Dostupnost zdravotní péče či právo na potrat – to jsou témata, která spolu s bojem proti dětské chudobě či právním státem zaznívají v prvním předvolebním klipu americké kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové. Zatímco Donald Trump by rád oslabil program Medicaid a změnil či dokonce zrušil zákon o cenově dostupné péči (čili Obamacare), demokraté by měli jít opačným směrem. Jednou z prvních zdravotnických bitev v dalším období by v případě, že Harrisová ve volbách zvítězí, bylo prodloužení daňových úlev u zákona o cenově dostupné péči, které mají skončit na konci roku 2025. Jejich trvalé prodloužení by podle odborníků citovaných deníkem The Guardian mělo dopad na dostupnost zdravotního pojištění pro mnoho lidí.
Kamala Harrisová považuje zdraví, zejména reprodukční práva a dostupnou zdravotní péči, za ústřední téma své kampaně na prezidentku USA. Právě je také zmiňuje v prvním předvolebním klipu, který byl zveřejněn ve čtvrtek.
„Svoboda znamená být v bezpečí před střelbou. Svoboda znamená rozhodování o vlastním těle. Volíme budoucnost, kde žádné dítě nebude žít v chudobě. Kde si všichni můžeme dovolit zdravotní péči. Kde nikdo nestojí nad zákonem,“ říká v klipu Harrisová.
Jako senátorka byla Harrisová první, kdo spolusponzoroval legislativu Medicare for All, kterou předložil senátor za Vermont Bernie Sanders, a jako prezidentská kandidátka v roce 2020 představila vlastní verzi podobného plánu. Během svého působení v Kongresu Harrisová podporovala návrh zakazující určitá omezení potratů a představila návrh zákona, který vyžaduje, aby veřejné a soukromé zdravotní pojišťovny kryly léky zabraňující infekci HIV.
Právě reprodukční práva spolu s právy na dostupnou zdravotní péči také budou podle Drewa Altmana, prezidenta KFF, nestranné organizace pro zdravotní politiku, strhávat v rámci celé kampaně asi největší pozornost.
„Pokud Harrisová vyhraje tyto volby, myslím, že to bude kvůli zákazu potratů a kvůli Dobbsovi (Dobbs versus Jackson Women’s Health Organization z roku 2022 je přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, ve kterém soud rozhodl, že Ústava Spojených států neuděluje právo na potrat, pozn. red.). Potraty jsou v tomto volebním cyklu velkým tématem a myslím, že kampani velmi pomůže, pokud zúročí tento okamžik a všechen vztek a hněv ohledně zákazu potratů,“ míní také Greer Donley z právnické fakulty Pittsburghské univerzity.
Podle profesorky z Centra pro reformu zdravotního pojištění na Georgetownské univerzitě Sabriny Corlette přitom udělala administrativa Joa Bidena a Kamaly Harrisové v návaznosti na soudní rozhodnutí v kauze Dobbs mimořádnou práci. Zakotvila telemedicínský přístup ke zprostředkování potratů, umožnila nemocnicím pro veterány poskytovat poradenství a služby v oblasti potratů, vyjasnila pravidla ochrany soukromí tak, aby zajistila, že zdravotničtí zaměstnanci neposkytnou chráněné informace orgánům činným v trestním řízení, a zařídila, aby samovolné potraty, potraty, mrtvě narozené děti a další péče v oblasti reprodukčního zdraví spadala pod tzv. Pregnant Workers Fairness Act, tedy zákon zajišťující těhotným možnost pracovat s přihlédnutím k omezením daným jejich stavem.
Donald Trump naopak navrhl ponechat problematiku potratů jednotlivým státům, z nichž téměř jedna třetina potraty zcela zakázala. Trump se navíc odvolává na „osobnost plodu“ a tedy koncept, kde má zygota, embryo nebo plod stejná práva jako člověk, což by mohlo způsobit, že by potraty či postupy IVF byly stíhatelné jako vražda.
Oproti tomu Kamala Harrisová je mnohem otevřenější ohledně reprodukčních práv než Joe Biden. V případě, že se stane prezidentkou, bude také v budoucnu nominovat nové soudce Nejvyššího soudu, pokud ti starší odejdou. „Pokud by Harrisová byla ve funkci osm let, pak má potenciál skutečně změnit složení Nejvyššího soudu. To by mohl být způsob, jak rozhodnutí Dobbs převrátit. A to by samozřejmě mělo důsledky, které jsou mnohem širší než problematika potratů,“ dodává Greer Donley.
Náklady na zdravotní péči jsou bolestí pro mnoho Američanů
V dalších zdravotnických tématech Bidenova a Harrisové administrativa stavěla na zákonu o cenově dostupné péči (Affordable Care Act) a programu Medicaid, aby rozšířila pokrytí a cenovou dostupnost péče. Začala také vyjednávat o cenách léků v programu Medicare.
„Došlo ke skutečnému zlepšení v počtu lidí, kteří mají zdravotní pojištění, a přibyly nové zdroje činící zdravotní pojištění dostupnějším. Očekávám, že se na to Harrisové administrativa pokusí navázat a rozšířit výdobytky zákona o cenově dostupné péči známého také jako Obamacare,“ říká k tomu Sabrina Corlette.
Nyní bude Harrisové kampaň ve zdravotnictví pravděpodobně pokračovat v útočné rétorice, domnívá se Drew Altman s odkazem na Trumpovu politiku a návrhy na omezení populárních zdravotních programů. Republikáni totiž navrhli redukovat Medicaid, který využívá téměř 90 milionů Američanů. Donald Trump a JD Vance také chtějí oslabit ochranu pro lidi s již existujícími onemocněními a prosazují velké změny nebo dokonce zrušení zákona o cenově dostupné péči.
„To, co byste pravděpodobně viděli za Trumpovy administrativy, je demontáž zapojení federální vlády do zdravotnictví,“ myslí si Sabrina Corlette. Přitom jedním z nejbolestivějších míst pro Američany jsou podle ní právě teď náklady na zdravotní péči, a to nejen na zdravotní pojištění, ale reálné náklady ve chvíli, kdy mají u lékaře nebo v nemocnici platit.
Jednou z prvních zdravotnických bitev, kterým by administrativa Harrisové v případě vítězství čelila, by bylo prodloužení daňových úlev u zákona o cenově dostupné péči, které mají skončit na konci roku 2025. „Bude to to opravdu důležitá, kritická bitva a očekávám, že Harrisová bude bojovat za jejich trvalé prodloužení. To mělo obrovský dopad na dostupnost zdravotního pojištění pro mnoho lidí,“ uzavírá Sabrina Corlette.