V Africe kvete byznys s falšovanými léky. Ročně si vyžádá přes 100 tisíc obětí

3 weeks ago

Byznys s padělky farmaceutických výrobků, zejména léků, v poslední době v Africe jen kvete. Týká se to především zemí na západě kontinentu jako Nigérie, Kongo, Senegal, Ghana, Benin nebo Togo. Více než dvě pětiny lékových falzifikátů, které jsou každý rok zadrženy, připadají právě na Afriku.

 

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že země subsaharské Afriky se podílejí ze 42 procent na celkovém objemu zadržených falšovaných léků za rok. Pokud k tomu přičteme ještě podíl, jenž připadá na severní africké státy a země Arabského poloostrova, dostáváme se ke zjištění, že téměř každý druhý padělaný lék směřuje do Afriky.

Ještě mnohem více znepokojující odhad přinesla poradenská společnost PricewaterhouseCoopers, na který odkazuje britská BBC. Podle něho se totiž na trzích některých nejméně vyspělých afrických zemí vyskytuje až 70 procent falšovaných léků. Roční obrat byznysu s nekvalitními, padělanými či přímo život ohrožujícími léky činí kolem 200 miliard dolarů (asi 4,7 bilionu korun). Jde o částku, která odpovídá asi 80 procentům českého ročního HDP. Každý rok tak v zemích, kde fake farmabyznys kvete, přijde o život asi 116 tisíc lidí včetně dětí.

Falšují se hlavně antimalarika a antibiotika

Podle Světové zdravotnické organizace se falšují prakticky všechny typy léků. V Africe jde zejména o antimalarika (necelých 20 procent odhalených případů) a antibiotika (skoro 17 procent). Dále pak anestetika a léky proti bolesti (8,5 procenta), lifestylové produkty (8,5 procenta) a léky na rakovinu (necelých 7 procent).

Hlavním důvodem, proč byznys s padělanými léky tolik kvete právě v západní Africe, je nedostatečná míra regulace v této oblasti. „Je to skutečně strašidelné,“ uvedl pro BBC Mohammed Babandede, jenž vede tým, který v Nigérii honí bandy pašeráků léků. Není prý výjimkou, že během jednoho týdne zadrží až 30 milionů falšovaných tablet. Poslední zásilka prý do přístavu v Lagosu, hlavního města Nigérie, přišla z Indie. Babandedeův tým však měl již dopředu avízo, a tak zátah proběhl úspěšně.

Někdy se o případech, kdy se nějaké falšované léky objeví, zmíní i tamní média. Jako třeba o tom z roku 2009, kdy v důsledku otravy sirupem podporujícím růst zubů zemřelo 84 dětí. Sirup totiž obsahoval diethylenglykol, který se používá jako průmyslové rozpouštědlo či přísada do nemrznoucích směsí. Dva zaměstnanci firmy, která látku na trh dodávala, skončili ve vězení.

„To byl jen jeden z případů, který se dostal do novin,“ řekla BBC Alero Robertsová, lékařka lagoské fakultní nemocnice. „Těch, které se tam nedostanou, je daleko více,“ dodala. Zařízení, ve kterém Robertsová pracuje, má poměrně sofistikovaný systém, který dokáže vyloučit, aby se falšované léky dostaly do ruky jí i jejím lékařským kolegům. Sami dokonce často poskytují pomoc pacientům, kteří s lékovými padělky přišli do kontaktu.

Prodávají léky a rakve

Problém je v tom, že čas od času nemají nemocniční lékárny požadovaný produkt na skladě, a tato situace může i několik týdnů trvat. Lidé pak jdou a léky shánějí všude možně včetně pochybných prodejců na ulici. Tím se vystavují obrovskému riziku, že natrefí na nebezpečnou napodobeninu. „Stále častěji čelíme nedostatku antibiotik nebo léků na rakovinu,“ tvrdí Robertsová, která občas na pouliční prodejce léků kouká přímo z okna své nemocnice. „Obchodníci na ulici lidem často prodávají dvě věci: léky a rakve,“ doplnila lékařka.

Nejde však o něco, co by bylo typické jen pro Nigérii. Tyto obrázky jsou charakteristické prakticky pro všechny země v západním cípu Afriky, tvrdí BBC. Není tím pádem ani nic divného na tom, že prodej léků je zde daleko více otázkou pouhého vydělávání peněz než nějaké profesní cti. A podle Robertsové se dá očekávat, že příchod koronavirové pandemie situaci zhoršil a ještě zhorší.

Vedle faktické absence jakékoli regulace farmaceutického trhu tkví v Nigérii problém také v tom, jak obtížně lze někoho, kdo obchoduje s falešnými léky, dostat za mříže. Podle BBC je jedna z nejlepších prací pro advokáty obhajovat právě obchodníky s těmito náhražkami. Podezřelí jsou sice zatýkáni, ale velmi často vazbu opouštějí na kauci a není nic výjimečného na tom, že soudní řízení bývá po mnoho let odkládáno.

Své o tom ví Adebayo Alonge, který se sám stal obětí nebezpečných léků. V roce 2003 si koupil salbutamol, který ale obsahoval příliš vysokou dávku diazepamu. Po požití bojoval o život a tři týdny strávil v kómatu. Tato trpká zkušenost přiměla Alongeho k založení společnosti RxAll, která používá technologie k identifikaci původu a kvality léků. Loni však obdržel několik výhrůžek smrtí. „Nepřestaneme. Jednou už jsem prakticky zemřel, takže se nebojím, že zemřu znovu,“ řekl Alonge BBC.

Petr Musil

Příspěvek V Africe kvete byznys s falšovanými léky. Ročně si vyžádá přes 100 tisíc obětí pochází z Zdravotnický deník

Otevřít článek