Vyhodnocování rizik, prioritizace a uplatňování funkčních postupů prevence a kontroly infekcí. To je recept na neustálý boj s nemocničními infekcemi, s nimiž se podle nedávno publikované mezinárodní studie probíhající pod dohledem Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC) jenom v zemích EU setká přes čtyři miliony pacientů ročně. O tom, jak se případné infekce spojené se zdravotní péčí řeší a jak jim lze předcházet, vysvětluje v rozhovoru pro Zdravotnický deník hygienička Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) Dana Hedlová.
Jaký je u vás počet pacientů infikovaných v rámci zdravotní péče? Jaký je to podíl na celkovém počtu pacientů?
Výsledky studie ukazují, že průměrná prevalence infekcí spojených se zdravotní péčí činila 6,8 procenta v Evropské unii a 6,7 procenta v České republice. Antibiotiky bylo v EU průměrně léčeno 36 procent a v Česku 30,9 procenta pacientů. Oficiální výsledky pro jednotlivá zdravotnická zařízení nejsou zatím k dispozici, ale lze říci, že naše nemocnice se významně neliší. Pokud vyjdeme z odhadované incidence v prevalenční studii, byl by hrubý roční počet pacientů s infekcí spojenou se zdravotní péčí v Česku 101 278, pro ÚVN zhruba 1 370 pacientů. A alespoň jedním antibiotikem by bylo léčeno zhruba 8 300 pacientů.
Jaký máte systém hlášení infekcí v nemocnici? Hlásí se všechny případy?
Z výše uvedeného je zřejmé, že není reálné, ale ani odborně relevantní, zabývat se všemi infekcemi, které mohou v souvislosti s vyšetřením či hospitalizací vzniknout. Je nutné provádět hodnocení rizik spojených se vznikem infekcí a zaměřovat se na skupiny infekcí i skupiny pacientů, respektive výkonů, u kterých je toto riziko významné a zároveň ho lze postupy prevence a kontroly infekcí snižovat.
Problematice prevence a kontroly infekcí se věnuje oddělení nemocniční hygieny ve spolupráci s oddělením klinické mikrobiologie a pověřenými lékaři a sestrami jednotlivých klinických pracovišť.
Jakým způsobem nemocnice zajišťuje včasnou identifikaci pacientů a jaká opatření jsou následně přijímána?
Nemocnice sleduje vybrané skupiny infekcí v systému včasného varování tak, aby bylo možné co nejdříve identifikovat takového pacienta a učinit adekvátní opatření. Jedná se o pacienty s kolonizací nebo infekcí původci infekčních onemocnění s epidemiologicky významnou antibiotickou rezistencí, dále o pacienty s průjmovými onemocněními a v neposlední řadě o pacienty s respiračními infekty vyvolanými zejména původci virové etiologie, tedy například chřipka, RS virus nebo covid-19. Mikrobiologická laboratoř telefonicky hlásí takové výsledky jak zasílajícímu oddělení, tak oddělení nemocniční hygieny, které zajišťuje spolupráci s hygienickou službou a stanovuje protiepidemická opatření na konkrétních pracovištích u konkrétních pacientů.
Jaké další opatření provádíte?
Další oblastí, na kterou se zaměřujeme, je surveillance vybraných základních skupin infekcí spojených se zdravotní péčí tak, aby bylo možné na základě trendů vyhodnocovat situaci ve výskytu na jednotivých pracovištích i efektivitu případných zavedených cílených opatřeních. Tímto způsobem jsou incidenčně sledovány všechny mikrobiologicky potvrzené případy infekcí krevního řečiště s důrazem na infekce spojené se zavedením cévních katétrů. Dále sledujeme na chirurgické klinice napříč spektrem prováděných výkonů pooperační infekce v místě chirurgického výkonu, na ortopedické klinice infekce u primoimplantací velkých kloubů. Na chirurgických pracovištích provádíme i audity zaměřené na správné předoperační podávání antibiotické profylaxe.
Říká se, že základním hygienickým úkonem je mytí rukou. Osvojují si ho už děti ve školce. Jak důležitý je ve vaší nemocnici?
Velmi. Nemocnice se od roku 2006 v návaznosti na aktivity Světové zdravotnické organizace WHO intenzivně věnuje oblasti hygieny rukou. Zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče je jedním z resortních bezpečnostních cílů ministerstva zdravotnictví. Hygienická dezinfekce rukou je účinným prostředkem prevence přenosu infekcí spojených se zdravotní péčí. Jedná se o efektivní způsob k celkovému snížení výskytu těchto infekcí a tím i snížení nákladů na jejich léčbu.
Naší snahou je napříč všemi pracovišti zavést optimální postupy hygieny rukou při poskytování zdravotní péče a zajistit vybavenost pracovišť dezinfekčními přípravky k zajištění hygieny rukou. Sledujeme spotřebu alkoholové dezinfekce v přepočtu na ošetřovací dny.
Pořádáme i osvětové akce jak pro personál, tak pro pacienty a další návštěvníky nemocnice ke Světovému dni hygieny rukou, který je v rámci výzvy WHO – Čistá péče je bezpečnější od roku 2009 každoročně vyhlašován ke dni 5. května.
Jaká další opatření vaše nemocnice zaujímá ve snaze nemocniční infekce co nejvíce omezit?
Snažíme se pro jednotlivé skupiny infekcí spojených se zdravotní péčí zavádět do praxe balíčky preventivních postupů včetně provádění auditů správné praxe.
Pro všechna pracoviště máme zpracovány provozní řády, které obsahují zásadní hygienické a protiepidemické požadavky tak, aby se minimalizoval vznik a šíření infekcí spojených se zdravotní péčí. Každoročně provádíme hygienický audit, který je především zaměřen na dodržování hygienických a protiepidemických zásad provozního řádu. Během auditu jsou hodnoceny následující oblasti – hygiena prostředí, tedy hygienické a protiepidemické zásady a hygiena rukou, provádění úklidu, nakládání s nebezpečnými látkami a oblast BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – pozn. red.). Cílem hygienického auditu je identifikovat možná pochybení a nedostatky, které by mohly ohrožovat kvalitu poskytované péče a bezpečí pacientů.
Ze zmíněné evropské studie vyplývá, že infekcím v nemocnicích dochází i kvůli nedostatku specializovaného personálu a jednolůžkových pokojů. Vnímáte, že i ve vaší nemocnici tyto faktory k tomu přispívají? Co ještě by šlo zlepšit?
Dostatečný počet odborných pracovníků pro oblast prevence a kontroly infekcí je zásadní. Dopad do reálné praxe dokládají jednotlivé výsledky prevalenční studie. Prevenci a kontrole infekcí se v naší nemocnici věnuje jedna lékařka, pro práci v této oblasti z nelékařských zdravotnických pracovníků máme k dispozici jednu sestru pro kontrolu infekcí a dva magistry – odborné pracovníky v ochraně a podpoře veřejného zdraví, kteří se věnují i další hygienické problematice.
Dostatek jednolůžkových pokojů, které umožní racionální izolaci pacientů již v rámci příjmu tak, aby bylo možné vyloučit infekční etiologii jejich onemocnění, je navázán na dostatek zejména nelékařského zdravotnického personálu, protože péče poskytovaná tímto způsobem klade v rámci pracovní rutiny na personál vyšší nároky. Naším cílem je poskytovat pacientům kvalitní péči v bezpečném prostředí, proto je rozšíření počtu jednolůžkových pokojů s dostatečným počtem personálu nanejvýše žádoucí.