Rozpočet na zdravotnictví bude na Slovensku extrémně napjatý. Přiznal to státní tajemník slovenského ministerstva zdravotnictví Michal Štofko na konferenci Podzimní ITAPA v Bratislavě. „Myslím si, že v tuto chvíli se víc vyjednat nedá. Bylo řečeno, že potřebujeme uspořit 153 milionů, ale to se neuspořilo nikdy. Navíc úsporu nemáme krytou úspornými opatřeními,“ upozornil Štofko. Státní rozpočet počítá s aktuálními konsolidačními opatřeními. Ředitelé zdravotních pojišťoven upozorňují, že ve zdravotnictví budou peníze chybět úplně všude.
Celkové výdaje na slovenské zdravotnictví jsou v roce 2025 rozpočtovány na úrovni 9,6 miliardy eur. O návrhu rozpočtu by měli poslanci Národní rady SR hlasovat dnes, což se ale může změnit aktuální velmi těsnou většinou koalice v parlamentu (76 poslanců). Při neúčasti některých poslanců na schůzi Národní rada nemusí být usnášeníschopná.
Rozpočet na příští rok vnímají jako jeden z nejhorších i analytici. Martin Vlachynský z INESS pro Zdravotnický deník upozornil na možnou provozní díru. Očekává, že opět budeme svědky průběžného dofinancování.
Generální ředitel slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP) Matúš Jurových na konferenci ITAPA řekl, že nejtěžší pro pojišťovnu bude vyjednat nové podmínky při smlouvách s poskytovateli. „Peníze by měly jít tam, kde pomáhají pacientům. Zdroje je třeba rozdělovat správně podle dat a efektivity, aby konsolidaci pacient co nejméně pocítil, ale bude to velmi náročné a asi bude velmi mnoho nespokojených poskytovatelů,“ prohlásil Jurových.
Ve všech sektorech zdravotnictví bude podle něj extrémní nedostatek peněz. „Pokud vyjednávání o mzdách zdravotníků dopadne pro VšZP ještě hůře, než to vypadá dnes (tedy vyjednají vyšší mzdy, pozn. red., tak nám skoro nic nezbude,“ řekl generální ředitel pojišťovny. V diskusi podle něj chybí narativ, jak to pomůže pacientovi. Nemluvě o tom, že procento výdajů, které Slovensko dává na prevenci nemocí, je nejnižší v celé Evropské unii.
„Pětiprocentní navýšení je velmi málo. Rozpočet je extrémně napjatý, a i když žádnému poskytovateli nezvýšíme platbu a jen zachováme status quo, budeme mít co dělat, abychom to zaplatili,“ popisuje náročnou situaci výkonný ředitel Union zdravotní pojišťovny Jozef Koma.
Člen představenstva zdravotní pojišťovny Dôvěra Marian Faktor tvrdí, že v minulých letech byli v nemocnicích i ambulancích zvyklí na dvouciferné navýšení úhrad. V konsolidačním roce 2025 podle něj bude celkové navýšení zdrojů představovat jen jedno procento. Mzdy, které měly být původně navýšeny o devět procent, budou nakonec vyšší jen o 3,5 procenta, tedy celkem o 170 milionů eur. Lékařské odborové sdružení (LOZ) proti tomu začalo protestovat, a tak mu ministerstvo zdravotnictví v prvním kole nabídlo navýšení o zhruba 100 milionů. „To ale nejsou dodatečné zdroje přicházející do systému, ale kryté z cashových rezerv pojišťoven. Cokoliv odboráři vyjednají navíc, není kryto rozpočtem,“ říká Faktor. Jak jsme uvedli, konsolidační opatření ve zdravotnictví počítají s úsporou 153 milionů.
Úspory na lécích jsou nejisté
Prognóza pro ekonomický růst, se kterým počítá státní rozpočet, je 5,9procentní růst mezd a tedy i příjmů rozpočtu. Marian Faktor však upozornil, že prognóza Národní banky Slovenska počítá s 5,3procentním růstem, což představuje rozdíl přibližně 43 milionů eur. Jako rizikové vidí i to, že nemocnice kvůli pravidelnému navyšování mezd tamních lékařů a zdravotníků dostanou mnohem více zdrojů než ambulance, a je sporné, zda to ambulantní poskytovatelé budou akceptovat. Také podotkl, že ve výdajích na léky se nikdy nepodařilo ušetřit tolik, kolik se plánovalo.
„Momentálně jsou zdroje kryty přebytkem, se kterým se počítá v rámci prognóz. Příjmy do zdravotního pojištění by měly být řádově o 200 milionů vyšší než výdaje. V rámci léků je potenciál jedné z nejvyšších úspor, ale je pravda, že si historicky výdaje na léky zvykly být vyšší,“ řekl státní tajemník Štofko.
