Poslanecká sněmovna včera schválila změnový zákon o sociálně-zdravotním pomezí. Ten přichází s novou sociálně-zdravotní službou a dalšími změnami, například rozšířením spektra sociálních služeb, kde bude možno poskytovat zdravotní péči, i na některá nepobytová zařízení (o stavu zákona před projednáváním v parlamentu jsme psali zde, zde či zde, o projednávání ve sněmovně zde nebo zde, o názorech odborníků zde). Včera ze 183 přihlášených poslanců pro úpravu hlasovalo 97, proti bylo 19. Požehnání dostala i sada pozměňovacích návrhů včetně vypuštění zmocnění stanovit materiálně-technické a personální standardy prováděcím předpisem a možnost provádět výkony, s nimiž by doma klientovi pomohl jeho bližní, edukovaným pracovníkem v sociálních službách. Prošel ale také přílepek, který usnadňuje slučování zdravotních pojišťoven.
„Co je potřeba si na rovinu říct, že zde nemáme návrh zákona, který by řešil problém dlouhodobé péče na několik dalších desetiletí dopředu. Ve skutečnosti jde pouze o to, abychom vyhověli Evropské komisi. Všichni víme, že v současné době hrozí Česku riziko, že bychom mohli přijít o více než 9 miliard korun z Národního plánu obnovy, protože jednou z podmínek financování je, abychom systém dlouhodobé péče reformovali. V průběhu legislativního procesu se formou pozměňovacích návrhů podařilo tento původně špatný návrh dopracovat a eliminovat alespoň některé hlavní problémy, na které jsme poukazovali. Dokonce i do terénních služeb tak směřují některé pozměňovací návrhy. Jednoznačně pozitivní změnou je rozšíření zdravotní péče do dalších sociálních služeb, sdílení zdravotních informací, legislativní zakotvení služby komunitního charakteru či nová povinnost pro poskytovatele sociálních služeb, po které volal ombudsman, a to dodržování důstojnosti člověka,“ konstatovala na úvod poslankyně Lenka Dražilová (ANO).
Za minusy považuje například to, že v návrhu je zrušení kontraktační povinnosti pojišťoven. „Zůstaly tam pasáže, které už na první pohled vypadají, že je nepsalo ministerstvo, ale někteří velcí poskytovatelé služeb sami pro sebe. Celkově zákon zavádí řadu nových byrokratických kroků, které přitom nemají vůbec žádný, nebo přinejmenším řádně odůvodněný smysl. Sociální péče bude vyžadovat více administrativy, a tím se nám opět prodraží,“ myslí si Dražilová.
Na financování nové služby zdravotně-sociálních lůžek jsou už přitom vyčleněné evropské peníze. Vznik nového zdravotně sociálního lůžka je vyčíslen na 3,1 milionu korun, v domově by přeměna měla vyjít zhruba na 620 tisíc korun a v léčebně dlouhodobě nemocných nebo v nemocnici na 150 tisíc korun.
Tématem, které na plénu opakovaně zaznělo, ovšem byla obava z dalších nákladů pro zdravotní pojišťovny. „V podtextu zákona se uvažuje o pojišťovnách jako o bezprahovém donátoru peněz, ale ony tolik peněz nemají,“ poukázala Věra Adámková (ANO).
Otázky také padaly na oblast podávání léků či nahlížení do ošetřovatelské dokumentace (na žádný z dotazů nebylo reagováno, pozn. red.). Někteří opoziční poslanci, kteří jsou členy sněmovního zdravotnického výboru, si navíc postěžovali, že neměli možnost materiál projednat jako spolugaranti sociálního výboru, pouze o něm diskutovali v červnu bez usnesení.
ANO se také v rámci pozměňovacího návrhu snažilo prosadit, aby byla prodloužena činnost dětských domovů pro děti do tří let o jeden rok s tím, že jinak mají skončit závěrem tohoto roku. „Jedná se hlavně o děti, které jsou třeba nějakým způsobem chronicky nemocné nebo handicapované a neměly by být u přechodných pěstounů. My hledáme hlavně ty dlouhodobé. Není to chyba ani ministerstva, ani nás tady v Poslanecké sněmovně, ani jednotlivých krajských úřadů. Nicméně je potřeba systém dát dohromady tak, aby každé dítě, které se ocitne v ohrožení, mohlo být někam umístěno. V tuto chvíli všechny tyto ústavy nemají registraci dlouhodobé lůžkové péče a nemají to domluveno ani se zdravotními pojišťovnami,“ načrtl Aleš Juchelka (ANO).
