V mnoha tuzemských regionech je základní stomatologická péče hrazená ze zdravotního pojištění poddimenzovaná, lidé na ni čekají dlouhé měsíce. Novelou zákona, která má zjednodušit zahraničním lékařům získat v ČR pracovní povolení, se snažíme situaci zlepšit, aniž by přitom kvalita péče jakkoli klesla. Ostrý odpor k novele ze strany České stomatologické komory (více zde) a jejího prezidenta Šmuclera mě proto velmi nemile překvapil, jejich argumentaci nerozumím, říká v rozhovoru spoluautorka novely, senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Novela zákona, jejíž jste spoluautorkou a která již prošla ve Sněmovně, má zjednodušit zahraničním lékařům získat v České republice pracovní povolení. Byl pro Vás hlavním impulzem k jejímu vytvoření nedostatek lékařů v některých tuzemských regionech?
Pravidelně slyšíme a čteme o problému, který se obecně dá nazvat chybějící dostupná základní zdravotní péče v regionech. V televizních reportážích sledujeme, jak dlouhé jsou fronty na registrace u zubařů, kteří otvírají své ordinace v lokalitách, kde chybí služba hrazená ze zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví dostalo za posledních pět let více než 15 tisíc stížností na nedostupnost základní zubařské péče, jen z Prahy jich bylo kolem 1 900. Stejně tak jsme svědky zoufalství zástupců samospráv, kteří nabízejí bydlení, zařízené ordinace nebo výhodné půjčky pro zubaře do jejich obcí, přesto nemohou nikoho najít. Jen v Moravskoslezském kraji bylo za posledních pět let ukončeno bez náhrady 41 praxí, v Libereckém klesl počet poskytovatelů o 36, ve Zlínském ukončilo činnost za poslední tři roky 18 zubních lékařů bez nástupců. Takže to je ten hlavní důvod. A tím dalším je skutečnost, která se jeví jako zcela logická: Proč nevyužít zahraničních lékařů, včetně zubařů, kteří u nás chtějí žít a pracovat? Samozřejmě za předpokladu, že splní odborné i jazykové podmínky výkonu své činnosti.
Co přesně má novela změnit, jaká má nastavit pravidla?
Na profesi i odbornost je u stomatologů kladen velký nárok, to bude platit i nadále. Ambicí novely je rozšíření okruhu subjektů, které mohou lékaře pozvat. Kromě vysokých škol a výzkumných institucí by stomatology nově mohly zvát i kraje nebo stomatologická komora. Tedy instituce, které o problému s nedostupností stomatologů v daném místě často vědí jako první. Je povinností státu svým občanům, kteří si platí základní zdravotní pojištění, zajistit dostupnou a kvalitní stomatologickou péči ze základního zdravotního pojištění.
Slibujete si od novelizace zákona, že zvýší zájem zahraničních lékařů o české zdravotnictví? Mířila podle vás část z nich kvůli složitému uznávání diplomů nebo těžké jazykové zkoušce raději do jiných zemí v našem regionu než do ČR?
Čeština není jednoduchý jazyk, zároveň ale nepatří mezi ty, které se nemůžete naučit. Máme zde nyní – z důvodu agrese ruského státu na Ukrajinu – stomatology, kteří u nás chtějí zde nejenom žít, ale i pracovat. Pokud oni chtějí, mají zájem, jsou odborníky, mají zkušenosti a zvládnou všechny podmínky pro výkon stomatologů, tak nevidím jediný důvod, proč by u nás nemohli vykonávat stomatologickou praxi. Navíc již dnes máme mezi stomatology úspěšné zahraniční doktory, se kterými jsme velmi spokojeni. Aprobační zkoušky byly pro zahraniční zubaře právě z důvodů povinnosti jejich absolvování v českém jazyce velmi obtížné. V zahraničí je pro ně běžně užíván jazyk anglický. Testy u nás úspěšně zvládala méně než třetina uchazečů, v roce 2022 to bylo dokonce jen 6 procent z nich. Řada zahraničních lékařů proto skutečně odcházela do Polska nebo na Slovensko, kde je obdoba námi navržených změn umožňujících plynulé zapojování zahraničních zubařů do praxe pod přímým odborným dohledem platná již řadu let.
