Ministerstvo zdravotnictví dnes zveřejnilo očekávaný audit, který zadala nyní již odvolaná ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová u firmy KPMG. Audit měl ukázat pochybení při zadávání veřejných zakázek nebo pronajímání kanceláří za předraženou cenu. Ministerstvo se vůči nařčením ohradilo a oznámilo, že nebylo zjištěno porušení zákona. Podle stanoviska SÚKL, jehož řízením je nyní pověřen Jakub Velík, jsou v auditu opakovaně uváděny subjektivní úvahy a zavádějící spekulace auditorů, přičemž nekonstatují jakákoliv konkrétní pochybení na straně SÚKL. „Takováto tvrzení považujeme za zcela irelevantní a nepodložená. Profesionálně a zodpovědně zpracovaný audit musí ve výsledku konstatovat skutečnosti, nikoliv se domnívat či vzbuzovat pochybnosti,“ shrnují zástupci Ústavu, kteří jednotlivá nařčení napadli v rozsáhlém vyjádření.
Ministerstvo zveřejnilo audit na základě zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že „audit neidentifikoval porušení zákona“. Nadále však probíhá veřejnosprávní kontrola, zahájená na začátku tohoto měsíce, která veškeré informace obsažené v auditu prověřuje.
K publikaci dokumentu se již vyjádřili i zástupci SÚKL. „Zveřejnění auditu ze strany ministerstva zdravotnictví vnímám jako vhodný krok. Nyní se každý může přesvědčit, že v auditní zprávě není dokumentováno žádné porušení zákona a jeho zjištění jsou doporučujícího charakteru. SÚKL s ministerstvem zdravotnictví otevřeně sdílí veškeré informace, které jsou v této věci klíčové a bude-li to třeba, poskytneme maximální součinnost také dalším orgánům státní správy,“ vyjádřil se k věci vedoucí Oddělení koordinace odborných činností na SÚKL Jakub Velík, který je dočasně pověřený řízením instituce.
Ústav vítá zveřejnění auditu údajně i proto, že má v médiích docházet k poškozování jeho dobrého jména. Sám prý audit nemohl sdílet kvůli ujednání mezi někdejší ředitelkou Podrazilovou s auditorskou společností KPMG o tom, že má jít o tajný a důvěrný materiál. „Je zřejmé, že Ministerstvo zdravotnictví přistoupilo ke zveřejnění auditu ve veřejném zájmu, aby došlo k objasnění nepravdivých či zavádějících mediálních dezinformací, spekulací a obvinění a ke zpřístupnění objektivních informací široké veřejnosti,“ stojí dále ve stanovisku SÚKL.
Zvýšená cena? Až po rekonstrukci
Jednou z kontroverzních oblastí, na kterou se audit zaměřil, byl pronájem kancelářské budovy v Benešovské ulici v Praze 10, ve které sídlí zaměstnanci dvou sekcí SÚKL. „Ze srovnání aktuální hodnoty placeného nájemného se statistikou pronájmů komerčních prostor… pro oblast Praha 10 vyplývá, že Společnosti aktuálně vynakládá přibližně o 100 korun na metr čtvereční za měsíc (včetně DPH) více… než činí průměrné nájemné v dané lokalitě,“ píší autoři auditu s tím, že celkově mělo jít o částku 227 900 korun měsíčně. „Tento výdaj se nejeví zcela hospodárně,“ stojí v dokumentu. Nebylo prý ani možné ověřit, zdali je prostor dostatečně využíván.
„Jedním z nezpochybnitelných přínosů této budovy je její bezprostřední blízkost k SÚKL… Pro SÚKL znamená úsporu značných nákladů, které by byly spojeny s přesuny zaměstnanců mezi různými budovami,“ hájí se SÚKL. Dodává, že pravidelně ověřuje, zda podmínky nájmu stále zůstávají výhodné. Pronajímaná budova navíc měla v roce 2022 projít rozsáhlou rekonstrukcí, díky které došlo k dalšímu navýšení kapacity budovy. „S pronajímatelem byl uzavřen dodatek ke smlouvě. Na základě tohoto dodatku došlo k navýšení nájmu o 21 000 korun za měsíc za celou budovu,“ dodává Ústav.
