V německých lékárnách startuje očkování proti chřipce. V Česku se zatím vede debata

2 years ago

Kolem 18 tisíc lékáren u našich západních sousedů začne podávat očkovací látku proti chřipce. Pro sezónu 2022/2023 by mělo být v Německu k dispozici asi 26 milionů dávek. Podle šéfa Německé lékárenské asociace je dostatečný počet vakcíny zajištěn, jak uvádí odborný portál Pharmazeutische Zeitung.

Chřipková sezóna v Německu oficiálně začala. Nikoli proto, že by se snad dramaticky začal zvyšovat počet pacientů s tímto respiračním onemocněním, ale kvůli zahájení očkovací kampaně proti sezónní chřipce. A letos poprvé se do očkování proti chřipce v Německu na celostátní úrovni zapojí také lékárny.

Využijí tak zkušenosti z očkování proti koronaviru, po němž přišla změna zákona umožňující rozšíření vakcinace v lékárnách i na chřipku. Do lékáren i do ordinací praktických lékařů míří prvních 22 milionů dávek, jejich celkový počet by měl vzrůst až na 26 milionů.

Očkování je bezpečné, účinné a snesitelné

„Zásobování vakcínami proti chřipce na zimní sezónu je zajištěno,“ uvedl podle portálu Pharmazeutische Zeitung Thomas Dittrich, předseda Německé lékárenské asociace (DAV – Deutsche Apothekerverband).

Podle něho by celkem 26 milionů dávek očkování proti chřipce mělo být pro nadcházející sezónu dostatečných. „Lékárny si samy zařizují objednávání, skladování i podávání očkování podle aktuálního zájmu. A funguje to efektivně bez nějakých větších problémů,“ dodal Thomas Dittrich.

A vyzval obyvatele, aby se proti chřipce nechali očkovat. „Pro očkování na podzim je řada dobrých důvodů. Zaprvé, pandemie (koronaviru) neskončila a měli bychom udělat vše, co je v našich silách, abychom se vyhnuli další zátěži z jiných infekčních nemocí. A zadruhé, riziko nákazy chřipkou bude pravděpodobně letos na podzim pro mnohé větší, protože imunitní systém není po dvou letech nízkého počtu onemocnění chřipkou na její virus dobře připraven,“ řekl dále Dittrich.

Předseda DAV rovněž připomněl, že očkování proto chřipce je bezpečné, snesitelné a účinné. A že ti, kdo se očkovat nechají, chrání před infekcí nejen sebe, ale i ostatní. Zejména lidi, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.

Dvě sezóny zkušeností

Očkování proti chřipce v Německu doporučuje také Stálá očkovací komise (STIKO) při Institutu Roberta Kocha. STIKO vakcínu doporučuje obecně osobám starším 60 let, osobám se základním chronickým onemocněním, těhotným ženám, dětem s chronickým onemocněním dýchacích cest a osobám se zvýšeným rizikem kontaktu z důvodu své profese – tedy zejména zdravotníkům.

Jak už bylo řečeno, letos se v Německu do očkovací kampaně zapojí poprvé také lékárny. Ty staví nejen na zkušenostech s očkováním proti koronaviru, ale také na modelovém projektu z roku 2020, kdy jim zákon umožnil očkovat proti spalničkám. Modelový projekt proběhl také pro očkování proti chřipce. Například v Sársku se v sezóně 2020/2021 nechalo v lékárně proti chřipce očkovat 335 lidí, o rok později to bylo už 767 osob. DAV již také vypracovala učební plán, podle kterého se farmaceuti budou moci školit, aby dokázali očkovací látku proti chřipce podat správně.

V Česku se zatím vede boj o pozice

V České republice zatím očkování patří do výlučné pravomoci lékařů. Ministerstvo zdravotnictví sice ve spolupráci s lékárnickou komorou navrhuje, aby očkovat mohli také farmaceuti, lékaři se takové „liberalizaci“ tvrdošíjně brání.

Jak minulý týden informoval Zdravotnický deník, experti z obou táborů se sešli k jednání u kulatého stolu, který svolal poslanec ODS Petr Fifka. Z diskuse vyplynulo, že technické problémy očkování v lékárnách jsou řešitelné, stejně jako bezpečnost nebo školení lékárníků. Zůstává ale otevřen fundamentální spor o teritorium jednotlivých odborností českého zdravotnictví. Nízká proočkovanost, zejména proti chřipce, však varuje, že je třeba zkusit i jiné cesty než ty, které dosud selhávají.

„Pocítil jsem potřebu uspořádat nějakou diskusi na toto téma až poté, co jsem ke svému překvapení zjistil, že jedna profesní skupina – farmaceuti – o to má skutečně seriózní zájem. Stejně tak vnímám kolegy lékaře, že v tom vidí více úskalí než pozitiv. Je to kulatý stůl pro výměnu názorů, který by mohl ušetřit čas zasedání výboru. Naším úkolem je o tom mluvit,“ zdůraznil Fifka.

Jenže nápad zatím naráží u lékařů. „Jsme zásadně proti očkování v lékárnách. Mluvím za všechny odborné společnosti a profesní organizace lékařů, kteří se očkováním zabývají – Českou vakcinologickou společnost, Společnost všeobecného lékařství, Odbornou společnost praktických lékařů pro děti a dorost, Českou gynekologicko-porodnickou společnost a Sdružení soukromých gynekologů,“ prohlásil během jednání Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Za očkování v lékárnách se staví i šéfka SÚKL

Šonkovi vadí, že navrhované změně nepředcházela široká odborná debata s dotčenými, včetně pacientských organizací. A rovněž je skeptický k argumentu, že dostupnost očkování v lékárnách nějak zásadně zvýší proočkovanost populace proti chřipce. „Neznám jediný případ, kdy by odmítl praktický lékař očkovat. Kapacita tu je. Ročně naočkuji 250 lidí a jsem schopen naočkovat třeba tisíc, pokud by byl zájem. Ale není. Každý rok se udělají objednávky na vakcíny na chřipky a každý rok se jich 100 tisíc likviduje,“ dodal.

O očkování v lékárnách se mezi odborníky živě diskutuje také na sociálních sítích. „Stále zpracovávám vše, co v posledních dnech zaznělo k očkování v lékárnách – včetně vět ponižujících lékárníky a jejich řemeslo. Nezapomínejme, prosím, že se tyto debaty týkají vzdělaných zdravotníků. Jsem také lékárnice a je mi z toho smutno,“ napsala na Twitter Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

„Všichni jsme vzdělaní zdravotníci, ale to ještě neznamená, že všichni dělají všechno. Jsem všeobecný lékař a vakcinolog a nikdy by mě nenapadlo chtít operovat nebo vrtat zuby, nebo prodávat léky a připravovat magistralites receptury,“ oponoval Storové ve vlákně Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.

Očkování v lékárnách umožňuje již 10 zemí v Evropě, v dalších třech zemích probíhají pilotní projekty, a ve dvou se pilotní projekty plánují.

Otevřít článek