Pandemie koronaviru přináší doslova záplavu informací. Běžně se tak z útržků vědeckých prací či jen pouhých hypotéz, které na své ověření či vyvrácení teprve čekají, stávají novinové titulky. Ty však ovlivňují chování samotných pacientů, a ne vždy právě ideálním způsobem. Zprávy o tom, že by kouření cigaret mohlo fungovat jako prevence před nákazou covid-19, jsou toho příkladem. Solidní data, která by podobná tvrzení prokázala, chybí. Jenže doba je rychlá a hlad po informacích obrovský.
Nové informace o covid-19, čistě teoretické i z klinické praxe, se objevují až příliš rychle a v obrovském množství, a tak je nemožné držet s nimi se všemi krok, upozorňuje americký vědecký portál ScienceBasedMedicine.com. Toho, co o nové infekci nevíme, je stále dost. Navíc v tuto chvíli nemáme ani to nejzákladnější v podobě skutečně účinné léčby a ani nejsou k dispozici léky, které by mohly fungovat jako prevence před nákazou. „Tato nejistota vedla k experimentům a dokonce spekulacím, zda by již existující léky nemohly být potenciálně znovu použity,“ popisuje web s tím, že právě tento přístup byl příčinou humbuku kolem použití antimalarik, které ve skutečnosti mohou způsobit více škody než užitku. Tvrzení, že lék Plaquenil skutečně funguje při léčbě covid-19, se přitom běžně objevuje v zahraničí i v Česku. Jde však o použití nejčastěji v režimu off-label, který má v tomto případě nemalá rizika.
„Skutečně bych neočekával, že tabákové výrobky budou nabízeny jako potenciálně účinné proti covid-19. Vždyť celosvětově zabijí kolem 7 milionů lidí ročně,“ vysvětluje ve svém textu pro ScienceBasedMedicine.com klinický farmaceut Scott Gavura, který mimo jiné pracuje pro kanadskou vládní agenturu Cancer Care Ontario, kde se věnuje managementu poskytování onkologických terapií. Jenže zatím nepublikovaná francouzská studie provedená v pařížských nemocnicích Pitié-Salpêtrière naznačuje, že by právě kouření mohlo mít ochranný účinek v případě infekce covid-19. A právě tato práce si získala značnou pozornost médií, což může být v mnoha ohledech problematické. Už jen proto, že její závěr zní takto: „Naše průřezová studie mezi ambulantními i hospitalizovanými pacienty s covid-19 přesvědčivě ukazuje, že denní kuřáci mají ve srovnání s běžnou populací mnohem nižší pravděpodobnost rozvoje symptomů či těžkého průběhu infekce SARS-CoV-2.“
Důsledky šíření podobných zpráv však mohou být velmi závažné. Pokud lidé uvěří tomu, že je kouření ochrání, ponesou negativní zdravotní dopady této závislosti. Francouzské ministerstvo zdravotnictví již v souvislosti s epidemií covid-19 v zemi přijalo opatření omezující prodej nikotinových náplastí. Jak informuje zpravodajský portál Euronews.eu, cílem těchto kroků je „zabránit zdravotním rizikům spojeným s nadměrnou konzumací či zneužíváním nikotinových produktů lidmi, kteří doufají, že je mohou ochránit před covid-19“. Již nyní například lékárny v zemi mohou prodávat pouze omezené množství nikotinových náplastí a dalších produktů. Online prodej těchto výrobků pak byl zcela zakázán.
Málo dat na silná slova
Například Radio France Internationale, rozhlasová stanice vysílající ve francouzštině do zahraničí, zveřejnila zprávu s titulkem „Francouzští vědci předpokládají, že by nikotin mohl chránit před koronavirem“ s tím, že vědecký tým našel důkazy, že kuřáci jsou pravděpodobně lépe chráněni před infekcí. Obdobnou zprávu publikoval také například britský deník The Guardian, který mimo jiné oslovil francouzského neurologa Jean-Pierre Changeuxe, vedoucího autorského týmu, podle něhož může nikotin bránit množení viru v těle a současně také působit protektivně před rozvojem těžkých případů infekce. „Nikotin by mohl být považován za potenciálně preventivní činidlo proti infekci covid-19,“ konstatuje autorský tým. Ve Francii proto podle informací britského deníku plánují provedení studie, v níž se budou aplikovat nikotinové náplasti pacientům s covid-19 i zdravotníkům, jenž pečují o takto infekční pacienty. I samotný nikotin je však toxický. „Dosavadní závěry francouzské studie neznamenají, že by každý měl kouřit co nejvíc,“ varuje německý zpravodajský portál Deutsche Welle.
