Systém veřejného zdravotního pojištění měl loni kladné saldo 13,5 miliardy. Rezervy pomohly ustát covid

1 week ago

Systému veřejného zdravotního pojištění se loni povedlo hospodařit s kladným saldem ve výši 13,5 miliardy. Zásoby na základním fondu jednotlivých pojišťoven tak ke konci roku postačily na 25 až 80 dní. Díky tomu, že se v několika posledních letech podařilo dělat rezervy (o něž loni musely pojišťovny svést nemalý boj), se přitom nyní alespoň dočasně podařilo zvládnout situaci způsobenou pandemií covid-19. Souhrn toho, jak se systému veřejného zdravotního pojištění vedlo v loňském roce, přináší materiál Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2019, který zpracovalo ministerstvo zdravotnictví a financí během letošního května a června.

„Systém veřejného zdravotního pojištění dosáhl v roce 2019 kladného salda hospodaření v hotovostní metodice 13,5 mld. Kč, a proto jako součást vládního sektoru nepředstavoval riziko pro dosažení fiskálního cíle vlády. Systém vykázal mírně horší výsledky než v předchozím roce, ale i tak se mu v tomto roce dařilo kumulovat rezervy pro případ ekonomického poklesu,“ uvádí dokument s názvem Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2019. „Vytváření rezerv v posledních letech se ukázalo jako prozíravé ve světle probíhající pandemie a s ní souvisejícího hospodářského útlumu. V době tvorby tohoto materiálu však nelze jednoznačně odpovědět na otázku, zda výše zůstatků na účtech dosáhla adekvátní hodnoty pro absorpci zmíněného negativního šoku,“ podtrhává zpráva.

K nejvýznamnějším parametrům s vlivem na hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2019 patří zvýšení minimální mzdy o 1 150 Kč na částku 13 350 Kč (měsíční pojistné osoby bez zdanitelných příjmů tak činilo 1 803 Kč), to, že roční maximální vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance nebyl ani v roce 2019 zastropován, a do třetice zvýšení platby za státní pojištěnce z 969 Kč na 1 018 Kč měsíčně.

Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění tak loni dosáhly 331,5 miliardy Kč, což znamená meziroční růst o sedm procent čili 21,7 miliardy. Realita přitom byla o dvě procenta vyšší, než s čím počítaly zdravotně pojistné plány (absolutně o 6,6 miliardy Kč).

Průměrné celkové příjmy na jednoho pojištěnce loni dosáhly částky 31 443 Kč, což je meziroční nárůst o 6,7  procenta. Nejvyšší příjmy vykázala VZP v hodnotě 33 365 Kč s meziročním zvýšením o 6,1  procenta, nejnižší pak OZP ve výši 27 992 Kč s meziročním nárůstem o 7,0 procenta. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v průměru dosáhly hodnoty 28 949 Kč s meziročním nárůstem o 7,6 procenta.

Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2018 činily 318 miliard Kč, což je meziroční nárůst o 7,7  procenta (absolutně o 22,7 miliardy). Oproti zdravotně pojistným plánům však byly výdaje nižší o 1,1 procenta, tedy o 3,5 miliardy, což platí téměř u všech zdravotních pojišťoven.

V přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly celkové výdaje systému výše 30 167 Kč a meziročně tak vzrostly o 7,4  procenta. Nejvyšší výdaje celkem na jednoho pojištěnce měla VZP, a to 31 868 Kč, naopak nejnižší ČPZP s částkou 26 948 Kč. 97 procent všech výdajů přitom tvoří výdaje na zdravotní služby, které v přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhly hodnoty 29 272 Kč (nejvyšší u VZP 30 934 Kč, nejnižší u ČPZP 26 154 Kč).

Provozní výdaje v roce 2019 byly vykázány ve výši 7,2 miliardy. Výdaje na investice z fondu reprodukce majetku dosáhly hodnoty 600 milionů, což je 82,3 procenta z plánovaných investic. Přesto jde o meziroční nárůst – v roce 2018 tato položka dosáhla jen 400 milionů. Nízké čerpání bývá zapříčiněno především přesunem realizace do dalšího období kvůli špatnému odhadu délky správních řízení, jako je např. stavební řízení či zadávací řízení veřejných zakázek.

Stav pohledávek v čisté výši bez opravných položek činil ke konci loňského roku 42,4 miliardy a došlo tak k meziročnímu růstu o 3,2 miliardy (8,1 procenta). Pohledávky za plátci pojistného činí 37,3 miliardy, tedy 87,9  procenta. Stav závazků systému dosáhl 39,1 miliardy, což představuje meziroční růst o 3,6 miliardy Kč (10,1 procenta). Závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče činily 37,9 miliardy, což je 96,9 procenta celkové sumy. Závazky po lhůtě splatnosti nevykázala žádná zdravotní pojišťovna. Jsou evidovány dohadné pasivní položky ve výši 10,1 miliardy a dohadné položky aktivní v celkové výši 2,8 miliardy. Stav opravných položek dosáhl celkem hodnoty 36,3 miliardy, což je meziroční růst o 2,3 miliardy. Část této kategorie pohledávek je nadále vymáhána na plátcích pojistného.

Co se tak týče celkového salda systému veřejného zdravotního pojištění, to bylo kladné ve výši 13,5 miliardy. Přesto však jde o meziroční zhoršení o jednu miliardu. Segment zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven přitom vykázal v roce 2019 kladné saldo 4,5 miliardy Kč.

