Správní rada VZP, která včera naposled zasedala ve starém složení (24. ledna jí končí funkční období a o den později by sněmovna měla vybrat nové členy, více zde), schválila převod téměř čtvrt miliardy korun na fond prevence, aby mohla hradit samoodběrové testy. Vedle toho řešila také digitalizaci některých procesů a hospodaření jak VZP, tak její dceřinné společnosti PVZP. Tu sice poznamenal kvůli poklesu cestovního pojištění covid, přesto se ale podařilo dosáhnout růstu v celkové produkci.
Správní rada VZP včera řešila hrazení samoodběrových testů na covid-19. „Rada schválila další navýšení fondu prevence o 244 milionů korun na provádění testů podle nařízení vlády. Maximální výše příspěvku je 60 korun včetně DPH za jeden test, přičemž lze čerpat maximálně čtyři za kalendářní měsíc,“ uvádí předsedkyně správní rady Věra Adámková.
Dalším bodem jednání byla digitalizace některých procesů, přičemž v první řadě by mělo jít o žádosti na lázeňskou léčbu. „Chtěli bychom významným způsobem zjednodušit lázeňskou péči, protože proces je pro naše klienty často diskomfortní a nevědí, co s jejich žádostí, takže se musí telefonicky dotazovat. Revizní lékaři mnohdy nemají čas sedět u telefonu, takže se lidé nemohou dovolat,“ vysvětluje Adámková. V tuto chvíli je připraven technický návrh procesu, jehož dokončení čeká na novou správní radu.
Výsledek hospodaření na konci roku by měl být lepší než plán
Rada se zabývala také hospodařením dceřinné společnosti PVZP, a. s. v prvních třech čtvrtletích tohoto roku. To je i letos silně ovlivněno pandemií, která měla dopad hlavně na cestovní pojištění. „Na druhou stranu se podařilo výpadek produkce nahradit v nových odvětvích, jako je pojištění vozidel či pojištění majetku a odpovědnosti. Přesto je tam ztráta zhruba ve výši osmi milionů, ale uvidíme na konci roku – ještě totiž dobíhají plnění pojištěných,“ vysvětluje Věra Adámková.
Předepsané pojistné v cestovním pojištění přitom vzrostlo o 21,6 procenta v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Růst pojištění majetku a odpovědnosti včetně aktivního zajištění činil 5,1 procenta a pojištění vozidel 41,8 procenta. Přes nepříznivé vlivy se tak podařilo dosáhnout růstu v celkové produkci o 27,3 procenta, přičemž předepsané pojistné celkem činilo 811,5 milionů korun.
Co se pak týče hospodaření největší česká zdravotní pojišťovny, ta měla na konci listopadu konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění 12,5 miliardy korun, přičemž rezervní fond byl naplněn do minimální zákonné výše 2,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu za leden až listopad 2021 činil 1,9 miliardy, ve zdravotně pojistném plánu pro tento rok byl ovšem stanoven výsledek hospodaření na konci roku ve výši minus 9,7 miliardy. „Skutečnost roku 2021 se nám zdá optimističtější – mělo by to být o dvě miliardy méně,“ konstatuje Věra Adámková.
Celkové příjmy přitom dosáhly 219,8 miliardy (94,9 procenta zdravotně pojistného plánu), z čehož výběr pojistného tvořil 135,7 miliardy. Očekávané celkové čerpání se pak vyšplhalo na 217,9 miliardy (90,3 procenta plánu), přičemž náklady na zdravotní služby tvoří 209,3 miliardy.
Centrová péče rostla o 16 procent
Jedním ze segmentů, který se podepisuje na růstu nákladů, je centrová péče. Náklady na ni od ledna do září roku 2021 ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostly o 16 procent a počet unikátních pacientů o devět procent. Nejvýraznější nárůst byl v diagnostické skupině spinální muskulární atrofie, kde činil 834 milionů, a dále ve skupině hematoonkologie (růst o 125 milionů), v oftalmologii (87 milionů) a u psoriázy a dalších kožních chorob (85 milionů). „V oftalmologii se s růstem budeme asi potýkat i nadále, protože jde o makulární degenerace, které se stárnutím populace postihují čím dál větší procento lidí. Na čtvrtém místě je těžká psoriáza, na kterou dlouho žádná dobrá cílená léčba nebyla. To se změnilo,“ dodává člen správní rady Miloslav Janulík.
Správní rada se včera zabývala také účinností vymáhání pohledávek během prvních třech čtvrtletí. „VZP v době, kdy byla omezena možnost podnikání a dalších věcí, neprováděla měkké vymáhání pohledávek, protože jsme chápali, že jsou dlužníci v těžké situaci a musíme být vstřícní. Nicméně měkkým vymáháním se v měsících, kdy probíhalo, podařilo získat zpět skoro 480 milionů korun. Celková úspěšnost tak je něco pod 32 procent,“ dodává předsedkyně Adámková.