Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze jako jedno z největších zdravotnických zařízení v ČR nabízí svým zaměstnancům profesní růst, kontinuální vzdělávání v oboru, zajímavou práci na špičkových pracovištích, flexibilní pracovní dobu, tedy možnost spojit kariéru s péčí o rodinu. Těmito i dalšími výhodami zve do svých řad nové zaměstnance. Nemocnice trvale poptává profese všeobecná sestra, zdravotnický záchranář, radiologický asistent, zdravotní laborant a kvalifikovaný sanitář. Pracovníci chybí na všech interních, chirurgických, geriatrických, hematoonkologických a intenzivních lůžkových pracovištích. Pokud o práci ve VFN uvažujete, přečtěte si zkušenosti těch, kteří ji tam vykonávají.
„Naše klíčové priority poskytují všeobecným sestrám a dalším nelékařským profesím silnou podporu – ať už jde o profesní růst a další vzdělávání, možnost skloubit rodinný život s prací, volbu preferované kliniky nebo odpovídající platové ohodnocení,“ uvádí náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN Dita Svobodová.
Ve VFN ročně absolvuje praktickou část výuky téměř dva tisíce studentů z celé České republiky. Oceňují širokou škálu odborností, se kterými se mohou seznámit, praktické zapojení do různorodých ošetřovatelských výkonů a postupů. Mohou se seznámit s řadou klinik, což jim pomáhá ujasnit si budoucí profesní zaměření. „Naším dlouhodobým cílem je motivovat studenty k tomu, aby se k nám po úspěšném absolvování státních závěrečných zkoušek vraceli jako plnohodnotní zaměstnanci,“ komentuje zpětnou vazbu Svobodová.
Ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a s dalšími vzdělávacími institucemi nabízí VFN zaměstnancům možnost kontinuálního profesního rozvoje, což je nezbytné pro udržení vysoké kvality zdravotní péče i pro jejich vlastní profesní růst. Jedná se o desítky certifikovaných kurzů, v nabídce jsou i programy pro zvládání krizových situací, pro péči o vlastní psychické zdraví či zlepšení komunikace s pacienty.
Kromě finanční motivace v podobě mimořádných odměn a bonusů, přispívá VFN svým zaměstnancům na důchodové a životní pojištění, dvakrát ročně na nákup v nemocniční lékárně či ve zdravotnických potřebách nebo poskytuje dotované stravování. Zaměstnanci oceňují moderní technické zázemí, příjemné pracovní prostředí a důkladný adaptační proces. Nemalou úlevou je možnost ubytování a flexibilní pracovní úvazky. „Uvědomujeme si, že generace mladých lidí dnes více preferuje rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, a snažíme se na to reagovat,“ konstatuje Dita Svobodová. Především mladé maminky vítají mateřskou školu v nemocnici či každoroční tematické příměstské tábory pro děti zaměstnanců.
Pracovní kolektiv jako velká rodina
Možnosti, které svým zaměstnancům VFN nabízí, ilustrují příběhy dvou z nich. Prvního prosince uplynulo třicet let od doby, kdy v této nemocnici na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu začala pracovat všeobecná dětská sestra Ladislava Frühbauer Růžičková. „Do VFN jsem tehdy nastoupila na místo své kamarádky, která za sebe hledala náhradu, a setrvala jsem zde ve směnném provozu po celou dobu,“ říká Frühbauer Růžičková.
„Za ta léta se náš kolektiv moc nezměnil, takže mohu říci, že jsme zde taková velká rodina, která se dobře zná a vychází si ve všem vstříc,“ vypráví. A pokračuje: „Samozřejmě to není vždy jednoduché, protože pracujeme nejen s malými nemocnými pacienty, ale i s jejich vystresovanými rodiči – to především na lékařské pohotovostní službě.“ Zkušená všeobecná sestra ale hned dodává, že s některými rodinami se zdravotníkům podaří navázat velmi úzký vztah, protože jejich chronicky nemocné děti k nim chodí i několik let. Není proto výjimkou, že malé pacienty vídají od miminkovského věku až do dospělosti. „Občas se mi stane, že za mnou přijdou rodiče, kteří si mě pamatují z doby, kdy sami byli dětmi a já se o ně starala. Takové momenty vždy potěší a člověk si uvědomí, že jeho práce je smysluplná a není zbytečná,“ popisuje sestra.
