V oponentní fázi dohodovacího řízení o úhradách pro rok 2025 byly uzavřeny dvě dohody – očekávaně v segmentu ambulantní gynekologie a také ve stomatologii. Daleko od dohody ovšem neměli ani lékárníci. Plátci a poskytovatelé ještě mají prostor k jednání, a to do 20.června, na kdy je naplánována závěrečná fáze dohodovacího řízení.
Letošní dohodovací řízení mělo již od svého počátku v ruce Černého Petra. Ekonomická situace svazových pojišťoven totiž nedávala příliš možností nabídnout poskytovatelům signifikantnější nárůst. Manévrovací prostor byl pak jasně vykolíkován na zasedání analytické komise, kde představilo své priority ministerstvo zdravotnictví. V nich jsou uvedeny preferované odbornosti – praktici, následná a domácí péče, které mají dostat vyšší než průměrný růst (více zde).
Jakýkoliv prostor na vyjednávání nakonec ale zabilo vládní usnesení, které zavázalo ministra zdravotnictví, aby napsal úhradovou vyhlášku s vyrovnaným rozpočtem. Výsledkem bylo, že segmenty – s výjimkou těch preferovaných – dostaly nabídku nulového růstu.
V této atmosféře tak nebylo možné čekat, že se v letošním dohodovacím řízení budou ve větším podepisovat dohody. V oponentní fázi, která probíhala ve středu a ve čtvrtek, dle očekávání uzavřeli dohodu gynekologové, kteří domluvu podepisují každoročně. Návrh plátců pro tento segment přitom neobsahoval navýšení úhrad, ale byly navrhovány změny u úhrad služeb asistované reprodukce.
„Úhrady mají být dle Sazebníku zdravotních výkonů s hodnotou bodu 1,01 Kč. Řešila se věková hranice u registrovaných pacientek, které jsou opakovaně zvány na preventivní kontroly, nedostavují se na ně a registrující gynekolog je sankcionován v platbách za nesplněný procentuální počet preventivních prohlídek. Z návrhu byl na žádost poskytovatelů vyřazen screening thyreopatií, který by také měli provádět gynekologové,“ popisuje Česká lékařská komora.
Druhým segmentem, který se domluvil, jsou stomatologové. „V tomto roce je naprogramován ministerstvem a pojišťovnami prakticky nulový růst úhrad. Podle inflace půjde o zmrazení nebo redukci péče. Dohodli jsme se, neb si myslíme, že to je způsob, jak se má zdravotnictví řídit. A ne Úhradovou vyhláškou a lobbingem u ministra a jeho okolí. Popravdě, v situaci, kdy poslanci, senátoři a ministři jsou lidé z nemocnic, se tam ani ničeho nedovoláme. Situaci stomatologie dohoda neřeší, ale aspoň jsme minimum peněz alokovali do nejnutnějších věcí, nikoli plošně, abychom co nejvíce udrželi to klíčové v chodu,“ přiblížil ZD prezident České stomatologické komory a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Roman Šmucler.
Skoro dohoda
Blízko k dohodě ovšem byly i lékárny, i když nakonec uzavřena nebyla. Lékárníci požadovali navýšení signálního kódu za výdej za recept z 32 na 34 korun a 16 korun za elektronizaci listinného receptu (zachování letošní výše). Fond na podporu lékáren v odlehlých oblastech by pak měl být 48 milionů (stávající výše), na bonifikace non-stop lékáren by pak mělo jít 20 milionů (letos to bylo 10 milionů) s tím, že maximální částka na lékárnu by byla 720 tisíc korun ročně.
Segment se přitom důrazně ohradil proti ministerským prioritám, v nichž zazněla podpora malých lékáren, ovšem s tím, že celkově bude opatření pro segment rozpočtově neutrální – což by znamenalo, že by na něj doplatily ostatní lékárny v podobě nižšího signálního kódu (psali jsme zde).
Pojišťovny nyní lékárníkům nabídly stávající výši signálního kódu i elektronizaci listinného receptu, tedy 32 a 16 korun. Fond pro odlehlé lékárny taktéž navrhují zachovat na 48 milionech, ovšem shodně s lékárníky by navýšily bonifikaci pro non-stop lékárny na 20 milionů. Neshoda tak byla pouze na výši signálního výkonu. „Byli jsme blízko… Je zde prostor k jednání,“ napsal na síti X předseda Grémia majitelů lékáren a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Marek Hampel.