Spojit špičky českého výzkumu bez ohledu na jejich institucionální adresy, aby společně dosahovaly výraznějších výsledků. To byl cíl, se kterým vznikal Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Po třech a půl letech fungování už lze říct, že tento přístup nese hmatatelné výsledky. Podle ředitele Aleksi Šeda by bez NÚVR mnohé z nich vůbec nevznikly.
NÚVR vznikl propojením 11 institucí a jeho páteř dnes tvoří 71 vědeckých skupin. Od počátku přitom nešlo o to stavět nové budovy, ale využít to nejlepší, co česká věda v onkologii nabízí. „V jednotlivých oborových segmentech se sešli reální hybatelé oborů bez ohledu na to, kdo je jejich zaměstnavatelem,“ uvedl Šedo na bilanční konferenci projektů EXCELES Když věda v Česku spojí síly.
Nové výzkumné skupiny a doktorské programy
Jedním z nejviditelnějších výsledků společné práce je zrod šesti nových výzkumných skupin. „Řada z nich vznikla kolem navrátilců po dlouhou dobu působících v zahraničí. Některé z těchto skupin jsou pak plně obsazeny zahraničními odborníky,“ řekl Šedo. NÚVR tak nejen posílil domácí kapacity, ale také přirozeně otevřel českou onkologii mezinárodnímu prostředí.
Díky NÚVR vznikly i dva nové doktorské programy – experimentální onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a molekulární medicína na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tyto programy podle Šeda už nyní produkují budoucí hybatele oboru.
Výrazný nárůst kvality i počtu publikací
Spolupráce se podle ředitele jasně promítá i do vědecké produkce. Publikace přibývají nejen v celkovém počtu, ale výrazně roste i jejich kvalita. Zatímco první rok projektu přinesl zejména výsledky připravované ještě před vznikem infrastruktury, další roky už ukazují jednoznačný trend.
Meziročně se zvyšuje počet publikací oproti předchozím letům. Nárůst je patrný také v kvalitativně významných segmentech. „Měli jsme původně závazek, že bude 60 procent publikací v D1 (první decil – značí nejvyšší prestiž a vliv publikace v daném oboru, pozn. red.), teď je to 70 procent,“ poznamenal Šedo. Počty publikací rostou i v rámci meziregionální a meziinstitucionální spolupráce.
„To je jasný indikátor toho, že nemluvíme o izolované práci sedmdesáti skupin, mezi něž by se rozpustily prostředky, ale že se jedná skutečně o aditivní efekt toho, že skupiny mohou a chtějí spolupracovat a mají takto co nabídnout,“ doplnil ředitel NÚVR.
Investice do vybavení, ne do zdí
K viditelným výsledkům patří i modernizace technologického zázemí. NÚVR neinvestoval do staveb, ale do přístrojů, které slouží napříč skupinami. Například na brněnském CEITECu a Masarykově univerzitě byl uveden do provozu moderní sekvenční systém, který dokáže rychle a levně přečíst celý lidský genom. Olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny zase získal špičkový hmotnostní spektrometr, jenž významně posílil kapacity pro výzkum proteinů a metabolitů.
Významným posun nastal i u konference Czech Annual Cancer Research Meeting, kterou NÚVR posunul do role hlavní události české akademické onkologie. V rámci ní se setkávají nejen lidé s medicínskou kvalifikací, ale také přírodovědci nebo medicinální chemici.
„Je mimořádným potěšením vidět, že v našem případě se pod jednou střechou sejde skutečně celá elita akademické onkologie,“ podtrhl Šedo s tím, že konference je plně anglicky a pravidelně hostí řadu zahraničních řečníků.
Práce s budoucími talenty
Kromě vědecké práce kladl EXCELES důraz také na komunikaci směrem k veřejnosti. Ta se podle Šeda stala přirozenou součástí fungování NÚVRu. Ústav rozjel dvoujazyčný newsletter inSCIder, aktivně komunikuje v médiích i na sociálních sítích, pořádá akce pro veřejnost či pacientské organizace a pracuje se studenty.
Právě workshopy pro střední školy považuje Šedo za nezastupitelné. „Bylo velkým potěšením vidět, že mezi našimi středoškolskými učiteli je spousta kompetentních nadšenců, že je baví s dětmi něco dělat. V rámci pilotů už našimi laboratořemi prošlo několik stovek studentů. Kromě toho, že je to jistý druh medializace, tak je to opět atak na práci s budoucími talenty,“ dodal.
Ambice pokračovat
Projektové období EXCELES sice v roce 2026 končí, ale plány pokračovat dál jsou jednoznačné. „Máme doložitelné, že to mělo smysl, a máme velkou ambici na to, abychom povinnou udržitelnost opět smysluplně naplnili, konsorcia, která se osvědčila, udrželi, a nadále měli možnost produkovat skvělé skupiny,“ uzavřel Šedo.