Rodné číslo má v budoucnosti přestat sloužit jako stěžejní identifikační údaj napříč všemi resorty, ve zdravotnictví má k plnému odstoupení od jeho používání dojít kolem roku 2030. Bude nahrazeno jiným identifikátorem, navrženým v souladu s ochranou osobních dat. Iniciátorem debaty o náhradě rodných čísel v oblasti zdravotnictví je Ing. Tomáš Knížek, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro informatiku. Proč toto téma otevřel, jaké kroky je podle něj nutné podniknout a co by vlastně vymazání tohoto údaje z informačních systémů zdravotního systému znamenalo, vysvětluje v následujícím rozhovoru.
Jakou roli má vlastně rodné číslo v systému zdravotnictví?
Rodné číslo má v systému zdravotnictví obrovskou důležitost, které lékařům i pacientům ve zdravotním systému velice usnadňuje fungování. Je to jednoznačný parametr informačních systémů nejen nemocnic a pojišťoven, ale i centrálního registru pojištěnců, který definuje příslušnost ke zdravotní pojišťovně. Na něj navazuje například i náš interní registr VZP, kde máme všechny své pojištěnce a k nim přidružené velké množství dalších informací. A teď se v nějaké fázi má stát to, že tak, jako dnes už rodné číslo mizí z občanských průkazů, tak zmizí z průkazky pojištěnce.
K čemu má konkrétně dojít a kdy?
V určitém časovém horizontu státní správa nebude používat rodné číslo jako jednoznačný identifikátor a nahradí ho něčím jiným. Prapůvodem toho je ochrana osobních údajů, byť já se domnívám, že rodné číslo je v dnešní době fakticky veřejný údaj a jeho anonymita už je dávno pryč. Ta náhrada je postupná a jde napříč resorty, začalo to systémem vydávání občanských průkazů. K plnému odstoupení od používání rodných čísel ve zdravotnictví má dojít kolem roku 2030.
Jak došlo k otevření tohoto tématu?
Téma náhrady rodného čísla jsem otevřel na zasedání správní rady VZP, jelikož tato otázka je zcela zásadní z pohledu architektury celého informačního systému, který přerozděluje do zdravotnictví ročně téměř 300 miliard korun. Z důvodu investic do našeho informačního systému je nezbytné vědět, zda s tímto údajem máme počítat, nebo jestli systém připravit na to, že rodné číslo už mít nebude. Náš informační systém využívá rodné číslo a ještě několik let bude, ale musíme velice pečlivě zvážit, jakým způsobem a kdy k této náhradě dojde a jaká rizika s tím souvisí.
Moje ambice je tedy otevřít problematiku náhrady rodných čísel a vést odbornou diskuzi na téma co je rodné číslo za identifikátor, jaká je jeho důležitost pro systém zdravotnictví, jaké všechny agendy v případě jeho výměny to zasáhne, jak moc lze kvantifikovat riziko toho, že nám začnou selhávat některé agendy. A pokud ano, tak které to budou, a tak dále.
Jakým způsobem chcete řešení celé této problematiky uchopit, koho do diskuze zapojíte?
Rád bych začal diskuzi na toto strategické téma nejprve se zástupci všech zdravotních pojišťoven, jejíž výstup bychom následně představili kolegům na ministerstvu zdravotnictví. Dále je třeba, aby se do debaty připojila odborná veřejnost celého systému zdravotního pojištění, tedy i zástupci poskytovatelů zdravotní péče, výrobci software, pacientské organizace a další.
Oslovil jste už ministerstvo zdravotnictví?
Ano, oslovil jsem s tímto záměrem, konkrétně s myšlenkou sestavení pracovní skupiny pro náhradu rodného čísla, pana náměstka Blahu. Dohodli jsme se na tom, že diskuzi otevřeme na úrovni zdravotních pojišťoven, na začátku února se tedy setkáme s IT řediteli všech zdravotních pojišťoven. Výsledek debaty bych s kolegy následně představil na ministerstvu zdravotnictví a společně s dalšími zainteresovanými stranami pak můžeme tuto debatu dále doplňovat o relevantní náměty a připomínky s ohledem na již existující legislativu. Možná přijdeme na to, že termín stanovený na rok 2030 je nereálný nebo že z pohledu systému zdravotní péče nám v některých agendách rodné číslo musí zůstat. Ale tahle detailní diskuze odborného charakteru na téma co se stane, když tento údaj ze systému odstraníme, zatím podle mého názoru v dostatečné míře neproběhla.
Máte představu, kolik peněz by tento proces přibližně stál?