Cena odpovídá nárokům
Audit také odhalil údajně problematický způsob zadávání veřejných zakázek, kdy měli úředníci v devíti z 22 zkoumaných případů vybírat jen z jedné nabídky. „SÚKL se proti této výtce ohrazuje, neboť ZZVZ (zákon o zadávání veřejných zakázek, pozn. red.) takový postup, aniž by muselo být zadávací řízení zrušeno, výslovně umožňuje, tzn. dle ZZVZ je to legitimní, zákonná a zadavateli běžně využívaná možnost postupu,“ stojí ve stanovisku SÚKL.
Nejasnosti měly být nalezeny například u zakázky na implementaci systému eRecept, kdy se v průběhu plnění navýšily náklady o 26 procent, konkrétně téměř o 3,9 milionu korun. „Toto navýšení není samo o sobě porušením zákona… Nicméně tento postup vzbuzuje pochybnosti o adekvátním vyhodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny společnosti Solitea Business Solutions s ohledem na to, že tímto navýšením se v podstatě plnění vyrovnalo druhé nejvýhodnější nabídce a nebylo nijak v průvodním listu smlouvy zdůvodněno.
Na to SÚKL říká: „Systém eRecept byl zařazen mezi kritickou infrastrukturu státu, což mimo jiné vyžaduje splnění vysokých nároků na zabezpečení… Náklady na infrastrukturu i systém a jejich údržbu a rozvoj plně odpovídají důležitosti tohoto systému.“
Auditoři se zaměstnanci nehovořili
Další oblastí, kterou auditoři z KPMG napadli, je najímání externích programátorů od společnosti IBA CZ. Poskytované služby se měly překrývat s činností Oddělení provozu IT, byly poskytovány za „neobvykle nízkou cenu“ a navíc nebylo možné prokázat, zda firmou vykázaný počet hodin skutečně v tomto rozsahu proběhl. K této věci auditor doporučil přísnější evidenci vykázané práce a sledování plnění jednotlivých úkolů.
„Odbor informatiky nikdy nedisponoval týmem programátorů, který by měl v popisu práce vývoj, rozvoj a údržbu systémů, které pro SÚKL připravuje externí společnost. Aktuálně má odbor informatiky jednoho programátora, který vyvíjí jeden z interních systémů. Od roku 2018 do roku 2023 měl odbor informatiky maximálně dva interní programátory,“ brání se lékový ústav. „Bohužel auditoři s odpovědnými zaměstnanci ze jednotlivé útvary přímo nekomunikovali a nebyl projeven jakýkoliv zájem o doložení těchto skutečností,“ dodává.
Probíhá další šetření
SÚKL uvádí, že v auditu jsou opakovaně uváděny subjektivní úvahy a zavádějící spekulace auditorů, přičemž nekonstatují jakákoliv konkrétní pochybení vůči ZZVZ nebo interním postupům na straně SÚKL. „Takováto tvrzení považujeme za zcela irelevantní a nepodložená. Profesionálně a zodpovědně zpracovaný audit musí ve výsledku konstatovat skutečnosti, nikoliv se domnívat či vzbuzovat pochybnosti,“ shrnují zástupci Ústavu.
Vypracování auditu zadala auditorské společnosti KPMG nyní již bývalá ředitelka Ústavu Kateřina Podrazilová loni v říjnu, tedy krátce po svém nástupu do funkce. V prosinci ji státní tajemník ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan a náměstek Jakub Dvořáček předali výpověď. Podrazilová ve vyjádřeních pro média spojuje svůj vynucený odchod s auditem, to však ministerstvo odmítá.