Největší česká zdravotní pojišťovna bude mít zřejmě na konci roku o šest miliard lepší hospodaření, než s jakým počítal zdravotně pojistný plán. Čísla za prvních devět měsíců naznačují, že v závěru roku by měla mít VZP vyrovnanou ekonomickou bilanci. Zároveň pojišťovna pro své klienty stále chystá novinky. Včera tak správní rada schválila příspěvek ve výši 2000 korun pro těhotné na zbrusu novou vakcínu proti RS virům, která pak chrání novorozence proti těžkému průběhu infekcí.
„Čísla ohledně hospodaření nás opravňují k tomu, abychom věřili, že na konci tohoto roku bude konečné saldo hospodaření za rok 2023 vyrovnané. To je podle mne velký úspěch, protože původně se ve zdravotně pojistném plánu předpokládalo, že saldo bude zhruba minus šest miliard. Zdravotní pojišťovna tak je stabilní jak pro své pojištěnce, tak pro smluvní partnery,“ uvedl předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Konečný zůstatek na běžném účtu zdravotního pojištění byl ke konci září 13,8 miliardy korun, na rezervním fondu pak měla pojišťovna 3,6 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až září se předpokládá ve výši 7,5 miliardy. Příjmy v tomto období dosáhly 205,9 miliardy (74,7 procenta plánu), výdaje 198,5 miliardy, z toho 192,3 miliardy šlo na zdravotní péči (71,2 procenta plánu).
Na lepších výsledcích se podepisují zejména uprchlíci z Ukrajiny, kteří stojí jak za vyššími příjmy, tak za nižšími výdaji, protože čerpají méně péče než čeští pojištěnci. „Nemohli jsme odhadnout, kolik ukrajinských občanů bude plátci pojistného z pozice zaměstnanců, OSVČ, nebo budou státními pojištěnci,“ vysvětlil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Za zaměstnance má totiž pojišťovna podstatně vyšší příjmy oproti státním pojištěncům, a to zhruba v poměru 1:3. Dalšími faktory na výdajové stránce je nižší účet za covid a aktivní léková politika VZP.
Zatímco výsledky VZP jsou dobré, svazové zdravotní pojišťovny stále hlasitěji upozorňují na to, že zůstatky na jejich účtech se tenčí. To také vede ministerstvo zdravotnictví k úvahám o změnách v systému přerozdělení (psali jsme zde).
„Jako VZP jsme trochu pod tlakem některých jiných pojišťoven, které poukazují na to, že jsme získali poměrně dost díky tomu, že jsme přijali ukrajinské spoluobčany. Chtěl bych ale upozornit, že zpočátku to zdaleka nebylo tak jasné – byly tu obavy z toho, že lidé budou velmi nemocní a budou hodně čerpat, takže to bude zásadní problém pro české zdravotnictví. To se s tím ale vyrovnalo velmi dobře a VZP byla lídrem náboru. Bylo to od pana ředitele odvážné, ale krok pomohl ČR, ukrajinským běžencům a nakonec i VZP. Jsou za tím ovšem tisíce hodin práce na UK pointech, kde byli zaměstnanci VZP 24/7. V tomto je tedy vůči VZP trochu nespravedlivý postoj,“ řekl k tomu Tom Philipp.
Správní rada se včera také zabývala první verzí zdravotně pojistného plánu na příští rok, zatím ho ovšem neschvalovala.
Ochrana novorozenců před RS viry
Dalším bodem, který správní rada včera řešila, byl nový příspěvek na očkování proti RS virům ve výši 2000 korun. Ten už na začátku září přiznala lidem nad 60 let a od listopadu ho budou moci čerpat také těhotné ženy. Zcela nová vakcína, kterou teprve před pár měsíci schválily americká FDA a evropská EMA, pak chrání proti závažnému průběhu onemocnění nově narozené děti do šesti měsíců věku. Možnost čerpání příspěvku vychází z doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
RS viry způsobují infekce dolních cest dýchacích, a zejména dětem do půl roku věku může hrozit, že kvůli chorobě skončí v nemocnici či dokonce na ventilátoru. Vůbec nejvíce jsou v riziku děti nedonošené, ty s vrozeným onemocněním srdce a plic, s neuromuskulárním onemocněním či poruchami imunity. Další rizikovou skupinou jsou senioři, zejména ti s chronickým onemocněním srdce či ledvin, CHOPN, astmatem či diabetem.
„Vzhledem k tomu, že byla regulačními úřady schválena další vakcína proti RS virům, která umožňuje pasivní ochranu novorozenců a dětí do 6 měsíců věku prostřednictvím očkování těhotných žen, rozhodla se VZP rozšířit skupinu klientům, kterým toto očkování z fondu prevence uhradí,“ přiblížil Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP ČR pro služby klientům. Očkování těhotných se provádí jednorázovou dávkou mezi 24. a 36. týdnem těhotenství, vakcína přijde na zhruba pět tisíc korun.
VZP slaví Movember
Prevenci chce ale VZP podporovat i jinak, konkrétně propagací listopadové akce Movember zaměřené na zvyšování povědomí o rakovině prostaty. Toto onkologické onemocnění je ročně diagnostikováno zhruba osmi tisícům mužů a jde tak o vůbec nejčastější zhoubný nádor u pánů. Platí přitom, že pokud je diagnóza stanovena v prvním či druhém stadiu onemocnění, je téměř stoprocentní šance na úplné vyléčení, pokud je ale nemoc zachycena až ve čtvrtém stadiu, klesá naděje na vyléčení na 40 procent. A bohužel na tuto diagnózu ročně stále ještě zemře téměř 1500 mužů.
Dobrou zprávou ale je, že se pacienty daří zachytávat dříve a počet léčených tak roste. Zatímco v roce 2012 se s touto nemocí léčilo 35 tisíc klientů VZP, loni to bylo již více než 47 tisíc – což je nárůst o 35 procent za dekádu. Ještě více pak rostou náklady za léčbu, za níž v roce 2012 VZP dala 872 milionů, zatímco loni 2,13 miliardy, tedy o 144 procent více.
Aby bylo léčených více a těch, kdo onemocnění podlehnou, co nejméně, vítá VZP pilot ministerstva zdravotnictví na populační program časného záchytu rakoviny prostaty, který odstartuje 1. ledna 2024. Ten je určen pro muže od 50 do 69 let, případně starší dle posouzení lékaře, přičemž by měl screening nabídnout praktický lékař nebo ošetřující urolog.
„Jasný indikátor, zda muž je v rizikové skupině, kde hrozí zhoubný karcinom prostaty, je tzv. hladina PSA. Ta je stanovena z laboratorního rozboru krve. Jeden odběr krve vám tak může zachránit život právě tím, že vás včas nasměruje na další vyšetření,“ popsal Tom Philipp, který je jedním ze zakládajících členů Nadačního fondu Muži proti rakovině, jenž v Česku stojí za již deset let pořádanou kampaní Movember.
Pokud je přitom hladina PSA nízká, následuje kontrola za dva nebo čtyři roky. Při vyšších hodnotách pacienta převezme do péče urolog. Ten zajistí či zprostředkuje komplexní vyšetření stanovené v Metodice časného záchytu MZ ČR, a to včetně sonografie či magnetické rezonance. Na základě výsledků je pak stanoven další postup, přičemž v případě diagnostiky nádorového onemocnění je pacient předán do péče onkologického zařízení.