Velvyslanci 27 zemí Evropské unie jednomyslně schválili první komplexní soubor pravidel pro umělou inteligenci (AI) na světě, čímž potvrdili politickou dohodu z prosince loňského roku (psali jsme zde). Hlavním odpůrcem politické dohody byla Francie, která společně s Německem a Itálií žádala o mírnější regulační režim pro některé výkonné modely umělé inteligence, píše nezávislý zpravodajský web Euractiv.
Na konci ledna představilo belgické předsednictví v Radě ministrů EU na schůzce konečnou verzi texu o umělé inteligenci, ke kterému měla většina členských států řadu výhrad. Ty však byly definitivně zrušeny v pátek druhého února přijetím zákona o AI.
Francie, která měla společně s Německem a Itálií k textu nejvíce výhrad, žádala o mírnější regulace u výkonných modelů umělé inteligence, jako je například GPT-4 od společnosti Open AI, což je systém podporující chatboty jako je ChatGPT a Bard.
Tito tři ekonomičtí giganti požadovali omezit pravidla v oblasti kodexů řízení AI. Proč? Nechtěly potopit slibné evropské start-upy v oblasti umělé inteligence, jako je například francouzská společnost Mistral AI nebo německá společnost Aleph Alpha, které by mohly být silnou konkurencí pro projekty AI na americkém trhu.
Evropský parlament požadavky na mírnější regulaci razantně odmítl. Debata nakonec vyústila v kompromis, který je založen na komplexním přístupu s pravidly pro transparentnost všech modelů AI.
„Hlavním cílem aktu je regulovat umělou inteligenci, protože je schopna společnost poškodit, a to uplatněním přístupu založeného na posouzení rizik: čím vyšší riziko, tím přísnější pravidla. Jelikož se jedná o vůbec první legislativní návrh tohoto druhu na světě, bude moci stanovit globální standard pro regulaci umělé inteligence v ostatních jurisdikcích tak, jako se to stalo v případě nařízení GDPR, a tím propagovat evropský přístup k regulaci technologií v mezinárodním měřítku,“ píše v tiskové zprávě Rada Evropské Unie.
„Ber, nebo nech být“
Paříž, Berlín a Řím nejprve chladně přijaly prozatímní dohodu tehdejšího španělského předsednictví. Jak ale píše Euractiv, stejně se neformálně pokoušely ovlivnit text a prosadit jimi požadované změny.
V lednu převzali předsednictví Belgičani, kteří však, stejně jako Španělé, odolali požadavkům, které by mohly ohrozit dohodu s Evropským parlamentem. Belgické předsednictví tak postavilo členské státy před volbu „ber, nebo nech být“ a i navzdory pokusům Francie oddálit hlasování velvyslanců se podařilo dodržet napjatý časový rámec, tedy aby došlo k posledním právním úpravám a aby se částečně omezilo lobbování na poslední chvíli. Francouzské zákulisní manévry k získání ústupků v textu, nebo dokonce k odmítnutí prozatímní dohody, tak byly neúspěšné. Uvnitř francouzské vlády se proti kritickému stanovisku ministerstva hospodářství postavilo ministerstvo kultury, zabývající se ochranou nositelů práv, a ministerstvo vnitra, které se spokojilo s několika výjimkami pro vymáhání práva.
Co se týče Německa, tamější ministr dopravy a digitalizace liberál Volker Wissing nakonec projevil svůj odpor vůči pravidlům AI sám bez svých koaličních partnerů, a musel tak od výhrad upustit.
Itálie, která žádný přední start-up v oblasti umělé inteligence zatím nemá, se navzdory své nespokojenosti s dohodou rozhodla nakonec vyhnout dramatu, a to také z důvodu, že zastává rotující předsednictví G7, kde je umělá inteligence prioritou číslo jedna.
Na fungování dohlédne úřad
V rámci Komise byl zřízen Úřad pro umělou inteligenci, který má dohlížet na nejpokročilejší modely umělé inteligence a prosazovat jednotná pravidla pro jejich užívání ve všech členských státech. Poradenství úřadu má poskytovat řada nezávislých odborníků z Evropy.
Implementace zákona o umělé inteligenci musí zajistit, že vývoj konkurenčních modelů AI nebude nijak omezován. Alespoň tak to požaduje Francie, podle které zároveň musí být v rovnováze transparentnost a ochrana obchodních tajemství. Změnit by se měla také kritéria, která se používají k označení modelů umělé inteligence s určitým systémovým rizikem.
Slovensko na to konto vydalo prohlášení, ve kterém žádá o objasnění některých pojmů. Zároveň požaduje, aby země EU měly možnost regulovat umělou inteligenci používanou v neprofesionálních činnostech, tj. v oblastech běžného života.
Rakousko vyjádřilo své obavy ohledně ochrany údajů a spotřebitelského práva, pokud jde o výjimky a pravidla pro vymáhání práva týkající se invazivních technologií, jako je například vzdálená biometrická identifikace.
Země EU mají stále prostor ovlivnit, jak bude zákon o AI implementován, Komise bude muset vydat kolem 20 aktů sekundární legislativy.
Další kroky
Výbory Evropského parlamentu pro vnitřní trh a občanskou svobodu přijmou pravidla pro umělou inteligenci 13. února. Pak bude následovat hlasování na plénu, které je předběžně naplánováno na 10. až 11. dubna. Formální přijetí bude dokončeno schválením na ministerské úrovni.
Zákon o AI vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku. Zákazy některých praktik začnou platit po šesti měsících, povinnosti u modelů umělé inteligence pak po roce.