Když ministerstvo zdravotnictví představilo na zasedání analytické komise dohodovacího řízení své priority, zcela v nich opomnělo to nejdůležitější: totiž podporu dostupnosti této péče. V tuto chvíli totiž nemá svého praktika přes půl milionu lidí, upozorňuje Sdružení praktických lékařů. Podle něj je také zásadní vytvořit vhodný úhradový mechanizmus pro podporu sdružených praxí, které pomohou s navýšením kapacit. Praktici naopak nesouhlasí s navrhovaným způsobem financování lékařských pohotovostí nebo s tím, že by měla být bezbariérovost ordinací realizována z veřejného zdravotního pojištění. Zároveň plánují jednat o navýšení místo jednoho procenta nad celkovým průměrem o procenta dvě.
„S prioritami ministerstva zdravotnictví představenými na zasedání analytické komise jsme se seznámili a s řadou z nich se shodujeme. Vidíme ale jinak jejich pořadí. To, co by podle nás mělo stále být prioritou číslo jedna, je zlepšení dostupnosti a kapacit ordinací všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost s jednoznačným cílem zajistit péči o 500 až 600 tisíc pacientů, kteří jsou aktuálně bez registrujícího PLDD a VPL. S tím také souvisí podpora regionální dostupnosti a opatření pro regiony se zhoršenou dostupností péče. To by měl být naprostý základ a dlouhodobá priorita číslo jedna. Ministerstvo tuto prioritu překvapivě v segmentu praktických lékařů vůbec nezmiňuje, ačkoliv je zde tento problém asi nejhorší ze všech segmentů. Paradoxně s ní ale pracuje třeba v segmentu domácí péče, kde objektivně tento problém tak palčivý není,“ uvádí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Klíčovou prioritou pak je pro praktické lékaře také prosazení úhradového mechanismu pro sdružené (nebo také týmové) praxe, které jsou podle Šonky prostředkem pro personální stabilizaci, navýšení kapacit a zlepšení dostupnosti primární péče. V dalších prioritách se praktici shodují s ministerstvem, vidí ale jinak pořadí důležitosti. Konkrétně jde o podporu účasti na screeningu a očkování, zajištění péče o klienty pobytových služeb a návštěvní službu.
Jedno procento nad průměr nestačí
„Naopak nesouhlasíme s prioritou křížového financování lékařské pohotovostní služby (LPS). Zde vidíme jako klíčové nastavení motivující hodinové odměny pro lékaře sloužící LPS, což není předmětem v segmentu praktických lékařů (001), ale v segmentu 003 (lékařská služba první pomoci, LSPP),“ podtrhává Petr Šonka.
Předseda Sdružení praktických lékařů také poukazuje na to, že podporu bezbariérových praxí, která patří mezi další priority ministerstva, nelze realizovat z prostředků všeobecného zdravotního pojištění. Možností by bylo například čerpání prostředků z fondu obnovy, to je ovšem pro primární péči a i celý ambulantní sektor znemožěno.
„I bez těchto dvou priorit je ale zjevné, že ministerstvem kladené nároky na podmínky pro získání dodatečného růstu nad úroveň průměrného růstu jsou v segmentu praktických lékařů velmi vysoké a v jiných segmentech tak náročné podmínky nevidíme. Je zcela zjevné, že růst jedno procento nad průměr nemůže takové nároky pokrýt, a budeme proto žádat alespoň dvě procenta, která jsou v materiálu ministerstva přiznána segmentům, které vedení resortu nedeklaruje, na rozdíl od primární péče, jako svoji klíčovou prioritu, a nepodmiňuje je tolika náročnými podmínkami,“ konstatuje Petr Šonka, který v tuto chvíli nechce další detaily požadavků, s nimiž praktici půjdou do jednání o úhradách, zveřejňovat.
Přípravná fáze dohodovacího řízení přitom vypukne právě tento týden pod taktovkou Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Na konci května by měla navázat oponentní fáze; závěrečná fáze je pak naplánována na 20. června.