Vláda by při projednávání státního rozpočtu na příští rok měla vyčlenit jednu miliardu na adiktologické služby. Podle Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) tak jednak uspoří formou prevence pozdější, mnohem vyšší náklady, a jednak tím dá signál, že hodlá držet své programové prohlášení. V něm totiž přislíbila, že při řešení problematiky závislostí bude uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistí dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb. Navýšení rozpočtu na adiktologické služby by umožnilo zaměřit se mimo jiné na digitální závislosti a duševní zdraví dětí. Právě zvýšení dostupnosti preventivních intervencí, díky kterým se sníží výskyt psychiatrických onemocnění a jejich dopad na zdravotní systém, je přitom dalším bodem vládního prohlášení.
„Věříme, že vláda splní, co si stanovila, i přestože na konci prázdnin skončí ve své funkci národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Bylo by to dobré gesto, že odchod Vobořila neznamená odklon vlády od priorit, které si sama vytyčila v programovém prohlášení a že bude možné dnes nedostatečnou pomoc lidem závislým na alkoholu či sociálních sítích zajistit,” uvádí předsedkyně asociace Helena Gherasim.
Vláda navýšení na svých koaličních jednáních projednává už skoro rok a nyní se ukáže, zda se k němu dokáže rozhoupat. Díky tomu by pak bylo možné věnovat dostatečnou pozornost stále narůstajícím digitálním závislostem a zhoršování duševního zdraví dětí, vytvářet specializovaná centra pro oběti domácího a sexuálního násilí pod vlivem alkoholu či řešit problém s užíváním pervitinu prostřednictvím substituční léčby. Navýšení je navíc nutné pro plnění Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027, ke které se vláda zavázala.
Financování politiky závislostí je v Česku nastaveno jako vícezdrojové, hlavní význam pro plnění strategie a jejích akčních plánů má ale Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. „Ta pro rok 2024 alokovala do sítě služeb a programů protidrogové politiky celkem 315 milionů Kč. Výše těchto prostředků rozhodně na pokrytí potřebných služeb nestačí a není ani v součinnosti se schválenou strategií,” upozorňuje místopředseda APAS Josef Radimecký.
„Jsme v patové situaci, kdy nezbývá než zodpovědně zvážit, zda posílit státní rozpočet na realizaci jednotlivých akčních plánů, nebo strategii přehodnotit ve smyslu významné redukce jejích priorit a cílů. Za APAS navrhujeme zvolit variantu první,” doplňuje další místopředseda asociace Jiří Richter.
Počty závislých rostou
Omezení adiktologických služeb by podle člena rady APAS Martina Paruly znamenalo, že se čekací doby, které na mnoha místech už nyní přesahují dva měsíce, ještě prodlouží. „Potřebujeme investice do prevence, léčby a rehabilitace, abychom mohli efektivně reagovat na rostoucí počet uživatelů a snížili škody, které závislosti způsobují. Navrhujeme proto, aby při projednávání státního rozpočtu na rok 2025 zohlednila vláda tyto důvody a zajistila adekvátní financování adiktologických služeb,“ podtrhává Helena Gherasim.
Potřebu služby posilovat podtrhává to, že uživatelů nelegálních návykových látek a lidí s nelátkovými závislostmi rok od roku přibývá. Na vině je i pandemie covidu, kdy se počty závislých významně navýšily, a to zejména v oblasti závislosti na digitálních technologiích.
Politika závislostí, která se v České republice řídí principem harm reduction (tedy snižování škod), je i v mezinárodním měřítku velmi oceňována a u nelegálních drog má u nás velmi dobré výsledky. Vyzdvihován je i koncept výše zmíněné strategie, která shrnuje všechno závislostní chování pod jednu hlavičku.