Válek má koncepci, ukáže ji prezidentovi a poslancům

3 weeks ago

Koncepční dokument o přibližně 600 stranách a deseti kapitolách, mapující stav a potenciál rozvoje českého zdravotnictví, byl tento týden dokončen na Ministerstvu zdravotnictví. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. V úterý hodlá s obsahem dokumentu seznámit prezidenta republika Petra Pavla a následně i poslance a senátory. Válek se vyjádřil i odvolání hlavní hygieničky Pavly Svrčinové, problematice přesčasových hodin lékařů a vyjednávání o odměňování zdravotníků. Přestože výskyt dalších protestů lékařů nevyloučil, neočekává, že by došlo k omezení péče.

Strategický dokument o dalším rozvoji českého zdravotnictví se zabývá oblastmi jako jsou prevence, dostupnost, kvalita a standardizace péče, modely organizace péče, ekonomika a optimalizace úhrad, léková politika, zajištění personálních kapacit, elektronizace, legislativa a dotační politika a komunikace. Součástí mají být i návrhy řešení. „Všechny tyto koncepční věci začnu realizovat a některé, týkající se například léků a sociální péče, už jsem realizovat začal,“ řekl Válek s tím, že po prezentaci dokumentu prezidentovi s ním seznámí i zákonodárce a následně veřejnost. „Jsem připravený akceptovat doporučení opozice,“ doplnil. Senátorka za hnutí ANO Věra Procházková ministrovu iniciativu ocenila a dodala, že nyní bude záležet na politické shodě.

Třísměnný provoz to jistí

Podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly by se měly primárně řešit urgentnější problémy, jako je například personální nedostatek a s ním související dodržování zákonného limitu 416 přesčasových hodin pro lékaře. Obává se, že jakmile bude v polovině roku tento počet naplněn, může dojít k omezení péče.

Problém přesčasových hodin sice měla podle prosincové dohody řešit další novela zákoníku práce, ta však zatím není na stole. Ministr Válek uznal, že k novelizaci musí dojít, nicméně je třeba vyčkat na výsledek jednání se stakeholdery. Navzdory chybějící novele problémy neočekává. „I kdyby se nepodařilo dohodu s lékaři změnit, tak nebude, minimálně v přímo řízených nemocnicích, péče narušena,“ domnívá se ministr. „V přímo řízených nemocnicích, které jsou dobře vedené a kde včas zaváděli třísměnné provozy, nenastane žádný problém,“ řekl s tím, že nelze zajišťovat nepřetržitý provoz s urgentním příjmem pomocí přesčasů.

K tématu se vyjádřil i epidemiolog Prymula. „To, co se jeví jako řešení v Praze, tedy multiplikace 416 hodin ve více zařízeních, tak to nejde dělat na okresech,“ míní.

Řeč se svedla i na v minulosti avizovaný samostatný zákon o odměňování zdravotníků. Dosud mělo na toto téma dojít ke dvěma schůzkám, na nichž měli zaměstnanci a zaměstnavatelé dospět ke dvěma modelům možného řešení. „Buďto po vzoru Německa vytvoří nemocnice svaz a vznikne vyšší kolektivní smlouva, která definuje odměňování, nebo se shodnou na nepodkročitelné mzdě pro lékaře při nástupu, po kmeni a po atestaci, a to se přetaví do legislativy,“ popsal Válek. Nelze prý vyloučit další protesty, neboť to záleží na České lékařské komoře. Instituce má však podle ministra sama máslo na hlavě v tom, že přestože spolu s Lékařským odborovým klubem v rámci prosincové dohody slíbili, že všichni lékaři budou sloužit v nemocnicích, nestalo se tak. „Je to velmi nesolidární. Očekávám, že ten slib bude naplněn,” konstatoval ministr.

K problematice výše platů lékařů se vyjádřila i senátorka Procházková. Podle ní jsou na vině současného stavu jednak násobně vyšší platy v zahraničí a nastavení vzdělávacího systému, kdy jsou studenti medicíny prakticky nuceni sloužit ve fakultních nemocnicích coby akreditovaných pracovištích.

