Senát na schůzi tento týden schválil novelu zákona o zdravotních službách, která mimo jiné představuje právní základ pro poskytování telemedicínských zdravotních služeb. Novela rovněž stanovuje nové požadavky na vedení zdravotnické dokumentace, zavádí podmínky pro dárce krve a zmírňuje definici pacientských organizací. Horní komora dále schválila implementační novelu zákonů o zdravotnických prostředcích a o léčivech, která má za cíl posílit roli českých orgánů v monitorování a řízení nedostatku zdravotnických prostředků a léčivých přípravků v souladu s nařízením Evropské unie.
Důležitou změnou, kterou novelizace zákona o zdravotních službách přinese, je zavedení definice telemedicíny. „Důvod je asi zřejmý, jde o stanovení jasných základních pravidel pro zajišťování právní jistoty poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů a o jasné nastavení pravidel toho, jak mají fungovat telemedicínské zdravotní služby. Tedy nejen teleradiologie, ale telemedicína v celém rozsahu. Co může být poskytováno a podle jakých pravidel,“ vysvětlil na schůzi ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Senátor Tomáš Fiala (ODS) k tomu dodal, že lze očekávat, že v dalších letech se bude definice telemedicínských služeb ještě více zpřesňovat.
Zadní vrátka pro farmaceutické společnosti?
Podobně jako minulý týden na senátním výboru pro zdravotnictví, i zde se strhla diskuze o navrhované změně ustanovení upravující pacientské organizace, konkrétně o změně výrazu označující potřebné zastoupení pacientů ve vedení pacientské organizace z „rozhodující“ na „zásadní“. „(Pojem) ,zásadní’ není právně ukotvený… Tím pádem zpochybňuje i legitimitu a transparentnost pacientské organizace,“ namítl senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL), který se současně s tím marně snažil prosadit pozměňovací návrh, který by zanechal formulaci v původním znění.
Vzhledem k tomu, že se pacientské organizace podílejí na rozhodování o používání mimořádně drahých inovativních léčiv, hrozí podle Kantora, že změna definice otevře dveře zájmovým skupinám, aby skrze takové organizace ovlivňovaly jejich schvalování a nákup. „Pokud se tam objeví nějaké subjekty, které se budou vydávat za pacientské organizace, může to napáchat velký problém,“ varoval senátor.
Předseda senátního výboru pro zdravotnictví, Roman Kraus (ODS), obavy mírnil s tím, že navrhovaná změna z procesu schvalování použití inovativních léčiv nevymaňuje ministerstvo zdravotnictví coby zásadního činitele ve schvalování pacientských organizací jako takových, a proto nehrozí, že by skrze ně mohly zájmové skupiny nákupy více ovlivňovat. Naopak nepřijmout navrhovanou změnu podle něj znamená neumožnit některým skutečným pacientským organizacím přístup k léčivům z důvodu nesplnění některé ze zákonných podmínek. „My jen rozšiřujeme možnosti těmto pacientským organizacím, které mají dlouhou historii, které dělají, co mají, aby měly také přístup ke všem případným bonusům, které z toho vyplývají… Opravdu si nedokážu představit, že někdo udělá organizaci, která nemá pacienty, a bude účasten správního řízení,“ dodal Kraus.
Větší kontrola nad dárci krve
Projednávaný návrh novely zákona o zdravotních službách dále stanovuje nové požadavky na vedení zdravotnické dokumentace. Všechny záznamy, ať už v listinné, nebo elektronické podobě, budou muset být autorizovány. Elektronická zdravotnická dokumentace bude muset obsahovat unikátní identifikátor záznamu a být zabezpečena elektronickými podpisy a pečetěmi.
Důležitou součástí návrhu je i zavedení Národního registru dárců krve a osob trvale vyloučených z dárcovství krve. Poskytovatelé, kteří budou provádět odběry krve za tímto účelem, budou povinni před každým odběrem ověřit přípustnost jeho provedení prostřednictvím tohoto registru.
Návrh také vytváří informační systém veřejné správy nazvaný Administrace vzdělávání ve zdravotnictví. Systém má spravovat údaje o průběhu vzdělávání zdravotnických zaměstnanců, bude zahrnovat centrální úložiště informací a dále moduly pro akreditace, uznávání a přiznávání kvalifikace či automatizovaný systém komunikace a evaluace.
Návrh zákona byl následně přijat. Hlasovalo pro něj 38 z 52 přítomných senátorů. Jeden byl proti, 13 se zdrželo hlasování.
Proti nelegálním reexportům
Senát dále schválili adaptační návrh zákona, který implementuje evropské nařízení týkající se připravenosti na krize v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Jeho součástí je ustavení odpovědných orgánů a jejich kompetencí při řešení nedostatku léků a zdravotnických prostředků. Změny mají za cíl zlepšit připravenost na krizové situace a řízení nedostatků v oblasti zdravotnických prostředků a léčiv na národní úrovni, v souladu s evropskými předpisy. Součástí návrhu je i zpřísnění sankcí za nevedení evidence léčivých přípravků.
„Jde nám o to, abychom měli naprosto jasný přehled, kde v České republice ten léčivý přípravek je, jestli u distributora, jestli je ve skladu, jestli je v lékárně, aby ten přehled měl i pacient, abychom tak daleko efektivněji a účinněji mohli bránit jakékoli redistribuci do jiných zemí,“ vysvětlil ministr Válek.
Pro návrh následně hlasovalo 48 z 52 přítomných senátorů. Proti nebyl nikdo, zdrželi se čtyři zákonodárci.