V Británii roste počet půjček na zdravotní péči

2 weeks ago

Dlouhé čekací lhůty, časový skluz u plánovaných chirurgických zákroků nebo vzestup úkonů v rámci drobné zdravotní péče. To jsou hlavní příčiny, proč se dramaticky zvyšuje počet Britů, kteří se nechávají léčit mimo síť Národní zdravotnické služby (NHS). A to i za cenu, že musí sáhnout hluboko do vlastní kapsy. Britský list Financial Times si dokonce všímá rostoucího podílu pacientů-samoplátců, kteří si na úhradu zdravotní péče neváhají vzít půjčku.

Tváří v tvář neuvěřitelně dlouhému pořadí čekajících na svou první výměnu kyčelního kloubu v rámci systému Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service) Helen Waltersová raději odcestovala do Turecka, kde si nechala kloub vyměnit na soukromé klinice. Za operaci vydala celý svůj důchod.

Kdyby si nepůjčila, nesplatí hypotéku

Uplynuly dva roky a Helen Waltersová čeká na výměnu svého druhého kyčelního kloubu. Tentokrát se ale rozhodla, že operaci podstoupí v soukromé nemocnici přímo ve Velké Británii, a to v Londýně. Jenže na pokrytí nákladů na zákrok si ale musela půjčit 15 tisíc liber (v přepočtu necelých 440 tisíc korun).

„Neměla jsem příliš na výběr. Pokud bych si půjčku nevzala, nemohla bych pokračovat v práci. Tím pádem bych ani neměla jak dále splácet hypotéku. Ta bolest už je stále častěji nesnesitelná,“ řekla britskému listu Financial Times Waltersová, 62letá manažerka ošetřovatelství, která žije v hrabství Cambridgeshire v severovýchodní části Anglie.

Helen Waltersová je jedna z rostoucího počtu pacientů ve Velké Británii, kteří dávají přednost zdravotní péči poskytované soukromými klinikami a kteří pro financování zákroků využívají půjček. Hlavní příčinou jsou obrovské čekací lhůty v rámci systému NHS.

Nárůst o třetinu

Lékaři i nejrůznější pacientské svazy ale varují, že zejména lidé s nižšími příjmy a s vážnými zdravotními problémy se vystavují většímu riziku, že se zadluží, což by v konečném důsledku mohlo mít nepříznivý dopad na jejich zdravotní stav. Zatímco dříve se mezi soukromě placenými zákroky nacházely především kosmetické nebo stomatologické operace, v poslední době se v nabídce soukromých klinik objevují nabídky „balíčků“ pro diagnostiku a chirurgické zákroky, jež nemají za cíl vylepšit pacientův vzhled.

Podíl objem zdravotní péče, kterou si pacienti hradí ze svých kapes, a která není hrazena ze systému zdravotního pojištění skrze NHS, vzrostl o 32 procent oproti předpandemickému období. Asi 30 procent pacientů, kteří jsou hospitalizovaní nebo jim je poskytována ambulantní péče, si tuto péči platí samo. Údaje vyplývají z šetření nezávislé instituce Private Healthcare Information Network (PHIN). Je však nutno dodat, že se nejedná jen o ty, kteří nechtějí čekat, až na ně přijde řada v rámci NHS, patří sem i lidé, kteří nemají zdravotní pojištění nebo nemají dostatečné pojistné krytí.

Úvěr na zdravotní péči si bere každý dvanáctý

Z průzkumu fintechové společnosti Lenvi provedeném na reprezentativním vzorku 2 400 lidí vyplývá, že osm procent pacientů si na financování jimi hrazené zdravotní péče bere úvěr. Jedná se přitom nejčastěji o kosmetickou chirurgii, IVF, ale i běžnou zdravotní péči.

„Přestože jsou v současné době úvěry poměrně drahé, vidíme skutečně velmi silný růst v objemu půjček na zdravotní péči,“ řekl listu Financial Times Richard Gregory, šéf strategie společnosti Chrysalis, která je největším poskytovatelem půjček na financování zdravotní péče ve Velké Británii.

Není neobvyklé, že s finančními institucemi za účelem poskytování půjček na financování zdravotní péče spolupracují přímo i některé soukromé kliniky. Ty často inzerují nabídky úvěrů poskytovaných finančními institucemi s úrokovými sazbami od 9,9 do 16,9 procenta. „Většinou poskytujeme úvěry na nákladnější zákroky,“ dodal Gregory. Průměrná výše úvěru, kterou společnost Chrysalis na tento typ výdajů poskytuje, se pohybuje kolem 5,5 tisíce liber (asi 160 tisíc korun).

Půjčka na zdravotní péči je velmi kontroverzní

Rozrůstání úvěrového byznysu, kdy někteří lidé z půjček financují výdaje na svou zdravotní péči, kritizují lékaři i pacientské svazy. „Půjčování peněz na financování soukromé léčby je pravděpodobně poslední možností pro lidi, kteří si to mohou nejméně dovolit. Tím riskují další finanční nejistotu, což je něco, o čem víme, že má svá vlastní zdravotní rizika,“ řekla listu Financial Times Latifa Patelová, předsedkyně Britské lékařské asociace.

David Finch, zástupce ředitele charitativní organizace The Health Foundation, zdůraznil, že lidé, kteří si berou tento typ úvěru, se dostávají do zranitelné pozice. „V konečném důsledku se někteří lidé mohou cítit nuceni půjčku vzít, protože si uvědomí, jak velký vliv na jejich kvalitu života takové rozhodnutí může mít,“ řekl listu Financial Times s tím, že to může být i motivace si půjčit za relativně vysoký úrok.

Poskytovatelé takových půjček se ale dušují, že nepůjčují každému, kdo si o úvěr požádá, ale že potenciální klienty důsledně testují z hlediska jejich schopnosti splácet. „Nechceme, aby se pacienti dostávali do nezvládnutelných situací souvisejících s jejich zadlužením,“ vysvětlil Richard Gregory. Přesto si je vědom rizika, že počet případů, kdy lidé nebudou schopni dostát svým závazkům v důsledku půjčky na zdravotní péči, poroste.

Otevřít článek