Na inovativních terapiích zpravidla visí vysoká cenovka. Může si je systém veřejného zdravotního systému dovolit? Řešením mohou být speciální fondy nebo také risk-sharingové smlouvy, které cílí na výsledek léčby. Na konferenci Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví to řekl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
„Všeobecné zdravotní pojišťovně se v oblasti risk-sharingových smluv celkem daří,“ zhodnotil Kabátek. Tyto smlouvy zajišťují, že finanční rizika spojená s používáním nového a zpravidla také drahého léku sdílí jak zdravotní pojišťovna, tak výrobce léčiva. Obvykle tak výrobce poskytne refundaci nebo slevu, pokud lék nedosáhne stanovené účinnosti u pacienta.
„Pokud do Česka začnou vstupovat terapie, které jsou vysoce nákladné, jako je například genová terapie nebo personifikovaná medicína v širším rozsahu, tak je potřeba debatovat s regulátorem, tedy s Ministerstvem zdravotnictví, zda nevytvořit speciální fond na financování této léčby či zda nehledat jiné nástroje,“ zamýšlí se dále ředitel největší tuzemské pojišťovny.
Vysoké náklady i přínosy
„Smlouvy založené na výsledcích nebo risk-sharingové smlouvy jsou podle mě nesmírně důležité z hlediska řízení výdajů na obou stranách,“ doplnil generální ředitel Roche Česká republika James Rouse. Farmaceutické společnosti se podle něj vždy snaží posouvat moderní medicínu vpřed v oblastech, kde je největší nenaplněná medicínská potřeba. „Skutečný pokrok v moderní medicíně bude pocházet z genových terapií, buněčných terapií a opravdu pokročilých technologií, které mohou zásadně změnit průběh nemoci u lidí s existujícími genetickými poruchami nebo pokročilými nádory,“ dodal.
V kontrastu k vysokým nákladům ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vidí ve vstupu inovativních léků na trh i ekonomické výhody. „Pokud ten lék je opravdu průlomový a de facto lidi vyléčí, tak je nesmysl, abychom ty léky na trh nepouštěli. Pokud pacienty s takovými onemocněním vyléčíme, vrátíme je do běžného života, začnou pracovat a stávají se z nich plátci daní a bohatě státu vrátí to, co bylo investováno do inovativní léčby,“ shrnul návratnost investice.
Úhrada dle kvality
O své zkušenosti s delegací onkologických preparátů se podělila primářka onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši Kateřina Jirsová. „Funguje to docela dobře, zvyšuje to dostupnost péče a je to velmi komfortní a bezpečné pro pacienty,“ řekla. Upozornila však, že by bylo vhodné se zabývat i možnostmi rozšíření delegované preskripce o další ověřené preparáty a nabídnout léčbu v místě bydliště pacientů.
Práci zdravotních pojišťoven pak ocenila ředitelka pro vnější vztahy společnosti MSD ČR Eva Karásková, a to zejména za spolupráci na projektu, realizovaného Hospodářskou komorou a Advanced Institute, a který spočívá ve tvorbě lepší datové základny pro dohodovací řízení. „Abychom v rámci rozdělování dostupného balíčku financí věděli, jaké jsou potřeby z dlouhodobějšího pohledu a byli bychom schopni na základě dat rozhodovat i o potřebách růstu a investic do budoucna,“ vysvětlila Karásková.
Ambulantní kardiolog Jiří Veselý na konto zdravotních pojišťoven připomněl, že je důležité, aby umožňovaly i nadále bonifikační programy, tedy aby lépe prováděná péče byla i lépe hrazena.