Evropská komise připravuje vznik celounijní sítě farmaceutických závodů, které v případě krize jako je ta současná přesměrují svůj provoz na produkci potřebných léčiv či očkovacích látek. Podrobnosti svého záměru zveřejnila minulý týden s tím, že konkrétní výzvu k zapojení vyhlásí začátkem příštího roku. V případě očkovacích látek chce Komise nasmlouvat výrobní kapacitu až do výše 700 milionů dávek.
V Evropské unii vznikne síť farmaceutických závodů, které v případě krize jako je ta současná přesměrují svůj provoz na produkci potřebných léčivých přípravků. V pátek zveřejnila Evropská komise podrobnější informace k chystané výzvě, kterou plánuje vyhlásit začátkem příštího roku. V případě očkovacích látek chce nasmlouvat výrobní kapacitu až do výše 700 milionů dávek. Polovina z tohoto množství by měla být k dispozici již do půl roku po aktivaci sítě.
„Evropská unie se musí do budoucna lépe připravit a zajistit rychlejší přístup k výrobě vakcín a léků v dostatečném množství, aby dokázala reagovat na své potřeby a plnit své globální závazky,“ uvádí k tomu Evropská komise.
Dostatek personálu i přístup k surovinám je podmínkou
Pomocí nové pohotovostní sítě s názvem EU-FAB chce Komise předejít situaci z první čtvrtiny letošního roku. Tehdy sice již existovaly schválené vakcíny proti covidu-19, ale jejich výroba v Evropě naprosto nestačila plnit poptávku plynoucí od zoufalých vlád EU a mimounijní státy jako Velká Británie či USA nepouštěly domácí produkci za své hranice. Ostatně právě kvůli nedodání nasmlouvaného množství, které zjara tohoto roku značné pozdrželo distribuci vakcín v EU, zažalovala Evropská komise na jaře britsko-švédskou farmaceutickou firmu AstraZeneca. Spor skončil až počátkem září soudním vyrovnáním.
Výrobní závody, které se na základě smlouvy s Evropskou komisí do chystané sítě zapojí, se musí nacházet na území EU a mít kapacitu na to, aby v případě krize zajistily všechny fáze výroby až po finální zabalený produkt. Musí také doložit, že mají dostatek kvalifikované personálu a přístup k dostatečnému množství potřebných surovin. V „dobách klidu“ mají fungovat v běžném provozu, v případě pohotovosti vyčlenit část nebo celou svoji kapacitu na výrobu požadovaného přípravku ve smluveném množství a době.
Do svého portfolia nasmlouvaných míst chce Komise zahrnout různé výrobní technologie. Podobně postupovala vloni na podzim, kdy postupně uzavírala předběžné smlouvy o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 se společnostmi, které v té době pracovaly na výrobě mRNA, adenovirových či inaktivovaných vakcín.
EU-FAB se má stát součástí unijního úřadu pro připravenost a reakci v případě zdravotních krizí HERA, jehož návrh předložila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zemím EU minulý týden. Evropská komise v této souvislosti počítá s úzkou spoluprací – a náležitou finanční podporou – veřejného a soukromého sektoru. Chce sdružovat výrobce, výzkumné pracovníky i regulační orgány. Podobnou síť Komise vytvořila již například pro spolupráci a výměnu informací během klinických hodnocení léčiv a očkovacích látek proti covidu-19.
V oblasti krizové připravenosti nemá Evropská unie vůči svým členům prakticky žádné výkonné pravomoci. Evropská komise tak chce podle svých slov usnadnit vzájemné kontakty a spolupráci. Ve svým plánech hovoří například i o vzniku dobrovolného mechanismu udělování licencí, které má umožnit sdílení technického know-how prostřednictvím průmyslových partnerství v předvýrobní fázi.
-sed-
Příspěvek V EU vznikne síť farmaceutických závodů pro výrobu vakcín a léků v době krize pochází z Zdravotnický deník