Fakultní Thomayerova nemocnice odstartovala modernizační maratón, jehož součástí je i velký projekt energetických úspor. Během pěti let chce nemocnice na spotřebě zemního plynu a elektřiny ušetřit přes 35 milionů korun. Projekt je realizován metodou energetických úspor se zárukou (EPC), kdy uvedenou úsporu má nemocnice garantovánu přímo ve smlouvě. Celková investice dosahuje částky téměř 365 milionů korun (bez DPH). Polovinu hradí ministerstvo zdravotnictví, pro 45 procent z částky se podařilo vyjednat dotaci z evropských fondů.
Minimálně sedm milionů korun ročně chce ušetřit na energiích Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) po ukončení velkého projektu energetických úspor, který oficiálně odstartoval dnes. „Jde o největší projekt realizovaný formou EPC ve fakultních nemocnicích v Česku, a to za plného provozu nemocnice,“ řekl dnes novinářům náměstek pro ekonomiku, techniku a provoz FTN Jiří Cairola.
Po ukončení projektu v červenci 2023 by měla nemocnice snížit objem spotřebovaného plynu a elektřiny minimálně o třicet procent a ročně vyprodukovat o 2.517 emisí CO2 méně. Celková investice dosahuje částky téměř 365 milionů korun (bez DPH), z toho na opatření stavebního charakteru půjde 318 milionů korun a na úsporné technologie 47 milionů korun. Polovinu z celkové sumy hradí ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, u 45 procent z částky se podařilo vyjednat dotaci z operačního programu Životní prostředí. Zbylé náklady si hradí nemocnice sama.
„Vzhledem ke stáří budov je nutná postupná obnova a modernizace jednotlivých pavilonů včetně realizace energetických úspor. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici jde o největší stavební a energetickou modernizaci budov za více než čtyřicet let,“ uvedl k tomu ředitel nemocnice Zdeněk Beneš. Celkově dojde ke komplexní stavební rekonstrukci sedmi pavilonů a dvacet objektů se dočká úprav souvisejícíh s jejich energetickým provozem.
Slovo měli i památkáři
Model EPC (Energy Performance Contracting) je specifický typ smluvního vztahu, kdy návrh a realizaci celého projektu má plně na starosti dodavatel vzešlý z výběrového řízení. Ten zároveň zákazníkovi ve smlouvě garantuje úspory, kterých by měl klient po určité době dosáhnout. Ty jsou formulovány konkrétně v kilowatthodinách, krychlových metrech plynu či vody a gigajoulech tepla. Pokud k úspoře nedojde, rozdíl dodavatel doplatí. O případné „nadúspory“ se se zákazníkem naopak rozdělí.
Konkrétně Thomayerova nemocnice by takto během pěti let měla dosáhnout úspory 18 GWh zemního plynu a 10 GWh elektřiny v hodnotě minimálně 35,5 milionu korun (v cenách roku 2021). Součástí řešení je pak i energetický management, který dosažené úspory průběžně vyhodnocuje a případně navrhuje zlepšení.
Kromě zateplení střech i obvodových stěn a výměny oken a vchodových dveří se počítá i s modernizací osvětlení. Téměř 11 500 svítidel bude nahrazeno moderním LED osvětlením, které bude mít o 60 procent nižší spotřebu energie ve srovnání se stávajícími typy, což má představovat úsporu 4,6 milionu korun ročně.
V plánu je i instalace pokročilého systému regulace vytápění jednotlivých místností podle způsobu či času využití. Každá místnost si tak automaticky řídí dodávku tepla podle vlastní okamžité potřeby nezávisle na ostatních prostorách. V pokojích, sesternách či jídelnách tak bude možné udržovat vyšší teplotu než na chodbách, toaletách či schodištích.
Nemocnice se nicméně musí při této příležitosti vyrovnat i se svou 95letou historií. Nejstarší budovy nemocnice pocházejí z konce 20. let minulého století a jsou památkově chráněné. „Každý krok tady musíme konzultovat s památkovou péčí,“ upřesnil ředitel nemocnice Zdeněk Beneš. Podle něj bylo třeba zachovat přesné rozměry oken včetně kliček nebo si nechat schvalovat složení i odstín nové barvy na fasádu.
Bez dotací to nejde
Podle statistik Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) se cestou modelu EPC vydalo při realizace projektů energetických úspor již přes dvacítku zdravotnických zařízení po celém Česku. Objem takto investovaných peněz dosáhl již téměř jedné miliardy korun. Výše ročních garantovaných úspor se u jednotlivých projektů pohybuje od několika stovek tisíc až po téměř třicet milionů korun.
„Výhodou projektů EPC je, že umožňují splácet investici i z peněz ušetřených za energie,“ upozorňuje Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která je spolu se společností METROSTAV partnerem projektu FTN. Pro vedení nemocnice to znamená, že nemusí u svých zřizovatelů shánět na investici peníze. V principu jde však o dodavatelský úvěr, což je problém u organizací přímo řízených státem, resp. ministerstvem zdravotnictví. V tomto případě je úvěr vnímán jako skryté zadlužování státu, a k tomu je třeba získat speciální povolení ministerstva financí. Administrativa s tím spojená je však velmi složitá, a to je jeden z hlavních důvodů, proč na seznamu projektů EPC zatím vidíme především městská či krajská zařízení. (Podrobněji jsme o projektech EPC a výhodách i úskalích s tím spojených psali zde.)
Koneckonců i FTN se rozhodla nevyužít model EPC k samotnému financování projektu. Podařilo se jí získat dotaci z operačního fondu Životní prostředí, a zároveň přesvědčit ministerstvo zdravotnictví, aby do její modernizace investovalo. „To, co vám tu teď představujeme, je výsledek několikaleté práce a jednání,“ řekl k tomu ředitel FTN Beneš.
Podobnou cestou se nyní chystají vydat i další fakultní zařízení. Podle dnešní informace ČTK je v současnosti schváleno již 42 projektů energetických úspor u zařízení zřizovaných ministerstvem zdravotnictvím, které využijí zhruba pět miliard korun z evropských fondů. Největším z nich je zateplení takzvaného Modrého pavilonu pražské Fakultní nemocnice v Motole za 1,3 miliardy korun.
„V dnešní době už je naštěstí možné na investici čerpat dotace z různých fondů, ať již na národní či evropské úrovni. A pak je to už otázka toho konkrétního rezortu, jak se k tomu postaví,“ konstatuje k tomu Čermák. „Je to ale stále průzkum bojem. Proto pevně věříme, že společně s ministerstvem financí, které dnes hodně prosazuje úspory ve veřejných budovách, zapracujeme na té metodice, aby se EPC projekty daly dělat snáze. A proto stále říkám, že je to ještě trochu politická práce pánů ředitelů, kteří do těch projektů jdou,“ dodává na závěr.