Stejný výkon provedený v různých nemocnicích za různou výši úhrady. To je jedna z hlavních věcí, kterou ve své koncepci napadá Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a na včerejší schůzi senátního výboru pro zdravotnictví s ní senátory seznámil předseda asociace Michal Čarvaš. Přítomný jeho výkladu byl i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Ten Čarvašův návrh označil za jednostranný a vysvětlil, že různá úhrada za výkon napříč nemocnicemi má svůj důvod. Členové výboru dále podpořili návrh zákona na mimořádné odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění a vyzvali vládu, aby vypracovala Národní plán pro eliminaci HPV.
Koncepce z dílny AČMN představuje rámec pro transformaci regionálních nemocnic, přičemž se dotýká řady oblastí péče od vzdělávání přes primární péči až po péči následnou a dlouhodobou. Velkou potíž asociace spatřuje v nerovnosti úhrad za stejné výkony. „O sbližování úhrad se dlouho hovoří, ale ke skutečné korekci nedochází, nebo jen velmi pozvolna,“ namítl Čarvaš, podle kterého je ministerstvo zdravotnictví coby zřizovatel fakultních nemocnic při vydávání úhradové vyhlášky ve střetu zájmů. „Na jedné straně mluví o sbližování sazeb, a na druhé straně ví, že sblížení sazeb a sjednocení úhrad by znamenalo pokles úhrad pro jimi zřizované nemocnice při předpokladu podobného objemu vynakládaných prostředků. Jedná se o zjevnou diskriminaci z pohledu evropského práva a o nekalé cenové praktiky,“ pokračoval Čarvaš.
Proti tomu se však ohradil ředitel VZP Kabátek. „My velmi konsensuálně debatujeme s partnery, kterými jsou zřizovatelé, majitelé a manažeři nemocnic, a dáváme jim na stůl náš pohled na to, jak efektivní jejich konání skutečně je. Nastavujeme jim zrcadlo,“ popsal fungování pojišťovenského systému. Výše úhrady má odrážet i efektivitu poskytované péče. „Máme dostatečný přehled o síti, kapacitách, výkonnosti, produkci a jsme schopni nabízet našim partnerům řešení na základě zvyšování efektivity,“ pokračoval. „Jsem přesvědčen, že systém nevyžaduje žádnou zásadní reformu,“ dodal s tím, že reforma od stolu nemá ani šanci postihnout české zdravotnictví v celé jeho složitosti. Koncepci AČMN pak popsal jako pečlivě zpracovanou, leč pouze z pohledu jednoho segmentu.
Čarvaš představil i další body koncepce. Mimo jiné možnost zavést sdílené akreditace dvou a více zařízení, což sice již bylo zapracováno do zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti, ale dosud nebylo aplikováno. Tento návrh senátní výbor v následném usnesení podpořil. Stejně tak se postavil za sbližování individuálních základních sazeb jednotlivých zdravotnických zařízení s vyšším podílem bází s jednotnou úhradou v systému DRG. Souhlasil rovněž s tím, že nutnou podmínkou restrukturalizace je změna systému postgraduálního vzdělávání lékařů.
Neočkované děti se těžko hledají
Jako další téma zdravotnický výbor na žádost Výboru pro záležitosti Evropské unie projednal návrh doporučení Rady o nádorových onemocněních, jimž lze předcházet očkováním. Ocenil opatření navržená Evropskou komisí, která se týkají zvýšení proočkovanosti proti HPV, včetně zajištění plné úhrady očkování všem, komu je doporučeno. Senátoři v rozpravě připomněli i rozšíření kohorty pojištěnců, jimž je očkování od letošního roku plně hrazeno, a to od 11 do 15 let věku. V té souvislosti výbor vyzval vládu, aby návrh doporučení Rady podpořila. Současně ji vyzval, aby v nejbližší době vypracovala a implementovala zastřešující Národní plán pro eliminaci HPV asociovaných nádorů s cílem naplnit do roku 2030 opatření obsažená v doporučení, tj. v případě HPV naočkovat alespoň 90 procent cílové populace dívek a výrazně zvýšit proočkovanost chlapců.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová uvedla, že za první čtvrtletí letošního roku – tedy od začátku platnosti rozšířené úhrady – bylo nově naočkováno 40 tisíc dětí a mladistvých. „Je to dobrý nárůst,“ zhodnotila. Do konce roku se tak může tímto tempem zvýšit počet naočkovaných o 160 tisíc oproti minulému roku. Zmínila i problematiku neočkovaných. „Je legislativně i prakticky náročné je dohledat,“ uvedla s tím, že takové děti často nejsou registrované ani u žádného praktického lékaře, což jejich kontaktování komplikuje.
Odpuštění dluhů rozpočet nezboří
Zdravotnický výbor také doporučil Senátu schválit návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Návrh, který na půdě výboru prezentoval poslanec Patrik Nacher (ANO), navazuje na jednorázové iniciativy Milostivé léto a Milostivý podzim, jejichž účelem bylo odpuštění dluhů buďto u finančního a celního úřadu, nebo na sociálním pojištění. „Zdravotní pojištění z toho tehdy vypadlo. Byl tu ale příslib, že se objeví milostivý podzim pro zdravotní pojištění,“ připomněl Nacher s tím, že se to reálně týká pouze VZP, neboť ostatní pojišťovny vymáhání dluhů řeší přes exekutory. Navrhovaná účinnost jeho návrhu je od 1. července letošního roku.
Výsledkem snah poslanecké skupiny kolem Nachera je návrh, s nímž poslanec předstoupil před senátory. Jde podle jeho slov o kompromisní verzi, která cílí na užší skupinu dlužníků, než by si sám přál. Protiargumentem pro odpouštění dluhů je zejména fakt, že zdravotní pojišťovny příjmy z penále vkládají na fondy prevence. To potvrdil i ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním při ministerstvu zdravotnictví Jan Zapletal. Připomněl, že v loňském roce činilo penále u VZP přes 610 milionů korun. „Pokud by to bylo přijato v předloženém znění, tak každý z dlužníků by měl možnost po zaplacení jistiny požádat o odpuštění penále. Dá se předpokládat, že by tak učinil každý dlužník,“ uvedl.
Návrh během rozpravy otevřeně podpořili i senátoři. „Z pohledu zdravotních pojišťoven je jistě lepší dostat peníze, než rozjíždět velmi složitá soudní vymáhání,“ řekl předseda výboru Roman Kraus (ODS) s tím, že neočekává, že by takto ušlé zisky měly mít zásadní dopad do bilance zdravotních pojišťoven. Za humánní i ekonomicky výhodný krok to považuje i senátorka Hana Kordová Marvanová. Současně zdůraznila, aby byl zákon formulován co nejjednodušeji s ohledem na jeho vysvětlení všem, koho se bude týkat. Podporu poslaneckému kompromisnímu návrhu za ministerstvo zdravotnictví vyjádřil i náměstek Jakub Dvořáček.