Extrémně dlouhé čekací lhůty ve veřejném zdravotnictví jsou hlavním důvodem k tomu, proč narůstá počet Britů, kteří si zdravotní péči platí ze svého, a to i v případě, že se dostávají na hranu svých finančních možností. Plyne to z dat britské Národní zdravotní služby. O nespokojenosti Britů se zdravotnictvím vypovídá i výzkum British Social Attitudes Survey. Tématem se zabýval také expertní tým v článku zveřejněném v The Conversation.
Nabídnout recept na komplikované problémy zdravotnictví patří k evergreenům parlamentních voleb nejen ve Velké Británii. Nejinak tomu bylo i letos. Dlouhé čekající doby na vyšetření i zákroky, stejně jako otázky ohledně nedostatku zdravotníků, patřily k tématům předvolebních debat. Trochu stranou pozornosti zůstala skutečnost, že v zemi narůstá podíl soukromých peněz, které pacienti a jejich blízcí platí za zdravotní péči.
Podle dat samotné Národní zdravotní služby (NHS), shromážděných v publikaci The NHS at 75: The State of UK Health Policy, v roce 2021 soukromé peníze pacientů tvořily 12,7 % ze všech nákladů na zdravotnictví. O rok později to bylo 13,9 %. Tyto peníze šly na péči, která není hrazená z veřejného a ani soukromého zdravotního pojištění. Největší podíl tvořily platby za dlouhodobou péči, nicméně lidé si ze svého hradí také různé diagnostické testy, jednodenní chirurgické zákroky, ambulantní péči, zdravotnické potřeby a léky.
Na vině jsou dlouhé čekací lhůty
Nespokojenost s Národní zdravotní službou (NHS) v zemi rapidně roste. Podle výzkumu veřejného mínění British Social Attitudes Survey byla v roce 2023 zaznamenaná vůbec nejnižší spokojenost s péčí od roku 1983, kdy se sbírají data. Spokojených s péčí poskytovanou v rámci NHS bylo pouze 24 % dotazovaných. Nejvíce nespokojení byli pacienti s dlouhými čekacími lhůtami, ať už u praktika nebo v nemocnici, což vadilo 72 % dotazovaných. Zhruba polovině (54 %) vadil nedostatek zdravotnického personálu a méně než polovině respondentů vadilo nedostatečné financování NHS ze strany vlády. Třetina (32 %) se pak domnívá, že peníze jsou v rámci NHS utráceny nehospodárně. Na kvalitu péče si stěžovalo 16 % respondentů.
I navzdory nízké spokojenosti však většina dotazovaných nadále podporuje principy, na kterých NHS stojí a 48 % respondentů by dokonce souhlasilo se zvýšením daní a nárůstem prostředků, které jdou do systému veřejného zdravotnictví. Naopak 42 % by rádo udrželo daně a státní prostředky na stejné úrovni. Přesto se 77 % respondentů domnívá, že by péče v NHS měla být zdarma, pokud jí člověk potřebuje.
Lidé platí péči ze svého, protože musí
V průběhu let se podíl nákladů pacientů za zdravotní péči měnil. Zatímco v roce 1997 tvořil dokonce 18 %, v roce 2006 tento podíl klesl na minimum, konkrétně na 11 %, a v roce 2019 to bylo 16 %. Pandemie covid-19 znamenala opětovný pokles, ale nyní znovu platby pacientů a jejich blízkých narůstají.
Ne vždy jde ale o dobrovolnou volbu samotných pacientů či snahu získat „nadstandardní služby“, ale spíše volbu z nutnosti, jak shrnují ve svém článku pro magazín The Conversation Mark Exworthy, profesor zdravotnického managementu z University of Birmingham, profesorka Ellen Stewart, která se také věnuje veřejným politikám a zdravotnictví na University of Glasgow a Neil Lunt, profesor sociálních politik na University of York.
K hlavním důvodům patří dlouhotrvající krize NHS, kdy se výrazně prodlužují čekací lhůty na různá vyšetření i zákroky. O to více se rozrůstá soukromé zdravotnictví, které v omezené míře přijímá jak veřejné pojištěnce, tak stále více samoplátců. „Soukromé zdravotní pojištění je vnímáno jako něco nad rámec možností mnoha lidí, a přestože jsou platby za péči ze svého stále relativně vysoké, někteří lidé cítí, že jsou nuceni k tomu, aby si péči hradili sami. Mezi nimi jsou i ti, kteří volí financování péče formou veřejných sbírek,“ shrnuje expertní tým. Navíc soukromý sektor ve Velké Británii často ve své komunikace zdůrazňuje nízkou výkonnost NHS a zejména dlouhé čekací lhůty, aby zvýšil poptávku po svých službách.
Rostoucí čekající lhůty i omezené kapacity veřejného zdravotnictví vedou k narůstající nespokojenosti veřejnosti s péči poskytovanou v rámci NHS. Například podle reportu Bold action or slow decay? The state of NHS dentistry and future policy actions z prosince loňského roku mezi lety 2014–2015 a 2019–2020 klesl objem veřejných peněz ve stomatologii o 15 % a platby od pacientů vzrostly o 8 %. Více než polovina dospělých v letech 2019–2020 neabsolvovala stomatologickou prohlídku v posledních 24 měsících a více než dvě pětiny dětí nebyly stomatologicky vyšetřeny v předchozích 12 měsících.
Jak zdůrazňuje expertní tým, mezi těmi, kteří si platí zdravotní péči ze svého, nejsou jen lidé s vysokými příjmy. Často jde o lidi, kteří tak činí, protože doufají v časnější návrat do práce či zlepšení své mobility. To ovšem může znamenat, že musí sáhnout na své úspory, což může vést k finančním problémům domácnosti. „Bez vyřešení dlouhých čekacích lhůt dojde k zakořenění ‚dvojkolejné‘ péče. Více pacientů bude opouštět NHS a odcházet do soukromého sektoru, což může ohrozit univerzální model NHS financovaný z daní. Chceme-li mít NHS postavené na solidaritě a univerzálním přístupu k péči, musíme pečlivě sledovat plíživý nárůst samofinancování,“ konstatují experti.