Jednou z nejpostiženějších oblastí víkendových záplav bylo město Krnov na Opavsku. Voda částečně ochromila i fungování tamní nemocnice, ale díky záložnímu generátoru, schopnosti personálu improvizovat a vzájemné solidaritě tam situaci zvládli. Kvůli selhání počítačové sítě byla nemocnice například nucena přejít na papírové recepty. Lékárna však udržela provoz i během kritického včerejška. Tiskový mluvčí Krnovské nemocnice František Kuba to pro Zdravotnický deník popsal jako zázrak. Jaká je situace v nemocnici nyní, když už voda opadla?
V hornoslezském Krnově žije asi 23 tisíc lidí. Jejich domácnosti jsou bez proudu a přísun pitné vody a potravin zajišťuje speciální konvoj, vyslaný do města. Voda zpustošila většinu města a natekla i do místní nemocnice. „Dnes jsme měli poradu, jak zajistit za těchto podmínek provoz… Najíždíme na nouzový režim,“ popsal Zdravotnickému deníku nejčerstvější dění v zařízení mluvčí Kuba. Nemocnice je obskládána pytly s pískem, nejezdí v ní výtahy a spadla i počítačová síť.
Výpadek stabilního zdroje elektřiny se nemocnici podařilo nahradit zapojením vlastního naftového generátoru energie. Pro nejdůležitější potřeby, jako je například fungování operačních sálů či zajištění chodu přístrojů, k nimž jsou připojení pacienti v nejvážnějších stavech, to stačí. Funguje i několik zásuvek, takže si v nich lidé mohou dobít mobilní telefony. Nemocnice je také schopna uvařit pokrmy, takže hlad pacientům nehrozí.
Razítko lékaře stačí
„Zázrakem se nám podařilo udržet lékárnu. Nemocniční lékárna jako jediná v Krnově nezavřela ani během neděle… Pacienti sice překračují pytle s pískem, ale budou obslouženi,“ vyzdvihl tiskový mluvčí nemocnice. Kvůli selhání sítě sice nejdou vydávat elektronické recepty, i s tím si však personál poradil. „Najíždíme na papírové recepty. Píše se to ručně. Improvizuje se. Nemáme ani tiskopisy, takže si posíláme kdejaký papír s razítkem pana doktora a akceptujeme to s tím, že to budeme řešit až dodatečně,“ popsal dále Kuba.
Co se týče lidských sil, těch prý mají v nemocnici dostatek. „Někteří se nedostali domů, někteří zase do práce, ale všichni nám nabízejí pomoc,“ oceňuje Kuba jménem celé nemocnice. Spolu s personálem prý zůstal během kritických dní na pracovišti i ředitel nemocnice Ladislav Václavec.
Rozvody i servery pod vodou
Přestože voda již z nemocnice opadla, stále jsou jí plné sklepy. „Zaplavené jsou suterénní místnosti, kde jsou servery a rozvody,“ popsal Kuba. K dalším škodám došlo na odděleních psychiatrie či v odběrové místnosti pro transfuzní stanice. Ty ale nepatří krnovské nemocnici, nýbrž jde o část budov, které má pronajatá opavská nemocnice.
Co se týče termínu obnovení dodávek elektrické energie, ten zatím v Krnovské nemocnici neznají. Spolu s tamními pacienty, lékaři a managementem čekají na elektřinu i ostatní občané města, z nějž větší část dopadla o poznání hůře. „Krnovská nemocnice byla postižena relativně málo. Ve srovnání s tím, jak dopadl zbytek Krnova, na tom nejsme ještě špatně,“ dodal závěrem mluvčí Kuba.