Česká republika dlouhodobě čelí výzvám v oblasti dostupnosti moderních vakcín a proočkovanosti populace. Nový návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zavádí transparentní proces hodnocení a stanovení úhrady nepovinných očkovacích látek na základě metodiky hodnocení zdravotnických technologií (HTA), by mohl zásadně změnit současnou situaci. Návrh, schválený Senátem a předložený Poslanecké sněmovně, podle jeho předkladatelů – skupiny senátorů zdravotního výboru v čele s Karlem Zitterbartem (nestraník za STAN) – přináší naději na modernizaci očkovací politiky a efektivnější ochranu zdraví obyvatel.
Očkování je považováno za jednu z nejúčinnějších forem prevence a zároveň představuje ekonomicky nejefektivnější způsob ochrany před šířením infekčních onemocnění. Navzdory tomu Česká republika zaostává za evropskými průměry v proočkovanosti populace a dostupnosti moderních vakcín. Tento problém má podle předkladatelů návrhu kořeny v nepružném a komplikovaném systému stanovování úhrad očkovacích látek, který je zastaralý, nepružný a neodpovídá současným potřebám veřejného zdravotnictví.
Současný proces, založený na zákoně o veřejném zdravotním pojištění, vyžaduje složitou koordinaci mezi Parlamentem, Národní imunizační komisí, Ministerstvem zdravotnictví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a dalšími institucemi. Pro zavedení úhrady nových vakcín, resp. nové skupiny pojištěnců je nutná změna zákona a následné projednání a schválení konkrétních očkovacích látek Národní imunizační komisí a zveřejnění jejich antigenního složení ve Sbírce zákonů, což dále citelně prodlužuje dobu, než se nová očkování dostanou k české populaci. Tento systém vede k tomu, že moderní vakcíny, registrované Evropskou lékovou agenturou (EMA), jsou v České republice dostupné až se zpožděním oproti jiným evropským zemím.
Zpružnění mechanismu díky HTA
Novela zákona navrhuje zavedení nového systému hodnocení a úhrady nepovinných očkování, inspirovaného osvědčenými postupy používanými při schvalování úhrady léčiv pro vzácná onemocnění. Základem je přitom metodika HTA, která umožňuje posoudit účinnost, bezpečnost a ekonomický dopad nových vakcín, resp. úhrady očkování nových skupin pojištěnců. Tento přístup zajišťuje objektivní a transparentní hodnocení, a zároveň umožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby ochrany veřejného zdraví. Nový proces stanovuje jasné rozdělení kompetencí mezi klíčové instituce, čímž se zjednodušuje a zrychluje celý schvalovací mechanismus. Stejně tak vnáší do celého procesu objektivní lhůty pro jednotlivé fáze hodnocení, které bude standardním správním řízením.
Podpora návrhu je podle předkladatelů široká – podporují jej jak odborné společnosti a Ministerstvo zdravotnictví, tak SÚKL či Státní zdravotní ústav (SZÚ), který bude do procesu vstupovat z pohledu ochrany veřejného zdraví. Návrh byl také konzultován se zdravotními pojišťovnami. Předkladatelé argumentují, že pokud novela nebude schválena do konce legislativního období současné Poslanecké sněmovny, Česká republika ztratí možnost v nadcházejících letech zařadit nové vakcíny či skupiny pojištěnců do úhrad z veřejného zdravotního pojištění, což by mohlo mít závažné dopady na zdraví populace. Jakékoliv změny v této oblasti by tak musely čekat až na novelu zákona, kterou by se mohla zabývat až Poslanecká sněmovna vzešlá z podzimních parlamentních voleb.
Jedním z konkrétních příkladů, kde novela může přinést okamžitý efekt, je zavedení úhrady přeočkování proti černému kašli, kde by tento krok byl více než žádoucí.
Zásek na vládě
Navzdory podpoře návrhu se proces schvalování potýká s časovou tísní. Původní plán Ministerstva zdravotnictví na předložení změny v rámci tzv. eurotranspoziční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění se údajně kvůli „komplikovaným dohodám“ ve vládní koalici nepodařilo realizovat. Senátní zdravotní výbor proto zvolil vlastní iniciativu, která však naráží na přetíženost legislativního procesu a velký objem zákonů čekajících na projednání.
Předkladatelé se obávají, že pokud Poslanecká sněmovna návrh nepřijme do března či dubna, Česko riskuje další zpoždění v dostupnosti moderních vakcín a vytvoření efektivního nástroje pro hodnocení jejich vstupu do zdravotnického systému. To by mohlo dále prohloubit rozdíly mezi Českou republikou a vyspělými evropskými státy v oblasti prevence infekčních onemocnění. Současně dle nařízení EU o hodnocení zdravotnických technologií má být tento mechanismus na vakcíny aplikován nejpozději od roku 2030.