Ministerstvo financí nesouhlasí s návrhem úhradové vyhlášky, který rezort zdravotnictví rozeslal k připomínkám. Ten všem segmentům zdravotní péče navyšuje úhrady o osm procent, a zároveň očekává celkové saldo zdravotních pojišťoven za rok 2023 ve výši 7,1 miliard korun. Neprohlubujte negativní vývoj ve finanční udržitelnosti systému, apelují finance. Spokojeni nejsou také lékárníci, kteří požadují navýšit hodnotu signálního výkonu, ani zdravotní pojišťovny, kterým například vadí úprava úhrad jednodenní péče.
„Požadujeme přepracování úhradové vyhlášky tak, aby nedocházelo k deficitnímu hospodaření systému veřejného zdravotního systému. Předložená verze prohlubuje negativní tendence v oblasti udržitelnosti financování českého zdravotnictví,“ píše ministerstvo financí ve svých připomínkách k návrhu úhradové vyhlášky, které má Zdravotnický deník k dispozici.
Rezort dále požaduje „přehledné uvedení všech mandatorních nákladů s kalkulacemi jejich dopadu, s nimiž ministerstvo (zdravotnictví) při zpracování počítá.“ Uvedený tabulkový výčet má být zcela nedostačující a není možné dle něj hodnotit reálnost předložené predikce. Ta počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 464,6 miliardy korun, náklady se mají pohybovat kolem 471,7 miliardy korun.
Financím se nezdá ani odhad nákladů z jiných fondů zdravotních pojišťoven než z fondů základních (tj. na zdravotní péči), který dosahuje částky téměř 18 miliard korun. „To považujeme za velmi nadsazené číslo vzhledem k posledním letem, kdy se pohybovaly kolem cca 10 miliard korun. Nárůst o 80 procent nelze odůvodnit ani vyšší potenciální tvorbou fondů prevence, ani růstem cen energií,“ tvrdí ministerstvo financí.
Lékárníci chtějí za signální výkon o tři koruny více
Spokojeni se zněním vyhlášky nejsou ani lékárníci. V segmentu lékáren sice původně došlo k dohodě se zdravotními pojišťovnami a v návrhu úhradové vyhlášky ministerstvo zdravotnictví lékárníkům úhradu za signální výkon ještě navýšilo na celkových 24 korun. Ti však ve svých připomínkách požadují úhradu navýšit až na 27 korun.
Podle České lékárnické komory (ČlnK) se jedná o dlouhodobý problém, kdy nárůsty se týkají pouze signálního výkonu. „Zcela opomíjejí tu větší část, příjem z obchodní přirážky uplatněné na léky, z níž financujeme provoz, mzdy, zavádění nových povinností vyplývajících z legislativy atd. Stejně tak je zcela pomíjen výdej PZT (prostředky zdravotnické techniky na poukaz, tj. vše ostatní kromě léčivých přípravků – pozn.red.). V důsledku této zásadní disproporce se trvale rozevírají nůžky mezi naším a ostatními segmenty, vzhledem k právu veta zdravotních pojišťoven nemáme fakticky žádnou šanci bez podpory ministerstva zdravotnictví situaci zvrátit,“ píše ČLnK ministerstvu.
I přes pojišťovnami pravidelně deklarované očekávané nárůsty v nákladech na léky na recept, a tedy i příjmech lékáren, k těmto dlouhodobě nedochází, tvrdí lékárníci. „Proto nelze brát jako zcela relevantní údaj ve zdůvodnění očekávaný nárůst v této oblasti o 2 – 3 %, pak je tedy na místě navýšit hodnotu (signálního výkonu) o další 3 Kč za položku (v porovnání s navrženou hodnotou), tedy na 27 Kč za položku, aby bylo dosaženo deklarovaného procentuálního navýšení jako v ostatních segmentech,“ píší ve svých připomínkách.
Svaz: Nebyl dodržen příslib, že segmenty, které se nedohodly, nebudou zvýhodněny
K materiálu mají řadu výhrad i zdravotní pojišťovny. Svaz zdravotních pojišťoven mimo jiné konstatuje, že celkové navýšení úhrad ve většině segmentů překračuje procento uvedené v důvodové zprávě. „Současně není dodržen princip srovnatelného navýšení pro jednotlivé segmenty a následně připočtení mandatorních výdajů za nově očekávané skutečnosti,“ píše Svaz. Upozorňuje, že deklarované osmiprocentní navýšení bude podle modelací zdravotních pojišťoven nakonec ještě vyšší, a to minimálně o půl až jeden procentní bod. Svazu také vadí, že nebyl dodržen příslib, že segmenty, které se nedohodly, nebudou zvýhodněny.
Deklarované navýšení úhrad naopak nezpochybňuje náš největší plátce zdravotní péče, Všeobecná zdravotní pojišťovna. Podobně jako Svaz má ale výhrady například k úpravě jednodenní péče. Chybí jí především jednotná metodika a pravidla pro její vykazování. Podle Svazu je navíc očekávaný nárůst nákladů v této oblasti neopodstatněný a vycházet z nákladů referenční nemocnice, která poskytuje hrazené zdravotní služby v nepřetržitém režimu, nepovažuje za efektivní vynakládání prostředků veřejného zdravotního pojištění.