Odchody lékařů z kraje plánuje Adrian Polóny, kandidát na předsedu Banskobystrického samosprávného kraje, zastavit přes nová schémata podpory pro lékaře. „Základem musí být dostupná a vybavená ambulance, dostupné a kvalitní bydlení nejen pro lékaře, ale také pro jeho rodinu a samozřejmě slušný plat. Zdroje na to krajdokáže najít,“ říká Adrian Polóny v rozhovoru pro Zdravotnický deník.
Na Slovensku je asi 300 tisíc lidí, kteří nemají svého smluvního lékaře. Jak plánujete zlepšit dostupnost lékařů pro pacienty?
Kraj má možnosti, jak tuto situaci řešit, ale jeho současné vedení pět let nedělalo v této věci nic. Nyní, měsíc před volbami, ohlásilo opatření, která mám já už dávno navržená ve svém volebním programu.
Jaké jsou to?
Kraj musí zásadním způsobem začít suplovat roli státu, který v managementu zdravotní péče selhává. To znamená dotace pro nové lékaře, podpora ambulancí současných lékařů, pomoc s administrativou a případně pomoc s bydlením pro nové lékaře, aby do našeho kraje přišli žít. V lokalitách, kde opravdu není možné zajistit ambulanci přímo v obci, je třeba zajistit pravidelný dojezd lékařů, aby lidé měli alespoň určité dny v týdnu možnost navštívit lékaře bezprostředně ve svém okolí.
Všeobecní lékaři pro dospělé i pediatři jsou již v seniorním věku. Jak může župa přilákat mladé lékaře?
Každoročně z našeho kraje odejde několik tisíc mladých lidí za prací do jiných krajů, neboť je tam lépe placená. Nechtějí doplácet na to, že náš kraj zaostává ve všech směrech za celým Slovenskem. Tento problém se týká i lékařů. Musíme to zastavit a učinit skutečnou změnu. Cesta je určitě přes nová schémata podpory pro lékaře. Základem musí být dostupné a vybavené ambulance, dostupné a kvalitní bydlení pro lékaře i jeho rodinu a samozřejmě slušný plat. Zdroje k tomu župa umí najít. Už jen kdybychom zlepšili čerpání eurofondů o několik málo procent, donesli bychom do kraje několikanásobně více milionů eur, než tomu bylo doposud.
Co když to nebude stačit?
V případě, že to nebude stačit, župa musí začít aktivně podporovat mladé talenty již na středních zdravotnických školách a vytvářet jim takové podmínky, aby měli po škole zájem vrátit se do kraje, ve kterém vyrůstali. Určitě zajímavou možností je i oslovit lékaře, kteří z našeho kraje odešli do zahraničí. Vím, jak mají naši rodáci rádi Slovensko a věřím, že pokud jim nabídneme atraktivní podmínky, přijdou nám pomoci a vrátí se domů.
Souhlasíte s optimalizací sítě nemocnic? Nebo byste ve vašem kraji zvolili jiný princip?
Těžko můžete souhlasit s něčím, co vám nebylo představeno. Protože optimalizace sítě nemocnic ještě neprošla veřejným připomínkováním, nemám o tom ani já podrobné informace. Mám však velké obavy, že dokonce ani náš současný župan netuší, jak bude síť nemocnic v našem kraji na konci dne vypadat, a to je obrovský problém. Neboť když už to bude rozhodnuto, pak se už určitě nebude nic změnit. Osobně jsem přesvědčen, že rušení sítě nemocnic, které jsou v tak velkém regionu, jako je náš kraj, není dobrý nápad. Lidé musí mít jistotu, že dostanou zdravotní péči. To je i jeden z faktorů, které zohledňují ve svém rozhodnutí o místě, kde chtějí žít. Pokud nám stát zruší nemocnice, pro náš kraj to bude další obrovský problém. Trvám na tom, že prvním krokem zdravotnické reformy musí být posílení zdravotní péče a až potom můžeme začít mluvit o rušení, respektive spojování neefektivních oddělení. Tak to nakonec navrhovali i samotní lékaři.
Peníze z plánu obnovy mají jít prioritně do Bratislavy na Rázsochy a do Martina. Kam podle Vás by ještě měli jít ve vašem kraji? Je třeba podpořit i soukromý sektor?
Nerad bych jmenoval konkrétní nemocnici nebo město, protože se nesmíme dívat pouze na plán obnovy jako na spásu. Kraj musí být schopen jednat se státem o systematické podpoře zdravotnictví v celém kraji. Nejen z peněz plánu obnovy, ale také ze státního rozpočtu a je třeba otevřeně říci, že i z vlastních zdrojů. To musí být priorita. Kraj by měl mít jasně definováno, na jakou zdravotní péči mají mít lidé nárok a podle toho podporovat jednotlivé ambulance, polikliniky i nemocnice. Výsledkem musí být ucelený systém, který bude fungovat. Nemůže to být tak, že ukážeme prstem na jedno město a zbylé obce necháme v současném stavu.
V mnoha evropských zemích se v oblasti prevence silně angažují i samosprávy. Plánujete něco v této oblasti?
Prevence je nejlevnější a nejefektivnější systém zdravotní péče. Kromě obecných zásad, jako je podpora sportu nebo zdravé stravy na školách, kladu velký důraz na dostupnost zdravotní péče. Nikdo nepůjde na preventivní prohlídku, pokud za doktorem musí cestovat dlouhé hodiny a několikrát přitom přestupovat. Pokud však máte doktora přímo v obci nebo tam alespoň jednou za týden přijde ordinovat, tak se motivace lidí navštívit jej výrazně zvýší. A rychlá diagnostika výrazně zlepšuje šance pacienta na uzdravení, a zároveň i snižuje náklady.