Slučování lékařských fakult by byl nesmysl, tvrdí děkani

2 weeks ago

Tuzemské lékařské fakulty se v posledních letech potýkají s řadou překážek, mezi něž patří podfinancování, především výuky zubního lékařství, které prohlubuje i úbytek zahraničních studentů. S navyšováním počtu těch tuzemských se zase pojí komplikovanější praxe a zvyšující se potřeby prostorových kapacit. Možných řešení těchto problémů existuje více, jako jedno z nich část expertů zmiňuje sloučení některých fakult, kterých je dnes v Česku osm. Děkanů fakult jsme se proto zeptali, zda by podle nich slučování pomohlo kvalitě výuky nebo vyřešilo některé kapacitní problémy. A zjistili jsme, že jejich názor je jednotný – k případnému slučování zcela odmítavý.

Názor o výhodnosti slučování některých lékařských fakult považuje za zcela mylný děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (LF UP) Milan Kolář. Podle něho by totiž slučování fakult muselo vést také ke slučování fakultních nemocnic, které jsou podle zákona základnami praktické výuky. „Takováto změna by vyvolala i změny v rámci organizace fakultních nemocnic, tedy páteřní sítě zdravotnické péče v České republice. To by podle mého názoru vedlo k přímému ohrožení funkčnosti zdravotnického systému,“ uvedl Kolář pro Zdravotnický deník.

Slučování fakult kategoricky odmítá také děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (LF MU) a předseda Asociace děkanů lékařských fakult Martin Repko. „Považuji tento názor za naprosto nerelevantní. Aktuální počet lékařských fakult v ČR je naprosto balancovaný na národní potřeby produkce absolventů všeobecného a zubního lékařství. Nelze uvažovat o redukci lékařských fakult a ani není potřebné zakládat nové. I díky Vládnímu programu na podporu vzdělávání v oboru všeobecného lékařství je kapacita dostatečná i naplnitelná a kvalita výuky je v porovnání se zahraničními univerzitami na vysoké úrovni,“ sdělil Zdravotnickému deníku Repko, podle něhož všechny tuzemské lékařské fakulty poskytují studentům vysoce kvalitní vzdělání, srovnatelně kvalitní se vzděláním na renomovaných světových univerzitách.

„Toto není názor žádných expertů, to je názor laiků nebo pseudoexpertů, kteří do problému dostatečně nevidí,“ zhodnotil výše popsané úvahy pro Zdravotnický deník děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) Petr Widimský. Ten upozornil na to, že na většině lékařských fakult v Evropské unii studuje v každém ročníku mezi 100 a 300 studenty medicíny, což je podle něj rozmezí, které jedna lékařská fakulta efektivně zvládne. „Současnost v ČR je ale taková, že se počet studentů v každém ročníku studia na osmi fakultách pohybuje přibližně mezi 150 a 600, u nás na 3. LF UK je to nyní 300 až 310 studentů v ročníku. A jelikož roste potřeba vzdělávat nové lékaře a s tím i potřeba vzdělávat další zdravotnické profese, je jisté, že celkový počet studentů medicíny i dalších souvisejících oborů bude v příštích deseti až patnácti letech v České republice i ve světě narůstat. V této situaci by slučování lékařských fakult mohl navrhnout jen šílenec – vedlo by to nepochybně k ohromnému chaosu a propadu v kvalitě výuky,“ varoval před takovým scénářem Widimský. A dodal: „Představa, že by v jednom ročníku studovalo medicínu třeba tisíc studentů je naprosto mimo realitu. Ty nejlepší lékařské fakulty na světě mají v ročníku obvykle mezi 60 a150 studenty, protože jen tak jim mohou zajistit maximální kvalitu výuky.“

Že by slučování fakult nijak neřešilo ani kapacitní problémy lékařských fakult, si myslí děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Martin Vokurka. „Praktická výuka se odvíjí od velikosti výukové základny – kapacitně je plně vytížena výuka teoretických oborů, zátěž klinických pracovišť by se sloučením naředila jen minimálně. Kapacitu výuky by sloučení fakult nezvýšilo,“ sdělil Zdravotnickému deníku Vokurka.

Stručně, nicméně také odmítavě, komentoval návrhy na slučování lékařských fakult děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK) Marek Babjuk. „S tímto názorem nesouhlasím, myslím, že to současné době navíc není reálné,“ uvedl pro Zdravotnický deník Babjuk.

Otevřít článek