Souhlasím s tím, že minimálně tzv. „high level analýza“ měla proběhnout. Ale nemyslím si, že se tak stalo. Osobně jsem ji nikdy neviděl a troufám si říct, že kdyby se to stalo v systému zdravotnictví, tak bychom o tom věděli. V rámci zmíněné diskuze proto chci otevřít i otázku, zda známe s tím související náklady. A pokud ano, máme na to vůbec ve státním rozpočtu peníze? A pokud ne, kde je seženeme? Třeba přijdeme na to, že ta věc bude mít tak pomalý náběh, že budeme schopni rozložit financování s tím spojených změn do delšího časového úseku. To vše je důležité znát, jak z pohledu nemocnic jako poskytovatelů péče, tak i zdravotních pojišťoven, které musí být schopné v každý moment plnit svoji základní roli, a to je role plátce. Toto nesmí být náhradou rodných čísel nebo jiným podobným zásahem ohroženo.
Dnes už máme systémy, které takový identifikátor mají. Bude některý z těchto systémů při náhradě rodného čísla předlohou?
Takové systémy existují a ten náš mezi ně také patří, tím myslím systém pojištěnců VZP. Máme tady také ÚZIS, který spravuje spoustu dat a má svůj identifikátor. Myslím si, že ministerstvo zdravotnictví by mohlo mít například záměr využít systému, který spravuje právě ÚZIS. Neříkám, že je to špatně, jen je potřeba o tom začít vést diskusi se všemi relevantními zástupci v systému.
Když se podíváme do zahraničí, existuje nějaký model, ze kterého bychom si mohli vzít příklad?
Nová legislativa čerpá do jisté míry inspiraci v zahraničí, ale paradoxně je spousta zemí, které nám rodné číslo závidí. Dokonce se nás ptají, proč ho rušíme? Podle jejich názoru je to jedinečný údaj, se kterým jsme schopni zajišťovat spoustu agend. A než ho znovu vytvoříme nějakým jiným způsobem, tak to bude drahéa bude to trvat dlouho. Zároveň je s tím spojené nějaké riziko, které může ohrožovat stabilitu a kontinuitu v poskytování zdravotních služeb.
Nerad bych tuto problematiku přeceňoval. Nicméně je to nějaká technologická záležitost, kterou si projít nebude úplně lehké. A já si myslím, že se úplně dobře neprovedla analytická část, než došlo k rozhodnutí, že dojde k náhradě.
Jako náměstka ředitele VZP ČR pro informatiku vás tato problematika určitě zajímá i z pohledu digitalizace?
Digitalizace je téma, kterému se jsem se věnoval ještě před svým příchodem do VZP. A snažím se pomoci v tom, abychom s ohledem na efektivitu poskytování zdravotní péče například našli způsob, jak zavádět distanční výkony. Je po nich v celé řadě odborností velká poptávka, a právě na toto zde narážíme, jak při přenosu informací ohledně zdravotního stavu správně identifikovat entitu jak pojištěnce, tak lékaře na straně druhé. Tato vzájemná důvěra v protistranu je pro distanční medicínu naprosto elementární předpoklad a je to nějaké status quo, které my budeme pravděpodobně hledat i v distančních oborech. A které souvisí právě s rodným číslem a schopností identifikace osoby v systému.
Dostáváme se tím k praktické stránce věci. Co bude náhrada rodného čísla znamenat pro člověka samotného? Dostaneme tedy další údaj, který si budeme muset pamatovat, přes který budeme komunikovat jak v oblasti zdravotnictví, tak v jiných oblastech?
Přesně tak. Každý si bude muset pravděpodobně pamatovat nějaký nový typ záznamu, který rodné číslo nahradí. Systém dále každému přidělí vlastní identifikátor pro komunikaci s jednotlivými úřady v síti eGovernmentu, ale to už je vyloženě pro potřeby systému samotného, co si nebudeme muset nikdy pamatovat.
Z našeho rozhovoru mi vyplývá, že náhrada rodných čísel je velké téma. Neměla tato debata být už dávno otevřená?
Ještě není pozdě, ale rozhodně se nemůže dál čekat. Třeba už toto geniální řešení někdo má vymyšlené a my o tom jen nevíme, třeba už dávno probíhají mezi největšími výrobci ambulantního software diskuze o tom, jak záznam rodného čísla opustit. Třeba byl někdo tak zodpovědný, že už se na to připravil, ale já tomu moc nevěřím. Možná to vůbec téma není, ale já se domnívám, že ano. Mě toto zajímá čistě účelově z pohledu správce a toho, kdo rozvíjí informační systém největší zdravotní pojišťovny České republiky. Protože změna podobného rozsahu může významně ovlivnit celý systém zdravotnictví.