Za státní pojištěnce nepřijde více peněz
Aktuální situaci ve zdravotních pojišťovnách jejich představitelé hodnotí různě. Matouš Jurových z VšZP nevnímá zásadní problém a situace ve státní pojišťovně je podle něj stabilizovaná. „Pojišťovna je v lepším stavu, než byla před rokem,“ řekl. Dodal však, že to platí, pokud si odmyslí dofinancování.
Jozef Koma z Unionu řekl, že už letos byl rozpočtován deficitně. „Participovali jsme na všech stanovených úsporných opatřeních, ale i přesto budeme mít deficit v několika desítkách milionů. Je to velký problém a máme obavy z vyhlídek financování do budoucna,“ vysvětlil Koma.
Marian Faktor z Dôvěry také říká, že předběžná čísla nevypadají dobře. „V říjnu jsme měli hospodářský výsledek minus 20 milionů. Ale předpokládáme, že na konci roku bychom se měli dostat k pozitivnějším výsledkům,“ naráží na platby za pojištěnce státu, výsledek ročního zúčtování, dofinancování či jiné zdroje příjmů.
Úřad pro dohled každé tři měsíce publikuje zprávu o hospodaření pojišťoven a jeho předseda Michal Palkovič deklaroval, že v listopadu všechny tři pojišťovny dohromady vykazují ztrátu 89,6 milionu eur. Vypadá to, že kromě Dôvěry budou mít hospodářské výsledky v záporných číslech. „Příští rok to bude ještě horší. Diskuse se stále cyklí, ale musíme si připustit, že je nutné zavést vícezdrojové financování. Nevyhneme se mu, už je tady,“ zhodnotil publicista a analytik Šimon Jeseňák.
„Ministerstvo zdravotnictví je v gesci Hlasu. Strana měla v programu, že platba za pojištěnce státu má být ve výši minimálních odvodů,“ připomněl Jeseňák. K tomu však dosud nedošlo. Výše platby za státní pojištěnce má být podle Štofka i příští rok na úrovni 4,5 procenta. „Příští rok bude deficitní z pohledu veřejného zdravotního pojištění, ale ještě se schvaluje státní rozpočet. Finální číslo pro rok 2026 už je pět procent, a to vypadá mnohem veseleji,“ míní Štofko. Bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas-SD) chtěla vyjednat platbu za pojištěnce státu ve výši minimálně 6,5 procenta.
Neefektivní financování
Aktuální dofinancování je podle pojišťoven nedostatečné – situaci zmírní, ale nevyřeší. Co se týká vícezdrojového financování zdravotnictví, Michal Štofko zopakoval, že resort pracuje na auditu poplatků a má předběžné výstupy. Audit měl být původně zveřejněn již v září, ale nyní podle státního tajemníka na ministerstvu akutně řeší konsolidaci a výpovědi lékařů, aby byla od ledna zajištěna standardní zdravotní péče.
V souvislosti s aktivitami lékařských odborářů a prezentovanými údaji o financování nemocnic představitelé pojišťoven poukázali na nekorektní propočty. Státní tajemník Štofko avizoval, že připravují analýzu, která se bude týkat financování nemocnic. Uznal však, že momentálně stát neplatí zdravotnickým zařízením za produkci, ale za personál. „Ministr Šaško tlačí na změnu, od ledna chceme provést hloubkový audit produkce a personálu,“ doplnil Štofko.
O financování zdravotnických zařízení na základě programové vyhlášky říká, že jde o silný regulační nástroj pro distribuci zdrojů, ale měla by být méně rigidní. „Mělo by v ní jít o to, abychom uměli dát objednávku zdravotním pojišťovnám, co za peníze chceme, tedy definovat cílové parametry,“ říká. S tímto cílem podle něj vyhláška byla tvořena, ale zatím tak nefunguje. „V programové vyhlášce by měly být definovány měřitelné priority s jasně danou odpovědností a platbami pojišťovnám podle jejich naplňování,“ souhlasí i Faktor z pojišťovny Dôvěra.
Publicista a analytik Jeseňák podotkl, že na oddlužování nemocnic šly letos přibližně tři miliardy, pokud započítáme inflaci. V létě byl dluh nemocnic ve výši 1,3 až 1,4 miliardy, včetně závazků po splatnosti. Zkritizoval, že lékařům v nemocnicích se každý rok zvyšuje plat bez zvyšování výkonnosti. LOZ však tvrdí, že jejich protesty nejsou o mzdách, ale o zlepšení celého slovenského zdravotnictví. Michal Štofko přiblížil, že s odboráři si detailně procházejí memorandum podepsané v roce 2022 a naplnění jeho jednotlivých bodů. Také mluví o zvyšování efektivity. Státní tajemník doplnil, že i šéf resortu Kamil Šaško jednoznačně deklaruje snahu o naplňování memoranda.