Je to téma, které poprvé silněji ožilo krátce po volbách do Evropského parlamentu – vznik samostatného výboru pro zdraví. Europoslanci nakonec rozhodli obnovit výbory v podobě, v jaké byly v předchozím volebním období, tedy ustavit Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT). Nyní se téma otevírá znovu. Žádost o povýšení statusu SANT iniciovala Evropská lidová strana (EPP), ostatní politické skupiny však stále čekají až k tomu předloží formální návrh. Kdy k tomu dojde? A co by mohlo spadat do jeho působnosti? O jednáních v Evropském parlamentu píše zpravodajský web Euractiv.
Psal se únor 2023, když europoslanci odhlasovali vznik podvýboru pro veřejné zdraví. Slibovali si od něj větší pozornost otázkám spojeným s veřejným zdravím, léčivými přípravky či kosmetikou. Necelé dva roky nato se v kuloárech Evropského parlamentu hovoří o jeho možném povýšení na samostatný výbor, což by s sebou neslo více pravomocí, samostatnosti a politického vlivu.
„Jsme samozřejmě připraveni diskutovat, ale zatím nemůžeme dělat nic jiného než čekat, až EPP přijde za námi,“ cituje Euractiv jednoho z členů frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), který se má účastnit jednání o možném osamostatnění SANT. Naráží tím na to, že přestože frakce lidovců iniciovala žádost o transformaci podvýboru na výbor, dosud k tomu neučinila žádný formální krok. Politické skupiny v Evropském parlamentu tak čekají, až lidovci předloží návrh mandátu.
Lidovci drží basu
Podobně jako S&D na další kroky nejsilnější politické skupiny čekají i v Renew Europe. Ta již deklarovala, že povýšení SANT obecně podporuje. „(EPP) se možná soustředí na slyšení evropských komisařů, což je časově náročné. To také stále více vylučuje možnost hlasování o této záležitosti v listopadu,“ míní nejmenovaný člen frakce Renew Europe.
Ani vyjádření samotných lidovců zatím na věc nevrhá jasnější světlo. „O věcech se jedná na nejvyšší úrovni, v kanceláři pana Webera (Manfred Weber je předseda Evropské lidové strany, pozn. red.),“ vysvětlil jeden z poslanců EPP. Německý europoslanec Peter Liese (rovněž z EPP), který je členem SANT, to neobjasnil o nic více, když řekl: „Zatím k tomu nemohu nic říct.“
Kdo se nebojí k možnému osamostatnění podvýboru pro veřejné zdraví vyjadřovat optimističtěji, je polský europoslanec (také z lidovců) Adam Jarubas, který je zároveň předsedou podvýboru. „Vytvoření výboru bude dokončeno, jakmile Parlament odhlasuje změnu statusu a složení, ale jsme na dobré cestě. Struktura bude zpečetěna, až budou dohodnuty přesné kompetence,“ cituje Jarubase Euractiv. Podle Jarubase je zřízení specializovaného výboru pro zdraví krokem správným směrem. „Obáváme se, že stejně jako v předchozích volebních obdobích budou výboru ENVI rychle dominovat otázky klimatu a životního prostředí a pro zdravotní politiku zbude jen málo prostoru,“ řekl s tím, že v samostatném výboru pro veřejné zdraví vidí šanci na vyzdvižení klíčových otázek zdravotnictví jako je prevence, dlouhodobá péče či využívání digitálních technologií.
Má to smysl?
Pokud bude SANT osamostatněn, jako výbor s více kompetencemi, stále je třeba vyřešit jeho záběr. Poslanci z frakce S&D se již nechali slyšet, že například legislativa týkající se vztahu mezi zdravím a životním prostředím by měla zůstat v kompetenci ENVI. Rovněž záležitosti týkající se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat by měly zůstat v kompetenci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).
Podle francouzské europoslankyně Leïly Chaibiové z frakce Levice by zase výboru pro zdraví neměly náležet otázky související se zdravím a bezpečností při práci. Ponechat by si je měl Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Euractiv na to konto pokládá řečnický dotaz, zdali má smysl zřizovat výbor pro zdraví, pokud by jeho působnost měla být takto zásadně omezena.