Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, péče o nemocné stojí desítky miliard korun za rok. Změnit to má nový Národní kardiovaskulární plán, který ve středu projedná vláda. Navrhovaná opatření mají v příštích deseti letech vyjít na osm miliard korun. Podobný plán už Česko přijalo v roce 2022 pro rakovinu, náklady se tehdy odhadovaly na 18 miliard korun.
V letech před covidem, který další statistiky ovlivnil, umíral na nemoc srdce či cév zhruba jeden člověk z pěti. Nejčastější příčiny byly ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a mrtvice.
Při ischemické chorobě srdeční, kterou v ČR trpí asi 470 tisíc lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce usazenými tukovými látkami. V Evropské unii je Česko ve výskytu nemocí srdce na desátém místě, horší jsou jen země bývalého východního bloku. Rozdíly jsou i uvnitř ČR, víc pacientů s nemocemi srdce a cév je v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji.
Omezení prevalence obezity a zvýšení fyzické aktivity
Situaci má zlepšit plán, který připravilo ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou kardiologickou společností. „Základním cílem je omezení narůstající prevalence obezity, zvýšení obecné fyzické aktivity populace, snížení procenta aktivních kuřáků, snížení konzumace alkoholu a zlepšení stravovacích návyků,“ píše se v materiálu.
Obézních dospělých je v české populaci třikrát tolik než před 30 lety, mužů 22 procent, žen a dětí čtvrtina. Pravidelně sportuje asi pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Cigarety kouří každý čtvrtý, rizikové pití alkoholu přiznává přes osm procent, mezi muži každý desátý. Odborníci odhadují, že problém s alkoholem má v ČR milion lidí.
S některou z nemocí srdce či cév se loni léčilo 28 procent Čechů, tři procenta s nimi skončila v nemocnici. Roční náklady se odhadují na 125,5 miliardy Kč, kromě asi 33 miliard na léčbu se započítává také 44 miliard za neformální péči o nemocné a 17 miliard za ztráty v důsledku nemocnosti. „Lze predikovat, že úspora se projeví i ve veřejném zdravotním pojištění s předpokládaným nástupem úspor s odstupem 15 let,“ uvedli autoři materiálu.
Nedostatečný zájem o preventivní prohlídky
Za nedostatečnou lékaři považují účast lidí na preventivních prohlídkách nebo zájem o očkování proti chřipce. Klíčové je podle nich zvýšit zdravotní gramotnost a povědomí o rizikových faktorech.
Autoři plánu navrhují například zavést pravidelné sledování zdravotního stavu populace včetně dětí, systematický program prevence obezity na školách nebo větší informovanost o užívání dalších návykových látek, jako jsou léky nebo kratom, na zdraví srdce a cév. Zlepšit by se měla také výuka první pomoci k rozeznávání příznaků infarktu nebo mrtvice.
Zavedeno by mělo být také preventivní vyšetření kvůli riziku výdutě břišní aorty, testování dětí kvůli vrozené vyšší hladině cholesterolu v krvi nebo prevence poruch krevní srážlivosti u uživatelek hormonální antikoncepce.