Zdravotně pojistné plány, kterými se v roce 2024 pojišťovny řídí, určily čerpání nákladů 513 miliard a prognózované příjmy 502 miliard korun. V prvním pololetí se potvrzuje, že prognózy byly správné. Další deficit zmenší základní fondy a prakticky vymaže rezervy, což bude zásadní problém pro rok 2025. Vyplývá to z aktuální zprávy, kterou zveřejnil Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje všechny zdravotní pojišťovny krom Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ta je na tom ekonomicky zatím lépe, ani ona už ale nedisponuje horentními zůstatky.
„Celkové meziroční navýšení úhrad pro rok 2024 jsme původně chtěli udržet do 5 procent, aby systém nebyl znovu v deficitu. Ministerstvo zdravotnictví však nakonec stanovilo meziroční nárůst nákladů 8,6 procent s předpokládaným ročním schodkem 11 miliard. Pokud zaznívaly hlasy, že realita bude lepší díky vyššímu než předpokládanému výběru pojistného, tak se nyní ukázaly mylnými. Skutečný stav výběru pojistného i úhrad zdravotní péče bohužel odpovídá našim propočtům a plánům. Výsledkem mimo jiné je, že zůstatky základních fondů pojišťoven jsou na rekordně nízké úrovni 15 miliard již po prvním pololetí,“ shrnul situaci prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. A doplnil: „Aktuálně je letos již deficit téměř 5 miliard korun, a to ještě nejsou doplaceny závazky z finančního vyrovnání nemocnic za rok 2023. Pro příští rok už rezervy na pokrytí schodků k dispozici nebudou. A to vše v situaci, kdy se zůstatek finančních prostředků jen fakultních a přímo řízených nemocnic ke konci prvního čtvrtletí 2024 opět zvýšil na 30 miliard. Tedy dvakrát více, než je zůstatek všech zdravotních pojišťoven dohromady. Tento stav není nadále udržitelný.“
Za největší problém zdravotní pojišťovny i nadále považují, že náklady na zdravotní péči rostou v posledních pěti letech příliš rychle. Násobně rychleji než výkon ekonomiky měřený HDP a zhruba dvakrát víc než inflace. „Zatímco až dosud se tyto deficity daly řešit mimořádnými příspěvky a schodkem pokrytým z fondů pojišťoven, nyní již jsou tyto možnosti vyčerpány. Řešení pojišťovny vidí zejména v tlaku na nákladovou efektivitu. Další růst úhrad, který by nutně vedl k navyšování plateb za státní pojištěnce nad rámec valorizačního mechanismu nebo zvyšování odvodů, nic neřeší, což se ostatně potvrdilo v předchozích letech,“ stojí ve zprávě Svazu zdravotních pojišťoven.
O něco lépe je na tom VZP
Neveselá ekonomická situace svazových pojišťoven je ostatně vidět i na tom, že v rámci dohodovacího řízení letos nabídly poskytovatelům zdravotní péče průměrně nulaprocentní meziroční růst (což bylo podmíněno i vládním usnesením ukládajícím ministerstvu zdravotnictví sestavit úhradovou vyhlášku tak, aby bylo hospodaření veřejného zdravotního pojištění vyrovnané). Výsledkem tak byly jen tři uzavřené dohody z celkem 14 segmentů.
Ekonomicky lépe je na tom největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP, ani ta už ale nedisponuje horentními zůstatky – k čemuž přispěla i dohoda z konce loňského roku, kdy VZP přislíbila rozdělit na platy v nemocnicích nad rámec zdravotně pojistného plánu tři miliardy korun. Na konci květně tak byl konečný zůstatek na běžném účtu největší české zdravotní pojišťovny 13,7 miliardy korun, na rezervním fondu má 3,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až květen je minus 3,7 miliardy korun, přičemž na konci roku se počítá se záporným saldem ve výši 4,8 miliardy korun.