Pověst země, kam cizinci jezdí za zdravotní péčí, má spíše Česká republika. Jenže aktuální data naznačují, že velice atraktivní destinací je také náš západní soused. Počet cizinců, kteří se v předloni přijeli do Německa léčit, se meziročně zvýšil o 17,5 procenta. Vůbec nejčastěji vyhledávají zdravotní péči v Německu Poláci, největší meziroční nárůst zaznamenali Dánové. Vyplývá to ze zprávy Univerzity aplikovaných věd Bonn-Rhein-Sieg, na kterou odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
V roce 2022 se v Německu léčilo asi 182 200 pacientů ze zahraničí. Oproti roku 2021 je to o 17,5 procenta více, vyplývá ze zprávy Centra výzkumu cestovního ruchu Univerzity aplikovaných věd Bonn-Rhein-Sieg.
Pro německý zdravotnický sektor to představovalo dodatečný příjem ve výši kolem 880 milionů eur (v přepočtu bezmála 22 miliard korun). Vedle toho německá ekonomika z tohoto typu příjezdového cestovního ruchu inkasovala další desítky milionů eur v navazujících odvětvích, jako je ubytování, pohostinství či obchod.
Tři ze čtyř zahraničních pacientů pocházejí ze sousedních zemí
V roce 2022 do Německa přicestovali pacienti celkem ze 149 zemí. Drtivá většina (tři pacienti ze čtyř) ovšem připadala na země, které s Německem sousedí. Z nich absolutně největší počet tvořili Poláci, celkem 11 270. To představovalo meziroční nárůst o 8,5 procenta. Největší meziroční přírůstek cizinců přicházejících se do Německa léčit ze sousedních států pak zaznamenali Dánové, a to o 46 procent.
Zaměříme-li se ovšem na ostatní státy, pak byl patrný obrovský nárůst poptávky po německém zdravotnictví v anglicky hovořících zemích. Počet Australanů, kteří se do Německa přijeli v roce 2022 léčit, meziročně stoupl dokonce až o 580 procent. Následovaly Spojené státy (+ 73 procent), Kanada (+ 67 procent) a Irsko (+ 58 procent).
Německé zdravotnictví poměrně hojně vyhledávali také pacienti ze zemí kolem Perského zálivu. Mezi nimi vedl Kuvajt, jehož 560 občanů se přijelo předloni do Německa léčit. To představuje meziroční nárůst srovnatelný s Austrálií.
Počet cizinců, kteří se v Německu předloni léčili, se zvyšoval celostátně. Nikoli však rovnoměrně. Spolkové země Sasko-Anhaltsko, Sársko, Bavorsko, Bádensko-Württembersko a Berlín zaznamenaly podprůměrný meziroční nárůst. Největší meziroční přírůstek nastal v Hamburku (o 37 procent), Šlesvicku-Holštýnsku (o 30 procent) nebo Meklenbursku-Předním Pomořansku a Braniborsku (o více než 20 procent).
Německo láká kvalitou a výhodnou polohou
Autoři zprávy se také zajímali o důvody nárůstu zájmu o Německo coby zdravotnické destinace pro zahraniční pacienty. Podle Mariam Asefiové, vedoucí výzkumného týmu, lze tento trend připsat konci pandemie koronaviru. Díky tomu došlo ke „globální euforii ve zdravotnické turistice”. Německo je podle ní žádané hlavně díky své dobré lokalitě i kvalitnímu systému zdravotní péče.
Asefiová je ale zároveň přesvědčena, že Německo má poměrně silné konkurenty ve Španělsku a Turecku, a to díky jejich lepšímu marketingu. „Turecko je v současnosti považováno za globálního průkopníka v marketingu nabídky zdravotnické turistiky, a to hlavně v oblastech transplantace vlasů, stomatologie nebo kosmetické chirurgie,” uvedla Mariam Asefiová.
Zdravotnický turismus podle ní dále ovlivňují faktory jako postupy při udělování lékařských víz nebo chybějící právně regulovaný a transparentní model účtování plateb v mezinárodním zdravotnickém byznysu.