Zásoby na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění jednotlivých pojišťoven vyjádřené v denních ekvivalentech plateb za zdravotní služby ke konci roku jsou nerovnoměrné a dosahují 25 až 80 dnů. K růstu ovšem došlo u všech zdravotních pojišťoven.

Stav peněžních zůstatků na běžných účtech činil k 31. prosinci 2019 za celý systém 58,6 miliardy, což znamená meziroční růst o 30 procent (o rok dříve šlo o 45,1 miliardy). Důvodem je hospodářský výsledek celého systému, zejména ale VZP, které meziročně vzrostly zůstatky téměř o devět miliard.

„V roce 2019 se poměr těchto zůstatků opět zvyšoval a dosáhl téměř 18,4 procenta celkových výdajů systému veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny čtvrtý rok po sobě v době vysokého růstu české ekonomiky pokračují v žádoucím vytváření rezerv, které tvoří „polštář“ pro případ nenadálých negativních šoků, např. v podobě návratu recese. Míra těchto rezerv tak již dosahuje předkrizových hodnot (rok 2008), systém je tak oproti tomuto období obdobně finančně stabilizovaný, avšak velmi negativním jevem je vysoká dynamika výdajů,“ uvádí zpráva.

Náklady na zdravotní služby v roce 2019 překročily částku 312 miliard Kč a byly tak oproti roku předchozímu vyšší o téměř 26 miliard. Vyšší meziroční nárůst celkových nákladů ve všech segmentech oproti roku 2018 byl způsoben zejména mechanismy úhrady stanovenými úhradovou vyhláškou, zařazováním nových a finančně velmi nákladných léčiv do úhrad, zaváděním nových vysoce inovativních léčebných postupů, navýšením nákladů na centrovou péči a nákladů na rehabilitační a diagnostickou péči či stárnutím populace.

Růst zaznamenaly všechny zdravotní pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně vzrostly náklady ze základního fondu zdravotního pojištění o 15,5 miliardy, zaměstnaneckým pojišťovnám o 10,1 miliardy. Náklady na zdravotní služby v přepočtu na jednoho pojištěnce loni dosáhly 29 631 Kč. Nejvyšší průměrné náklady na pojištěnce měla VZP – celkem 31 321 Kč, což znamená meziroční nárůst o 2 566 Kč na pojištěnce. Zaměstnanecké pojišťovny pak dosáhly průměrných nákladů ve výši 27 135 Kč, což je o 2 082 Kč na pojištěnce více než v roce 2018.

V objemově největším segmentu lůžkové péče došlo k nárůstu nákladů o 9,6 procenta, tedy o 14,9 miliardy oproti roku 2018. U ambulantní péče se náklady zvýšily o 10,6 procenta čili o osm miliard Kč. U zbylých segmentů byl zaznamenán růst o 5,2 procenta čili o 2,9 miliardy.

Náklady na péči hrazené z fondu prevence a dalších specifických fondů dosáhly za všechny pojišťovny výše 1,4 miliardy, což je meziroční nárůst o 291 milionů, tedy o 26,6 procenta. Oproti zdravotně pojistným plánům pak jde o nárůst o 53 milionů čili čtyři procenta. VZP přitom rozdělila 545 milionů a zaměstnanecké pojišťovny 839 milionů. V přepočtu na jednoho pojištěnce byly náklady na preventivní péči za všechny pojišťovny ve výši 131 Kč; u VZP dosáhly 92 Kč a u zaměstnaneckých pojišťoven 183 Kč.

Objem finančních prostředků vrácených pacientům, kteří přesáhli zákonem daný ochranný limit stanovený u doplatků na léky, činil 776 milionů, což představuje v průměru 744 Kč na vratku pro pojištěnce.

Náklady na léčení zahraničních pojištěnců loni dosáhly 1,6 miliardy a oproti loňskému roku tak vzrostly o 8,1 procenta. Při zvýšení počtu ošetřených cizinců o 6,6 procenta to znamená průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince ve výši 6 501 Kč s meziročním nárůstem o o 87 Kč. Na základní fondy zdravotního pojištění bylo od zahraničních pojišťoven za léčení cizinců přijato 1,4 miliardy, ovšem ze základních fondů bylo poskytovatelům péče uhrazeno 1,56  miliardy, což znamená rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji ve výši 173 milionů.

Ke konci roku bylo evidováno 10,55 milionu pojištěnců, z toho 5,96 bylo pojištěno u VZP. Nejvýznamnější skupinou mezi pojištěnci systému byli tzv. státní pojištěnci, jejichž celkový počet dosáhl 5,88 milionu. Zastoupení této skupiny je ve všech zdravotních pojišťovnách přibližně shodné.

Pojišťovny loni zaměstnávaly 6 048 osob s meziročním růstem o 113 zaměstnanců. Mezi zdravotními pojišťovnami lze pozorovat významné rozdíly při srovnání podílu pojištěnců na jednoho zaměstnance, což je v případě VZP, která vzhledem k počtu pojištěnců dosahovala nejnižší hodnoty, zapříčiněno největší sítí poboček, realizací řady servisních činností pro celý systém veřejného zdravotního pojištění, jako je agenda přerozdělování pojistného, a strukturou kmene pojištěnců.

Zdroj tabulek a grafů: Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2019

-mk-

Příspěvek Systém veřejného zdravotního pojištění měl loni kladné saldo 13,5 miliardy. Rezervy pomohly ustát covid pochází z Zdravotnický deník

Otevřít článek