V probíhající diskusi o tom, jak co nejrychleji zapojit ukrajinské zdravotníky do práce v českém zdravotnictví, je podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka nutné si ujasnit, komu vlastně chceme pomáhat. Jestli lékařkám z Ukrajiny nebo systému. „Já se domnívám, že musíme pomoci především jim. Dát jim ubytování, postarat se o jejich děti. A pak je poslat do intenzivních kurzů češtiny, a nikoli dělat podřadné práce,“ prohlásil Kubek v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Podle šéfa ČLK je zásadní, aby se zdravotníci, kteří uprchli z Ukrajiny a mají zájem pokračovat ve své profesi i u nás, dokázali během několika měsíců připravit na zkoušku z češtiny, a posléze pokračovali v přípravě na aprobační zkoušku. „Teď se jim nabízí odborné praxe, ale to je zbytečné. Jim nechybí praxe, ale musí se připravit na ty zkoušky, aby mohli zcela rovnocenně nastoupit na pracovní trh,“ myslí si Kubek.
Zároveň připouští, že není jisté, jak velký je ve skutečnosti ze strany uprchlíků zájem pracovat v českém zdravotnictví. „Sám jsem oslovil kolem 500 ukrajinských zdravotníků, které evidujeme, aby nám hlásili případné zájemce, ale odpovědí zatím přišlo jen minimum,“ popsal. Domnívá se, že zdravotníci zřejmě zatím Ukrajinu příliš neopouští, protože chtějí pomáhat doma. „Ale to se ještě může zásadně změnit,“ dodal.
Rezort pracuje na kurzech češtiny
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nemá jeho rezort přesné informace, kolik zdravotníků k nám přichází. „Na našich stránkách nicméně ale uvádíme přesný postup, zatím pro nelékařské profese, co dělat,“ vysvětlil. Rezort teď také podle něj intenzivně pracuje na nabídce jazykových kurzů češtiny tak, aby byly k dispozici co nejdříve. „Chceme využít kapacitu našich doškolovacích center. Je ale otázka, do jaké míry je příchozí z Ukrajiny využijí,“ konstatoval Dvořáček.
Poslanec a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Tom Philipp (KDU-ČSL) se domnívá, že na současném systému, kdy ukrajinští lékaři i nelékaři mohou prakticky okamžitě nastoupit na tříměsíční stáže, s možností prodloužení, na akreditovaná pracoviště, kde pracují pod odborným dohledem, není třeba teď nic v zásadně měnit. „V průběhu toho času se pak mohou připravit na aprobační zkoušku. Je ale asi k zamyšlení, zda opravdu musí skládat všechny čtyři státnice, protože třeba padesátiletý chirurg asi nepotřebuje státnici z pediatrie. Ale to by se musel změnit zákon,“ uvedl Philipp. Podle něj by se také v průběhu času mělo ukázat, kolik těch zdravotníků vlastně je a jaký je mezi nimi zájem pracovat pro české zdravotnictví. A podle toho se pak může vláda rozhodnout, co je potřeba případně změnit.
„Vidím tu velkou solidaritu a flexibilitu,“ dodal k tomu poslanec a stínový ministr zdravotnictví za ANO Julius Špičák. „Systém ale musí být přátelský, flexibilní a funkční. Od staršího chirurga bych také nepožadoval státnice z pediatrie,“ uvedl.
Vlak se už rozjel
V souvislosti s přílivem uprchlíků Kubek také znovu kritizoval vládní rozhodnutí snížit od 1. července platbu za státní pojištěnce. „Zdravotnictví již dva roky funguje v nouzovém režimu a mělo problémy již před tím. Doufám, že vláda tento svůj plán ještě opustí,“ zdůraznil.
„Vlak se už rozjel, zastavit nejde,“ reagoval Tom Philipp. A ani neočekává, že by se systém měl kvůli tomu dostat do finančních problémů. „Dá se také předpokládat, že část příchozích z Ukrajiny si časem najde práce a začne do systému přispívat. Nevidím to dramaticky,“ uvedl.
Podle Jakuba Dvořáčka je důležité, že se nyní chystá mechanismus pravidelných valorizací plateb za státní pojištěnce, který bude navázaný na vývoj ekonomiky a začne fungovat od příštího roku. „Tohle je scénář, kterým bychom měli teď jít,“ uzavřel náměstek.