Kritici většího otevření tuzemského zdravotnictví zahraničním lékařům často argumentují tím, že by to přineslo pokles kvality zdravotní péče. Krom jazykové bariéry argumentují i nejednotnou mírou odbornosti lékařů v jednotlivých zemích. Jak takové názory hodnotíte?
Je to nesmysl. Garantem odbornosti je stomatologická komora a neumím si představit, že by kdokoli z této komory mohl jakkoli napadnout odbornost stomatologů, kteří již dnes vykonávají na území České republiky svou praxi a jsou členy této profesní organizace. Námi navržené změny nesnižují nárok na kvalitu aprobačních zkoušek. K jejich revizi nyní přistupuje pracovní skupina ministerstva zdravotnictví. A myslím, že to souvisí s námi otevřenou debatou.
Jak obtížné bylo hledat pro novelu podporu napříč politickým spektrem?
Cíl je jasný, je jím zajištění základní zdravotní péče. Tato novela má proto podporu napříč celým politickým spektrem. Senátní návrh podpořili členové ze všech senátních klubů, hlavním spolupředkladatelem je kolega Václavec z opozičního hnutí (Ladislav Václavec, nestraník zvolený za hnutí ANO – pozn. red.).
Jedním z cílů novely má být usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do tuzemské stomatologické péče. Přesto proti ní ostře vystoupil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který dokonce deklaroval, že pokud bude přijata, napadne ji soudně. Překvapil vás jeho ostrý postoj?
Překvapil, a to velmi negativně. Upřímně, postoji pana Šmuclera nerozumím. Prezident České stomatologické komory přitom sám říká, že občané mají moc kazů, protože podceňují prevenci. Odhaduje se, že bez registrace u zubního lékaře je dnes kolem 2,6 milionů občanů ČR. Pan Šmucler v televizní debatě uvedl, že žádný pacient není bez registrace u zubního lékaře déle než tři roky. Jenže zubní preventivní prohlídku by měl každý absolvovat minimálně jedenkrát ročně. Představme si, co udělá po třech letech neléčený zubní kaz. My chápeme, že je lepší mít zahraničního kvalifikovaného zubaře než žádného a že není možné, abyste pro základní stomatologické ošetření absolvovali desítky kilometrů dlouhou cestu do jiného kraje a několikaměsíční čekání.
Podle Romana Šmuclera by po přijetí novely byly podmínky pro možnost práce u nás tvrdší pro zubaře ze států EU než pro ty ze států mimo Unii.
Jak jsem již uvedla, naše novela neobsahuje žádnou změnu týkající se vlastních aprobačních zkoušek, po kterých může zahraniční zubař vykonávat samostatnou zubařskou praxi. Tvrzení pana Šmuclera v televizní debatě o riziku neuznávání našich zubařů v Německu je proto také naprosto nesmyslné. Novela umožňuje kontinuální odbornou praxi jen v České republice, a to jen pod přímým dozorem stanoveného odborného zubaře.
Nedostatek zubařů v ČR je podle Šmuclera chimérou. Do roka prý podle něj najde zubaře každý pacient, který se obrátí na zdravotní pojišťovnu. Co si o tom, zda je zubařů v ČR dostatek, myslíte vy?
Obrázek o vývoji dostupnosti zubařů podle následujících čísel uvádím bez dalšího komentáře: V České republice bylo registrováno zhruba 8 100 zubařů, z toho přes 2 tisíce z nich je starších 60 let. Jen v Jihomoravském kraji je jich téměř polovina nad 70 let.
Myslím si, že vyjádření pana Šmuclera je velmi nešťastné, a zkuste to, co řekl, říci člověku, který potřebuje základní stomatologické ošetření. Řada stomatologů je privátních, specializují se na náročnější výkony, stejně tak i na ty, které nejsou hrazené ze základního pojištění. My zde ale potřebujeme mít kvalitní základní péči, která je hrazena ze základního pojištění, a doopravdy není možné, abyste měsíce nebo snad i rok čekali na ošetření.