměstnanců, vítají, Společnost pracovního lékařství ČLS JEP je proti.
„Cílem návrhu je zejména odstranění aplikačních nedostatků u vstupních, periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování vstupních a periodických prohlídek zaměstnavatelem. Obecná povinnost pro zaměstnavatele při zajišťování vstupní a periodické pracovnělékařské prohlídky je návrhem přenesena do dobrovolné roviny, a to u prací v nerizikových kategoriích, u prací, které nespadají do profesních rizik (dříve „rizik ohrožení zdraví“) a u prací, u nichž nejsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci,“ stojí v předkládací zprávě.
Jenže ani zaměstnání zařazené do první a druhé kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou v důvodové a předkládací zprávě nazývány jako „nerizikové“, s sebou rizika nesou. To potvrzují i data, která koneckonců i sama důvodová zpráva uvádí. Počet přiznaných nemocí z povolání v první a druhé kategorii dosáhl v roce 2021 celkem 4 266 případů, což činí 71 procent přiznaných onemocnění (zde ovšem došlo ke zkreslení danému covidem); v roce 2020 to pak bylo 318 případů, tedy 30 procent přiznaných onemocnění.
„Riziko je vždy nějaké, byť malé i v první kategorii, o druhé ani nemluvě, když odtud vzniká 60 procent nemocí z povolání,“ poukazuje předseda Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP Milan Tuček. Podrobně jsme se připomínkám odborné společnosti věnovali zde, připomeňme ovšem, že návrh jde proti deklarované podpoře prevence – pracovnělékařské prohlídky totiž umožňují diagnostiku počátečních projevů budoucích poškození zdraví z práce a také brání zhoršování individuálního zdravotního stavu působením pracovního prostředí.
Dobrovolnost, ne rušení
Návrh vyhlášky každopádně zohledňuje nemalé procento onemocnění z povolání v druhé kategorii, na které už od počátku upozorňovali pracovní lékaři, to tak, že definuje rizikové faktory pracovních podmínek vyžadujících provedení vstupní a periodické pracovnělékařské prohlídky. Výsledkem je, že u prací v první a z části ve druhé kategorii jsou prohlídky dobrovolné, zatímco u některých povolání v druhé kategorii už jsou povinné.
„Nejde o zrušení prohlídek, ale povinnosti zaměstnavatelů je vyžadovat v nižších rizicích, zejména v první kategorii. Část faktorů s tzv. dlouhodobými účinky a způsobujících závažná onemocnění se přesouvá do povinných profesních rizik. Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec prohlídku bude vyžadovat, a to i v první kategorii, stává se povinnou,“ vyzdvihuje prvek dobrovolnosti, ne rušení prohlídek v nižších rizikových kategoriích Milan Tuček. Odhaduje se přitom, že zavedení dobrovolného principu u vstupních a periodických prohlídek navrhované novelou vyhlášky se bude týkat několika stovek tisíc zaměstnanců.
Pracovnělékařské prohlídky by tak nově měly být povinně prováděny u profesních rizik, které jsou uvedeny v části II přílohy návrhu vyhlášky. Jsou také třeba před změnou druhu práce, pokud se stane rizikovou nebo má být vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance, a také před nástupem do noční práce.
Náročnější situace může vzniknout, pokud u zaměstnání spadajícího do kategorie první, případně kategorie druhé, kde nebyla provedena vstupní pracovnělékařská prohlídka, ale zaměstnanec nebo zaměstnavatel si nakonec vyžádá provedení periodické prohlídky. Pak se má podle návrhu postupovat, jako by byla vstupní prohlídka provedena. „Pokud někdo neabsolvuje vstupní prohlídku, tak další nebude periodická, ale mimořádná. A pokud o člověku nebude nic známo (přijde poprvé jako na vstupní), bude proces zdlouhavější a dražší, protože bude třeba získat zdravotní údaje,“ doplňuje Milan Tuček.
Dohled na pracovišti nebude muset probíhat tak často
Návrh ale přináší i další změny. Jde například o úpravu obsahu pracovnělékařských prohlídek, poradenské činnosti a dohledu, mění se terminologie a zpřesňují postupy a formy žádosti o provedení pracovnělékařských prohlídek.
Zároveň se navrhuje z vyhlášky odstranit specifikace doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Zmizet by proto měla příloha I, kde byla stanovena délka vstupní, periodické a výstupní prohlídky (jednalo se o 30 až 60 minut) s tím, že se v aplikační praxi ukázalo, že dobu prohlídky není třeba a ani možno časově normovat. Proto byly normované časové doby zrušeny. Zároveň by vzhledem k zavedení dobrovolnosti u nižších rizikových kategorií měla vzniknout povinnost vyhotovit písemný záznam/žádost o tom, že zaměstnanec či zaměstnavatel vyžadují periodickou prohlídku.
Nově se by se také měl dohled na pracovišti provádět nejméně jednou za tři roky, pokud jde o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté, případně jde o profesní riziko nebo jsou podmínky pro dané zaměstnání stanoveny jiným právním předpisem. U kategorie jedna a zčásti dvě by měl dohled probíhat jen tehdy, když tak zaměstnavatel stanoví, nebo si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. Frekvence v těchto případech bude na dohodě. Dosud přitom byla frekvence dohledu minimálně jednou za rok, v kategorii jedna pak jednou za dva roky.
V reakci na problémy z praxe se navíc upravuje provádění periodických prohlídek v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nově se stanovuje, že se periodické prohlídky provedou, pokud je pro tyto práce předepsána vstupní prohlídka, jde o práce v profesním riziku, případně konané podle jiného právního předpisu.
Návrh novely vedle toho reflektuje požadavek zástupců zaměstnavatelské sféry a odstraňuje hlasovou zátěž a také práci ve školách a školských zařízeních z profesních rizik. „V současné době je systém nastaven tak, že je posuzována zdravotní způsobilost každého pracovníka ve školství a ve zdravotnictví, přitom kontraindikacemi k výkonu této práce jsou „jen“ prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování a prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost a relativní kontraindikací jsou závažné poruchy smyslových orgánů nebo řeči. V naprosté většině případů se jedná o zjevné stavy, kdy je důvod pro mimořádnou lékařskou prohlídku nařízenou zaměstnavatelem, a v případě podezření na tyto stavy může zaměstnavatel již nyní prohlídku nařídit. Návrh přesto počítá s možností zaměstnavatele zachovat vstupní i periodické prohlídky, ale nebudou pro tyto pracovníky povinné,“ vysvětluje důvodová zpráva s tím, že povinné prohlídky nyní absolvuje přes 240 tisíc pracovníků ve školství.
Podobně je tomu s hlasovou zátěží, kdy jsou nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména těžká nedomykavost hlasivek a těžká hyperkinetická dysfonie, v naprosté většině případů zjevné, takže v případě podezření může zaměstnavatel prohlídku nařídit.
Nově také bude do vyhlášky přeneseno posuzování zdravotní způsobilosti řidičů tramvají, trolejbusů a lanovek a některých dalších osob provádějících činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy. Proto je do profesních rizik zahrnuto řízení tramvají, trolejbusů a lanovek a také dalších činností u dráhy.