Očkovacích látek proti černému kašli je dostatek

Hosté v pořadu jednali o vysokém výskytu černého kašle, kdy za první čtyři měsíce tohoto roku epidemiologové zaznamenali přes 10 tisíc případů, zatímco loni jejich počet za celý rok nepřekročil 500. Na vině může být jednak nižší proočkovanost populace a jednak změna očkovací látky. „Vyměnili jsme celobuněčnou vakcínu za celulární, která je bezpečnější, ale její účinnosti je kratší, přibližně 4 až 5 let,“ vysvětlila ze záznamu epidemioložka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Kateřina Fabiánová.

Určitou souvislost s nižší proočkovaností potvrdil i Prymula. Není však podle něj na takových číslech, aby ovlivnila celou populaci. Je prý potřeba se zamyslet nad tím, jakou vakcínu podávat, tedy kdy například podávat adolescentní dávku. Vyzval rovněž k uvedení speciální dávky pro těhotné ženy a pro seniory. To podpořil i přítomný ministr zdravotnictví. Současně ujistil, že očkovacích látek je dostatek. „I poté, co budou uspokojeny všechny požadavky z terénu, stále máme přibližně 60 tisíc vakcín a další se průběžně dovážejí,“ konstatoval.

Hosté se nevyhnuli ani tématu odvolání hlavní hygieničky Pavly Svrčinové, k němuž došlo tento týden. „Já bych ji odvolal už na začátku roku,“ řekl nekompromisně Prymula. Válek avizoval vypsané výběrové řízení na nového šéfa hygieny a připomněl návrh zákona na zřízení Státní hygienické služby, která by měla vzniknout k 1. lednu 2025. „Je to ku prospěchu věci,“ řekl k výměně šéfa hygieny. „Musíme se posunout do moderní hygieny, která koordinuje veřejné zdraví… V této fázi je vypsání výběrového řízení vhodné. Budeme moci vybrat člověka, který bude ztotožněný s tou legislativou a který bude mít dost času na to, aby ji uvedl do praxe, připravoval diskuzi s krajskými hygienami a sjednotil SZÚ s hygienou na ministerstvu. Tyto dvě instituce musí pracovat daleko úžeji,“ přeje si Válek.

Odchod Pavly Svrčinové nebyl tento týden jediný. Z pozice ministryně pro vědu a výzkum odešla i Helena Langšádlová. Na místo jsou podle Válka v současnosti zvažováni čtyři kandidáti, mezi nimi je i ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja. V pondělí se má rozhodnout, koho ministr podpoří a navrhne předsednictvu ke schválení. Ke zrušení postu ministra pro vědu a výzkum – což podporuje například senátorka Procházková – prý nedojde, naopak má být resort posílen.

Neshoda mezi odbornými společnostmi PLDD

V další části pořadu se hosté věnovali problematice lékařů pro děti a dorost, u nichž hrozí, že jich bude do budoucna kritický nedostatek. Již nyní jejich průměrný věk dosahuje 57 let, přičemž nejvíce jich je ve věku 65 až 69 let.

Válek připomněl, že se resort k řešení problému snažil přispět například změnou vzdělávacího programu, kdy si lékař po škole může nově vybrat, zdali nastoupí na dva roky do lůžkového zařízení, nebo k praktickému lékaři pro děti a dorost. Ministr si od toho slibuje zvýšení počtu zájemců o obor mezi mladými lékaři. „Již nyní je zájem o obor veliký, ale zůstávají v nemocnicích, kde ubývá počet dětí a snižuje se obložnost,“ řekl. Dodal, že je třeba počítat s tím, že změny ve vzdělávání se v praxi projeví v důsledku doby studia až za několik let.

Příčinou problémů je jak podle Válka, tak Prymuly nadále i dlouhodobá neshoda mezi dvěma odbornými společnostmi – praktickými lékaři pro děti a dorost a pediatry v nemocnicích.

Otevřít článek