Moderní technologie ve zdravotnictví se rozvíjí přímo raketovým tempem, ale česká legislativa za tímto vývojem značně pokulhává. Poskytování telemedicínských služeb není v našem právním řádu v zásadě zakázáno, ale ani nijak regulováno. Změnit by to mohla legislativní úprava, kterou aktuálně chystá rezort zdravotnictví. Vláda by ji mohla schválit ještě letos, uvedl včera v Senátu náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.
„Ano, připravujeme legislativní úpravu poskytování telemedicínských služeb, kterou by mohla vláda schválit ještě letos,“ uvedl náměstek Radek Policar včera na semináři senátního výboru pro zdravotnictví na téma digitální medicína v prostředí české legislativy. Termín účinnosti právní úpravy bude podle Policara záviset na délce debaty v obou komorách Parlamentu, jeho optimistický odhad je 1. ledna 2024.
Podle Policara se bude jednat o minimalistickou legislativní úpravu. „Především je nutné si vymezit pojem telemedicína. Musíme si říct, co chceme regulovat, a potom tomu dát pravidla. Nepůjdeme ale do detailů, oborů či konkrétních výkonů,“ ujistil náměstek.
Nebudeme zákonem regulovat, jak má vypadat telefon
Zákon by podle něj měl dále definovat a dát pravidla dvěma základním komunikačním vztahům za využití moderních technologií, a to mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem a dále mezi poskytovateli, resp. zdravotníky samotnými. „Technické věci jako třeba vymezení bezpečnosti a kvality lze pak definovat podzákonnými právními předpisy. Taková je zatím naše základní představa,“ dodal.
Jako příklad těchto dvou různých vztahů uvedl na jedné straně komunikaci s pacientem přes videokonferenční platformu a na straně druhé například popis radiologických snímků na dálku. „A pak je tu ještě třetí oblast, a to práce s daty. Zde nás čeká legislativní úprava na úrovni Evropské unie,“ upřesnil Policar. Zhruba v červenci by totiž Evropská komise měla předložit vlastní legislativní návrh na vznik tzv. evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat, který má právě regulovat práci s daty.
„Zákon ale určitě nebude vymezovat, jak má vypadat telefon. To je na odborných postupech. Navíc bezpečnost a ochrana soukromí jsou upraveny v jiných předpisech, jež lze uplatnit i na tuto oblast,“ dodal ještě náměstek.
Stejně tak zákon nebude podle něj do detailu popisovat, co kdo má dělat. „Necháme to v obecné rovině regulace poskytování zdravotních služeb. Jen do toho vtáhneme prvek telemedicíny za standardních podmínek. Nechceme dělat dvě zdravotnictví, je to jedna z podob poskytování zdravotních služeb,“ konstatoval.
A dodal, že rezort nepočítá se zvláštní úpravou odpovědnosti za stanovení diagnózy na dálku. „To neřešíme. To je na lékaři, aby si určil mez, kdy už nelze diagnostikovat přes obrazovku. Máme už totiž případy, kdy došlo k újmě na zdraví, protože lékař byl přehnaně vstřícný a nezjistil přes obrazovku závažný stav pacienta. Lékaři musí zkrátka počítat s odpovědností, je to součást jejich každodenní práce,“ uzavřel Policar.