Problém je, že tato legislativa se určitě nezvládne schválit tak, aby mohla platit od 1. ledna 2025. „To znamená, že pokud bychom tento pozměňovací návrh přijali, tak se dostáváme do dvouměsíčního vakua, a to nikdy není úplně dobrá situace. Takže já jako člověk, který má děti neskutečně rád, bych moc prosila všechny ty, kdo mě ujišťují, že ani jediné dítě nezůstane bezprizorní, aby se to opravdu nestalo,“ řekla k tomu Romana Bělohlávková (KDU-ČSL).
Slučování pojišťoven v kompetenci správních rad
A jaké pozměňovací návrhy dostaly od poslanců požehnání? Schválena byla úprava podmínek přestupků a stížnostní agendy v oblasti sociálních služeb, zrušení ustanovení upravujícího počet a složení inspekčního týmu v sociálních službách, oddělení prostor určených výlučně pro děti v domovech pro osoby se zdravotním postižením, zakotvení služby komunitního charakteru, vypuštění zmocnění ke stanovení personálních a materiálně technických standardů prováděcím právním předpisem či prodloužení období, v rámci kterého poskytovatel zajistí stanovený rozsah dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, z dosavadního jednoho roku na dva.
K dalším odsouhlaseným návrhům patří nová povinnost poskytovatele respektovat osobnostní práva klientů sociální služby a také možnost poskytovat úkony péče o zdraví, které by si mohl dělat člověk doma sám, ale nemůže kvůli svému handicapu (případně by mu je mohl poskytovat rodinný příslušník), i prostřednictvím edukovaného pracovníka v sociálních službách (výkony mají být definovány vyhláškou). Poslanci také posvětili upřesnění výčtu ustanovení u center duševního zdraví, na jejichž základě lze čerpat prostředky z veřejných dotací. A zelenou pochopitelně dostalo posunutí účinnosti zákona, který měl původně platit už od ledna 2025. Místo toho začne platit, jakmile vyjde ve sbírce.
Přílepkem Zbyňka Stanjury (ODS) ovšem také prošlo odstranění bariér sloučení zaměstnaneckých pojišťoven tak, aby rozhodnutí o sloučení pojišťoven náleželo do kompetence jejich správních rad a aby je bylo možné učinit v době, kdy jsou v dobré hospodářské kondici.
Opozice s návrhy neuspěla
Mezi pozměňováky, které neprošly, patří čtyři Aleše Juchelky, které se týkaly zveřejňování příjmů poskytovatelů sociálních služeb za hrazené zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění v registru sociálních služeb, zavedení institutu nemocničního ombudsmana do zákona o zdravotních službách, zavedení psychosociální podpory jako volitelné základní činnosti sociálního poradenství s tím, že požadavek na odbornou způsobilost pracovníků je minimálně 500 hodin psychoterapeutického výcviku, a zmíněné prodloužení fungování dětských domovů pro děti do tří let do konce roku 2025. Schválen nebyl ani návrh Andrey Babišové (ANO) na znovuzavedení výjimek pro poskytování zdravotních služeb bez oprávnění v sociálních službách, zrušení úpravy kontraktační povinnosti pro poskytovatele ošetřovatelské péče a povinnost registrujícího orgánu před rozhodnutím o zrušení registrace poskytnout poskytovateli lhůtu ke zjednání nápravy.
Olga Richterová (Piráti) nepochodila s návrhem na zavedení psychosociální podpory jako volitelné základní činnosti sociálního poradenství s požadavkem na odbornou způsobilost pracovníků v rozsahu minimálně 300 hodin psychoterapeutického výcviku, rozšíření sociálně-zdravotních služeb na terénní služby a pro azylové domy plus oprávnění pro odbornost 913 (sestry v sociálních službách, pozn. red.) na léčebně rehabilitační péči, nutriční terapii a paliativní péči. Lence Dražilové neprošla úprava ustanovení zrušujícího maximální úhradu pro poskytovatele, kteří nečerpají dotace (podobnou změnu navrhovala neúspěšně i Jana Pastuchová za ANO), odklad účinnosti novely zákona o sociálních službách, která již ovšem platí od poloviny tohoto roku, navýšení sazeb za přestupky související se zrušením maximálních úhrad pro poskytovatele, kteří nečerpají dotace, a úprava ustanovení o přestupcích v oblasti poskytování sociálních služeb a pravidel stížnostní agendy. Neprošel ani návrh Igora Hendrycha (ANO) na to, že rozsah sociálních služeb na území kraje financovaný z veřejných rozpočtů má odpovídat potřebám obyvatel kraje.