Počet Američanů, kteří umírají na nemoci spojené s alkoholem, se od roku 1999 více než zdvojnásobil. Listopadová studie týmu z americké Florida Atlantic University, která to odhalila a jejíž závěry popsal deník The New York Times, je přitom jen jednou z mnoha, které na úmrtí spojená s rostoucí spotřebou alkoholu v USA v poslední době upozornily. Čísla výrazně rostou zejména od pandemie covidu. Vůbec nejvýraznější nárůst nastal ve věkové skupině 25 až 34 let. Česko naproti tomu vykazuje opačný trend, důvod jásat ale nemáme.
Mezi úmrtí související s alkoholem zahrnuli výzkumníci smrt způsobenou některými formami srdečních chorob, onemocněními jater, poškozením nervů či svalů, otravu alkoholem i duševní poruchy. Započítána naopak nebyla jiná úmrtí způsobená alkoholem, například nehody.
Zatímco před 25 lety se alkohol podílel na necelých 20 tisících úmrtí dospělých ve věku 25 až 85 let, v roce 2020 jich bylo bezmála 50 tisíc. „K nárůstu došlo ve všech věkových skupinách. Nejvíce mortalita vzrostla u dospělých ve věku 25 až 34 let, u nichž se počet úmrtí mezi lety 1999 a 2020 zvýšil téměř čtyřnásobně,“ shrnuje deník The New York Times.
Roli hraje pandemie i obezita
Podle údajů amerického Centra pro kontrolu nemocí, z nichž studie vychází, se míra mortality za 25 let zvýšila z 10,7 na 21,6 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Zatímco největší nárůst zaznamenali výzkumníci u mladších lidí (zmíněných 25 až 34 let), nejvyšší počet úmrtí vykázala věková kategorie 55 až 64 let.
Právě starší Američané jsou podle průzkumu jednou ze skupin, které jsou vůči zdravotním dopadům konzumace alkoholu zranitelnější než dříve. Více orhožené jsou také ženy. I když muži stále umírají na nemoci spojené s alkoholem ve vyšším počtu, u jejich protějšků se míra úmrtnosti zvýšila 2,5krát.
Studie je jen jednou z mnoha, které stále častěji upozorňují na smutnou daň za rostoucí spotřebu alkoholu. Ukazuje se, že čísla se zvyšují zejména od období pandemie covidu, kdy obyvatelé USA bojovali se zvýšenými úzkostmi, sociální izolací i ekonomickou nejistotou.
Autoři výzkumu vyslovili také hypotézu, že roli v úmrtích způsobených alkoholem může hrát také rostoucí míra nadváhy a obezity (o jejím nárůstu v USA jsme psali například zde). „Obezita i nadměrné pití alkoholu jsou spojeny s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění a s onemocněním jater. Kombinace pití a nadváhy může progresi těchto onemocnění urychlit,“ cituje The New York Times jednoho z autorů studie Charlese Hennekense. Poskytovatelé zdravotní péče by podle něj měli u pacientů s vysokým krevním tlakem a obezitou provádět screening konzumace alkoholu.
Generační zlom v Česku
Česko naopak vykazuje opačný trend. Zejména mezi mladými lidmi totiž spotřeba alkoholu klesá. „U mladých generací už není alkohol tak často prostředkem zábavy a relaxace. Jedná se o generační zlom a přesun,“ uvedl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Podle dostupných statistik od poloviny 90. let do roku 2011 spotřeba alkoholu mezi mladými Čechy kontinuálně rostla, následně došlo k poklesu. Pije se nejen méně lihovin, ale i piva a vína.
Na druhou stranu je nutné upozornit, že trend poklesu spotřeby alkoholu je relativně příznivý zejména mezi dětmi a dospívajícími. U mladých dospělých situace až tak růžová není. „V mladé dospělosti již kolem čtyř procent respondentů vykazuje znaky závislosti na alkoholu, dalších 3,9 procent pije alkohol vysoce rizikově a asi 22 procent dotázaných se střední mírou rizika,“ popsal letos v dubnu výsledky výzkumu Centra veřejného zdraví a WHO Miroslav Barták.
Celková čísla by nás také příliš těšit nemusela, spotřeba alkoholu totiž zůstává nadále vysoká. Ročně se na jednoho obyvatele zkonzumuje 170 litrů alkoholických nápojů. Ačkoli se jich netýká závislost, rizikově pije až 1,3 milionů dospělých Čechů a Češek.