Jenže závěry této francouzské studie, byť poměrně sebevědomě formulované, ještě automaticky neznamenají, že lze nikotin nyní považovat za ochranný prostředek proti infekci covid-19. Už dříve byla v New England Journal of Medicine publikovaná čínská studie mapující tisíc pacientů s covid-19, podle níž byli kuřáci mezi nemocnými zastoupeni 12,6 %, zatímco v čínské populaci tvoří kuřáci 28 %. Ve zmiňované francouzské studii bylo zahrnuto celkem 343 hospitalizovaných a 139 ambulantních pacientů. Mezi hospitalizovanými tvořili každodenní kuřáci 4,4 % a mezi ambulantními pacienty 5,3 %. V tomto ohledu se však zkoumaný soubor značně lišil od francouzské populace, v níž tvoří kuřáci 25 %. To, jak upozorňuje ScienceBasedMedicine.com, znamená, že zastoupení kuřáků bylo značně podhodnoceno. Jenže to není všechno, studie byla problematická i v dalších ohledech. Nezahrnovala totiž pacienty, kteří byli v důsledku infekce covid-19 hospitalizováni na jednotce intenzivní péče, tedy případy, kdy nemoc měla vážný průběh. „Jednou z do očí bijících mezer tohoto výzkumu je, že nezahrnul pacienty hospitalizované na jednotce intenzivní péče. Nevíme tedy, zda kuřáci nakonec neměli výrazně horší výsledky,“ popisuje web. Naopak někteří kuřáci mohli zcela „vypadnout“, prostě proto, že se vůbec nedostali do nemocnice. Stejně tak mohlo dojít k tomu, že se ne všichni pacienti svěřili zdravotníkům s tím, že kouří, a tuto svou závislost před nimi zatajili. Prezentovaná data tak mohla být zkreslena. Přesto tato studie ukazuje na to, že cigaretový kouř může obsahovat látky, které teoreticky mohou mít určitý vliv. Jedná se však pouze o hypotézu, nikoliv tvrzení potvrzené solidními daty. Navíc autorský tým sám varuje před tím, že „nikotin je návyková látka zodpovědná za závislost na kouření“ a samotné kouření pak má závažné negativní dopady na lidské zdraví.
Kouření stále zabíjí a zhoršuje průběh covid-19, varuje WHO
Proti tvrzení, že by kouření mohlo mít preventivní efekt v případě infekce covid-19, se postavila Světová zdravotnická organizace (WHO). „Tabák ročně zabije více než 8 milionů osob. Více než 7 milionů úmrtí je způsobeno přímým užíváním tabáku a 1,2 milionu úmrtí je pak zapříčiněno pasivním kouřením,“ shrnuje WHO s tím, že kouření tabáku je známým rizikovým faktorem pro infekce dýchacích cest. Na základě analýzy dostupných vědeckých informací pak WHO konstatuje, že kouření je rizikovým faktorem také v případě covid-19, a to jak z hlediska rozvoje infekce, tak jejího průběhu. „Covid-19 je infekční onemocnění primárně zasahující plíce. Kouření zhoršuje funkci plic, což ztěžuje tělu boj s koronaviry i s dalšími infekcemi. Tabák je také hlavním rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, rakovinu, choroby plic a dýchacích cest a diabetes, v jejichž důsledku jsou lidé vystaveni většími riziku závažného průběhu v případě covid-19,“ varuje WHO.
Světová zdravotnická organizace současně průběžně vyhodnocuje výsledky nových výzkumů, které zkoumají souvislosti mezi užíváním tabáku, nikotinu a covid-19. „WHO naléhá na výzkumníky, vědce a média, aby byli opatrní při šíření neprokázaných tvrzení, že by tabák nebo nikotin mohl snížit riziko covid-19. V současné době není k dispozici dostatek informací, které by potvrzovaly jakoukoliv souvislost mezi tabákem nebo nikotinem při prevenci nebo léčbě covid-19,“ konstatuje WHO s tím, že by naopak šíření neověřených informací mohlo vést ke zhoršení zdraví populace, například pokud by lidé uvěřili tomu, že kouření působí jako protektivní faktor před infekcí covid-19. Přitom kouření například v roce 2012, kdy se objevila infekce MERS, znamenalo zhoršení průběhu infekce a také horší prognózu nemoci. Také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí považuje kouření za závažný rizikový faktor v případě onemocnění covid-19.
Covid-19 jako motivace k tomu přestat kouřit
Naopak ve Velké Británii by se přítomnost epidemie covid-19 mohla stát pro některé kuřáky motivací k tomu, aby svou závislost řešili a s kouřením přestali. „Kouření poškozuje imunitní systém a naši schopnost bojovat s infekcemi. Přibývají důkazy, že kouření je spojeno s horšími výsledky hospitalizovaných pacientů s covid-19,“ popsal britskému deníku The Guardian Nick Hopkinson, specialista na onemocnění plic působící v Imperial College London a současně předseda neziskové organizace Action on Smoking and Health. Podle průzkumu, jenž si tato organizace nechala zpracovat, právě infekce covid-19 a strach z ní ovlivnily chování samotných kuřáků. Zcela s kouřením kvůli obavám z koronaviru přestala 2 % dotazovaných, 8 % z nich se o to pokoušelo a 36 % respondentů kouření omezilo. Dalších 27 % pak uvažovalo právě v důsledku covid-19 přestat s kouřením. Současně čtvrtina bývalých kuřáků uvedla, že pandemie vede k tomu, že je méně pravděpodobné, že znovu začnou kouřit. „Přestat s kouřením také rapidně snižuje riziko dalších zdravotních problémů, jakou je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Ty jsou špatné, ať k nim dojde kdykoliv, tedy předcházet jim má vždy smysl. Zejména nyní, když se všichni snaží zůstat mimo nemocnice,“ dodal Hopkinson. Ve Velké Británii také probíhá kampaň #QuitforCOVID, jejímž cílem je motivovat kuřáky k tomu, aby se své závislosti zbavili.
Ludmila Hamplová
Příspěvek Spekulace, že kouření chrání před koronavirem, ubližují nejvíc samotným kuřákům pochází z Zdravotnický deník