Sjednocení v odměňování zdravotníků počítá podle ministerstva zdravotnictví s minimální výší platu či mzdy tak, aby bylo naplněno Hegerovo memorandum, ve kterém je explicitně uvedeno, že při přesčasech v rozsahu 8 hodin týdně se lékař dostane na 1,5 až 3násobek průměrné mzdy. Pokud chce lékař odpracovat jen základní pracovní dobu bez přesčasů, na navýšení odměňování podle memoranda už nedosáhne. To však stále rozporuje Česká lékařská komora (ČLK), která sice chce odměňování podle memoranda dosáhnout, ale čiště za základní pracovní dobu lékařů. „Není to žádná nová věc, rozporujeme to už od podzimu. Chceme, aby se všechno týkalo základní pracovní doby,“ uvedl pro Zdravotnický deník viceprezident ČLK Jan Přáda.
Ministerský návrh odměňování zdravotníků by podle resortu stál zdravotní pojišťovny méně než pět miliard korun. Pokud by zdravotníkům zůstalo letošní navýšení 5 000 až 15 000 korun jako osobní příplatek a navýšení se promítlo do tarifů, šlo by o minimálně dvojnásobek této částky. Požadavek odborů a komory na minimální garantovanou částku bez přesčasové práce by znamenal, že by zdravotní pojišťovny musely podle ministerstva nemocnicím každý rok navíc poskytnout 40 až 53 miliard korun. Podle Jana Přády by se ale mělo jednat o částku mnohem nižší: „Nemůžeme specificky rozporovat tyto výpočty ministerstva, nicméně částka, kterou jsme odhadovali my, je postavena na základě naší dohody z prosince. Když jsme vzali čísla z loňského prosince a rozpočítali jsme o kolik se ještě chceme posunout, tak nám za lékaře vyšlo zhruba 10 až 15 miliard,“ rozporoval výpočet ministerstva.
V ministerském návrhu se zároveň objevuje „pojistka“, že si nikdo nemůže platově pohoršit proti současnému stavu. To však rozporuje předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý, který v rozhovoru pro Zdravotnický deník před časem uvedl, že ministerstvo předložilo koeficienty, které nereflektují aktuální peníze v nemocnicích. „Dělat zákon, v němž má lékař garantováno, že bude mít o deset až třicet tisíc méně, než aktuálně má, je k ničemu,“ uvedl Veselý.
A co k celé věci říkají šéfové obou stran? K momentální „přetahované“ o platy se vyjádřili ministr zdravotnictví Vlastimil Válek i prezident ČLK Milan Kubek. “Zakládám si na tom, že co slíbím, to plním a tato dohoda v tomto směru není výjimkou. Pro mě i moje kolegy na ministerstvu zdravotnictví je splnění dohody prioritou a náš návrh na sjednocení odměňování zdravotníků prosincovou dohodu plní a je finančně udržitelný,“ sdělil ministr Válek.
Milan Kubek oproti tomu vidí cestu k získání penězům pro zdravotníky z vyšších daní na alkohol, tabák či sladké nápoje. Otevřít by se mohla i diskuse o výši zdravotního pojištění, jak dnes uvedl po jednání o odměňování zdravotníků. „Když uvidíme, že ta jednání nikam nevedou, tak budeme muset zvolit jiné metody vyjednávání,“ dodal prezident ČLK s tím, že nejlepší protest lékařů je ten, který se ani nemusí konat. „Byl bych rád, aby si druhá strana pamatovala na situaci z konce loňského roku a abychom se něčemu takovému vyhnuli,“ uzavřel.
Troch: Pojišťovny mohou zůstat klidné
Úhradový dodatek pro rok 2024, ke kterému se v rámci dohody zavázala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), je podle ministerstva zdravotnictví splněn kompletně ve všech bodech. VZP tak uzavřela se všemi poskytovateli příslušný úhradový dodatek a vyčlenila na něj 3 miliardy korun. „Momentálně řešíme, jak ty 3 miliardy z bonifikačního dodatku VZP překlopit do standardních úhradových mechanismů do úhradové vyhlášky na rok 2025. S tou částkou se ovšem počítá a bude rozprostřena mezi zbývající svazové pojišťovny,“ ubezpečil ředitel Odboru regulace cen a úhrad Tomáš Troch a zároveň dodal: „Tyto peníze musí zároveň splnit usnesení vlády, které říká, že rozpočet ministerstva zdravotnictví má být v příštím roce vyrovnaný.“ To by měla být pro ostatní zdravotní pojišťovny dostatečná pojistka v tom, že se nebudou snižovat jejich zůstatky pro příští rok.
V rámci dohody z 8. prosince minulého roku došlo také ke zřízení kontaktního místa pro příjem stížností na nedodržování pravidel vzdělávání zdravotnických pracovníků a jejich vyhodnocování za účasti zástupce České lékařské komory. Podle ředitele Odboru přímo řízených organizací Jana Michálka se tyto stížnosti objevují zatím v řádech několika jednotek, ačkoliv na nepříjemné situace během vzdělávání mladí lékaři dříve často upozorňovali.
V každé přímo řízené nemocnici je navíc určen koordinátor specializačního vzdělávání, který na celý proces v nemocnici dohlíží, jak uvedla ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) Irena Maříková. „Koordinátoři se pravidelně setkávají na poradách s ministerstvem zdravotnictví a IPVZ pravidelně řeší nejrůznější otázky týkající se vzdělávání,“ nastínila.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje předložit Sněmovně návrh na úpravu výše odměn pro zdravotníky na přelomu srpna a září. Novela zákoníku práce, která by umožnila zdravotníkům legálně pracovat ve 24hodinových směnách, by měla být platná od srpna, přičemž Senát ji projedná příští týden. Uvedl to vrchní ředitel sekce legislativy ministerstva zdravotnictví Radek Policar. Další jednání ohledně odměňování zdravotníků je naplánováno na konec srpna.