Míra sebevražednosti od roku 2019 v Česku mírně narůstá. Jako rizikové se ukazuje období bezprostředně po odchodu z psychiatrické hospitalizace. Vyplývá to z reportu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) s názvem Hledání světla v temnotě: Souhrnná zpráva o sebevražedném jednání a prevenci v České republice. Zpráva vyšla ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Žádný jiný dokument zabývající se touto problematikou v Česku doposud vydaný nebyl. Sebevražda je přitom příčinou každého stého úmrtí.
V předloňském roce se počet sebevražd v Česku vyšplhal na 1302, průměrně je to 3,5 případu za den. Častěji si podle reportu sahají na život muži než ženy, přičemž nejčastější metodou sebevraždy je oběšení. Co se týká evropského kontextu, v Česku je podle zprávy míra sebevražednosti 11,6. V rámci Evropských zemí jsme tak mírně nad průměrem – ze 33. sledovaných zemí jsme na 15. místě. Nejvíce sebevražd bylo v roce 2021 zaznamenáno ve Slovinsku (19,8). Nejnižší hodnoty se objevují v Kypru (2,7) a Řecku (4,2).
Souhrnná zpráva NÚDZ navíc upozorňuje na to, že vysoké procento lidí hospitalizovaných pro záměrné sebepoškození nemá do 30 dní od ukončení hospitalizace ambulantní kontrolu u psychiatra, což může poukazovat na nedostatečnou návaznost služeb. Národní akční plán prevence sebevražd 2020-2030 přitom obsahuje opatření v oblasti duševního zdraví a služeb sociální péče, které se týká časové, místní a kapacitní dostupnosti v komunitě podle potřeby.
Hlavním cílem Souhrnné zprávy o sebevražedném jednání a prevenci v České republice za rok 2022–2023 je nabídnout aktuální a komplexní přehled o povaze a rozsahu sebevražedného jednání. Přehled tak má posloužit jednak k mapování problému, ale může být také využit pro plánování a rozhodování o zaměření preventivních aktivit v oblasti sebevražd. Jedná se tak vůbec o první vydání pravidelného reportu, který bude každoročně aktualizován.
V zahraničí je běžné, že jsou k národním strategiím vydávány podobné reporty, i v tom smyslu proto navazujeme na dobrou zahraniční praxi,“ uzavírá Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví.