Tikající bomba. Tak ředitel Ústavu zdravotnických dat a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na včerejším setkání s novináři na Ministerstvu zdravotnictví označil situaci všeobecných sester v České republice. Sestry totiž stárnou a stále větší podíl jich bude pracovat v důchodovém věku. Pod dohledem Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) proto vzniká sada opatření, která mají za cíl tento neblahý trend zvrátit. Vládní program na podporu navýšení kapacit vysokoškolských vzdělavatelů má začít fungovat již od příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví mimo to plánuje navýšit kapacity pro kolonoskopická vyšetření.
V loňském roce byl poměr všeobecných sester ve věku nad 60 let kolem 12 procent, letos už to je 17 procent, konkrétně jde o 14 514 osob. „Sestry stárnou, a pokud něco nezměníme, tak přibližně za deset let bude v důchodovém věku 30 procent kapacit všeobecných sester. Toto se musí řešit,“ zdůraznil Dušek na včerejším setkání na ministerstvu. Dodal, že v rámci NIKEZ byly provedeny analýzy všech nelékařských zdravotnických profesí, a toto je ta nejvíce ohrožená.
„Situace je velmi závažná, již dnes mám chybí zhruba dva a půl tisíce všeobecných sester,“ potvrdila Duškova slova hlavní sestra ČR Alice Strnadová, která následně popsala konkrétní opatření, která se podnikají ve snaze odvrátit hrozící nedostatek všeobecných sester.
Tím hlavním je příprava vládního programu na podporu navýšení kapacit ve vysokoškolských oborech. „Program byl diskutován v rámci jednání v Poslanecké sněmovně, s ministrem školství Mikulášem Bekem a máme příslib dalšího projednávání,“ popsala Strnadová s tím, že program má všeobecnou podporu. „Program bude zahájen od roku 2025. Budou navýšené kapacity u vysokoškolských vzdělavatelů,“ dodala.
Mezi další opatření patří zjednodušení prostupnosti napříč vzdělávacími programy v rámci intergraduálního studia, pořádání nových certifikovaných kurzů, zavádění systému psychosociální intervenční podpory pro poskytovatele a v neposlední řadě i optimalizace ošetřovatelských výkonů. Snížení administrativy při podávání žádostí o akreditaci a celkově zlepšení přehledu o kapacitách vzdělávacích institucí si slibují také od informačního systému Administrátor.
Nezapomíná se ale ani na vzdělávání praktických sester na středních a vyšších odborných zdravotnických školách. Strnadová informovala, že došlo k oslovení hejtmanů ve snaze zjistit kapacity sester vzdělávaných na těchto školách. „Zpětná vazba od hejtmanů je velice příznivá. Kapacity se postupně navyšují,“ doplnila hlavní sestra ČR.
Příliš dlouhé čekací doby
Kromě situace sester Dušek hovořil i o dalším způsobu zlepšování kvality zdravotní péče díky vyhodnocování dat. Ministerstvo zdravotnictví plánuje navýšit kapacity pro kolonoskopická vyšetření, jimiž se zjišťuje rakovina tlustého střeva a konečníku. Nové přístroje se pořídí z rozpočtu Národního plánu obnovy. Dušek k tomu uvedl, že průměrná čekací doba na vyšetření je 76 dní a tyto lhůty se dlouhodobě prodlužují. Přitom, jak dodal přítomný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, čím dřívější záchyt, tím je péče levnější a šance na uzdravení pacienta vyšší. Zlepšení situace si ministerstvo slibuje i od elektronické žádanky, která má být zavedena od roku 2026. Umožnit má lepší sledování kapacit a migrace pacientů.
Ročně se provádí od 12 tisíc do 16 tisíc kolonoskopií a jejich počet ovlivňuje nárůst pozitivních testů na okultní krvácení do stolice, což může být důsledkem zanedbání preventivních prohlídek během pandemie covidu. V roce 2023 bylo diagnostikováno více než sedm tisíc nových případů rakoviny tlustého střeva a konečníku, přičemž 3400 lidí na tuto nemoc zemřelo. Podrobná data má ministerstvo k dispozici i u screeningu rakoviny děložního hrdla, prsu a plic, což umožňuje efektivní řízení kapacit zdravotních přístrojů, například mamografů. Resort vyhodnocuje také vytížení diagnostických přístrojů.
K efektivnějšímu sledování zdravotního stavu populace a zlepšení preventivní péče má vést i nový systém hodnocení kvality poskytovatelů primární péče v oblasti preventivních a screeningových programů. „Systém zasílá srovnávací data jednotlivým praktickým lékařům a hodnotí parametry preventivních programů ve srovnání s celkem,“ prezentoval Dušek. „Cílem je zlepšení dostupnosti a výtěžnosti prevence,“ dodal.
Systém sledování kvality
Ministerstvo se prostřednictvím NIKEZ snaží posílit kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Institut byl zřízen v lednu minulého roku, přičemž jeho deklarovaným posláním je podpora metodické a obsahové spolupráce při řešení strategických cílů. Mezi projekty NIKEZ patří například systém hlášení nežádoucích událostí, jako jsou pády, dekubity či lékové kontraindikace a také sledování čekacích lhůt, kdy centralizovaný systém monitoruje výkonnost diagnostických přístrojů v jednotlivých centrech. „Cílem je zavést systém v komplexním hodnocení kvality všech segmentů,“ shrnul závěrem Dušek.