„Jsem ráda, že povolání, které jsem si ve čtrnácti letech u svých rodičů prosadila, mě naplňuje, uspokojuje a živí více než 40 let,“ komentuje Frühbauer Růžičková. Oceňuje, že po celý profesní život měla velké štěstí na skvělé lékaře. „Ve Fakultní Thomayerově nemocnici, kde jsem začínala, to byl Ivan Novák. Na velkých vizitách jsem občas vídala nestora české pediatrie Josefa Švejcara, Ve VFN jsem pracovala a pracuji s Jozefem Hozou, Pavlem Frühaufem, jedním z nejlepších dětských neurologů Petrem Klementem nebo skvělým pneumologem Petrem Koťátkem. Je hezké vidět, jak se z mladých lékařů, kteří na naší klinice začínali, postupem let stávají docenti, profesoři, primáři různých oddělení v nemocnicích po celé České republice,“ vypráví zkušená dětská sestra.
Za svou dlouhou kariéru pozoruje v nemocnici mnohé změny. „Změnilo se přístrojové vybavení, dnes se v hojné míře používají jednorázové pomůcky. Je menší počet hospitalizovaných dětí, zkrátila se i doba hospitalizace, děti se přijímají i s rodinným příslušníkem, podstatně se rozšířila doba návštěv,“ vyjmenovává některé změny. A oceňuje různé benefity, které nemocnice dnes nabízí. „VFN umožňuje specializační studium, nemocnice i jednotlivé kliniky pořádají semináře a podobně. V nemocnice je školka pro děti, možnost zkráceného úvazku. Já sama celý život pracuji ve směnném provozu a neměnila bych. K tomu je ale samozřejmě důležitá i tolerance partnera. Ve VFN pracuje celá řada odborníků, je tu dobré zázemí, dostupnost, nezanedbatelná není ani propojenost s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy,“ uzavírá výčet Frühbauer Růžičková.
Oddělení si mě vybralo samo
Jak se dostal k práci (pro muže stále nepříliš obvyklé) sestry ve VFN, popsal Zdravotnickému deníku Marek Wojtech. „Pocházím z Mostu, studoval jsem tam střední a vyšší odbornou školu zdravotnickou. Na ošetřovatelské praxi mi kdysi jedna sestřička na interně řekla, že skončím stejně na interně a budu ‚utírat zadky‘. To mě utvrdilo v tom, že v Mostě zůstat nechci, a že zdravotnictví není jen o interně, i když je to také důležitý obor medicíny,“ vypráví Wojtech. A pokračuje: „Ve třetím ročníku vyšší odborné školy jsme jeli na exkurzi do VFN na II. chirurgickou kliniku kardiovaskulární chirurgie. Staniční sestrou tam byl muž, který nám společně s vrchní sestrou a tehdejším přednostou kliniky toto oddělení popisovali. Ihned mě to zaujalo a v podstatě se dá říci, že si mě oddělení vybralo samo.“
Wojtech podle svých slov oceňuje, že VFN nabízí absolventům zdravotnických oborů široké uplatnění v různých oborech medicíny – od ambulantní sekce přes lůžkovou, laboratorní až po tu sálovou, s možností různých výší úvazků. Velké pozitivum spatřuje také v tom, že nemocnice stále rozvíjí nové léčebné metody. Chválí ale i další benefity. „Za mě je velké plus, že se nemocnice nachází v centru Prahy s dobrou dopravní dostupností i do Středočeského kraje. Dalším benefitem jsou například rodinné balíčky u telefonního operátora nebo příspěvky na penzijní připojištění. A pro rodiny s malými dětmi je tu školka,“ vyjmenovává.
„I přes náročnost tohoto oddělení, kdy se někdy staráme o pacienty méně než 24 hodin po náročném kardiovaskulárním výkonu, nehodlám své pracoviště měnit. Máme totiž skvělý kolektiv milých a přátelských lidí a tato práce mě nesmírně baví. Práce zdravotní sestry mě i přes svou psychickou a fyzickou náročnost posunula o level výše i v mém osobním životě. Začal jsem víc chápat mezilidské vztahy, naučila mě ventilovat stres,“ říká Wojtech. Jako perspektivu vidí ve VFN možnost různých vzdělávacích akcí pro personál a prohlubování svých znalostí. Uvítal i svůj další kariérní posun. „Když jsem byl osloven, jestli bych se nechtěl stát interním auditorem kvality v oblasti kontroly zdravotnické dokumentace, byl jsem nadšený, protože jsem věděl že mě to profesně posune dále,“ uzavírá Wojtech.