Vláda by dnes měla projednat plán potřebných kroků k zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2028. Příprava ovšem obsahuje několik kontroverzi vyvolávajících bodů. Jedním z nich je vytvoření páteřní sítě Praha-Brno-Ostrava. Dalším pak novinka, že policie, která zabezpečuje leteckou záchranku jen v Praze, by měla nově zasahovat i v Brně a Ostravě. Jenže provoz policie je výrazně dražší než soukromníků a k němu je třeba i připočítat náklady na pořízení nových strojů, které u soukromníků odpadají. Plánované nové zapojení policie do letecké záchranky v Brně a v Ostravě kritizuje například Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR.
Ministerstvo vnitra předložilo v září vládě ke schválení návrh dokumentace investičního programu „Rozvoj a obnova movitého majetku Letecké služby Policie ČR,“ který byl zpracován za základě schválené koncepce Letecké služby Policie ČR do roku 2032 a dále na základě usnesení vlády, týkajícího se zabezpečení Letecké záchranné služby. Materiál k realizaci letecké záchranky od roku 2028 pak připravilo ministerstvo zdravotnictví.
Obsahem dokumentace ministerstva vnitra byl i nákup a obnova letecké techniky pro Leteckou službu Policie ČR. Konkrétně se jednalo o nákup 14 kusů vrtulníků (3 kusy těžkých, 11 kusů lehkých), dále nákup bezpilotních leteckých prostředků (dronů) v celkovém počtu 112 kusů.
Objem finančních prostředků na nákup techniky včetně nákladů souvisejících se zabezpečením provozu nabytého movitého majetku má činit celkem 11,372 miliard korun.
„Pořízení nové techniky je zcela nezbytné pro zajištění efektivního plnění úkolů, které jsou na Leteckou službu v současnosti kladeny. Potřeba obměny a pořízení nové techniky je adekvátní odezvou na vývoj bezpečnostní situace ve světě, na zvyšující se hrozby v souvislosti se změnou klimatu, kdy stále častěji dochází k požárům, povodním či jiným živelným katastrofám, kterým je potřeba čelit. To vše klade na bezpečnostní složky stále větší nároky a je nezbytné zajistit odpovídající vybavení, aby Policie ČR nadále garantovala vysoký standard ochrany a bezpečí,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
Argumenty se dají chápat, ale například větší zapojení policie do systému Letecké záchranné služby (LZS) vzbudilo silné emoce. Na dvou základnách v Brně a Ostravě by totiž skončili výrazně levnější soukromí provozovatelé a nahradily by je vrtulníky policie. Ty se ale musí nakoupit, stejně jako postavit nové heliporty, včetně zázemí.
Dopis od hasičů
Zásadním impulsem pro tuto variantu byl podle zjištění Ekonomického deníku dopis generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP09) z léta letošního roku, ve kterém se argumentačně opírá o vybudování páteřní sítě Praha-Brno-Ostrava i kvůli případnému hašení lesních požárů.
„Tato páteřní síť, zajišťovaná Leteckou službou Policie ČR se nabízí mimo jiné i z důvodu vysokého standardu leteckých činností a z ekonomických důvodů, využít pro zajištění letecké záchranné služby. Další důvody, pro které vidíme přínosné využít páteřní síť Praha-Brno-Ostrava zahrnují i odolnost tohoto systému v případě krizových situací, včetně stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,“ napsal Vlček Válkovi.
Kritika zdravotnické asociace
Nové zapojení policie do letecké záchranky v Brně a v Ostravě kritizuje Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR.
„Zcela zásadní systémový problém pro nás představuje především návrh ministerstva vnitra a ministerstva zdravotnictví na vytvoření tzv. páteřní sítě státních provozovatelů, který předpokládá provozování LZS Leteckou službou Policie ČR nejen na stávajícím stanovišti v Praze, ale nově také na stanovištích v Brně a Ostravě, který byl zveřejněn zcela neočekávaně až v rámci meziresortního připomínkového řízení.
„Materiál Návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby v ČR po roce 2028 vznikal za opakované interakce všech členů pracovní skupiny, jmenovaných ministrem zdravotnictví. Po celou dobu činnosti pracovní skupiny, pracoval dokument ve vztahu k předpokládanému zapojení státních provozovatelů vrtulníků po roce 2028 s předpokladem, že Policie ČR bude prostřednictvím Letecké služby Policie ČR pokračovat v provozování vrtulníku pro LZS na stanovišti v Praze, případně v Brně, a Armáda ČR po roce 2028 již nemá zájem na provozování vrtulníku pro LZS v Plzni-Líních. Hlavní teze dokumentu i jejich dopady na jednotlivé zdravotnické záchranné služby byly detailně projednány na schůzce ministra zdravotnictví, vedoucích zástupců všech poskytovatelů ZZS v ČR i všech aktuálních provozovatelů vrtulníků pro LZS, která se konala dne 12. března. Představitelé ZZS JMK na tomto jednání vznesli námitky k plánovaném návratu Letecké služby policie ČR na základnu v Brně, které pan ministr akceptoval. V poslední verzi návrhu, který máme k dispozici, a který byl ze strany ministerstva zdravotnictví předán do vnitřního připomínkového řízení, tak dokument pracuje ve vztahu k Letecké službě policie ČR s plánovaným zajištěním provozování vrtulníků pouze na základně v Praze, zbylých 9 (ev. 10 základen v případě zřízení nové základny v Karlových Varech) by podle tohoto návrhu mělo být zajištěno provozovateli nestátními, vybranými na základě otevřené mezinárodní soutěže,“ argumentuje Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR.
Letecká záchranná služba Moravskoslezského kraje je provozována soukromou společností Air Transport Europe. Foto: Záchranná služba Moravskoslezského kraje
Jak se rýsuje nová podoba?
Jak by mělo ale přebudování sítě letecké záchranky podle ministerstva zdravotnictví skutečně vypadat?
Varianta 2 materiálu ministerstva zdravotnictví obsahuje: Počet stanovišť LZS – 11 (zachování 10 stávajících stanovišť s vytvořením 11. základny pro zajištění LZS i v Karlovarském kraji).
Doba pohotovosti: H24 (nepřetržitý provoz) – 8 stanovišť (Praha, Brno, Hradec Králové, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Jihlava, Olomouc),
VFR den (denní provoz) – 3 stanoviště (Ústí nad Labem, Liberec, Karlovy Vary).
Zajištění služby státním provozovatelem – 3 stanoviště – LS PČR – Praha, Brno, Ostrava.
Zajištění služby civilním provozovatelem – 8 stanovišť (Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Ústí nad Labem, Liberec, Karlovy Vary, Olomouc).
Zásahy v nepřístupném terénu (speciální záchranné činnosti) – 6 stanovišť (Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc).
Uzavření mezistátní smlouvy se Slovenskou republikou za účelem zajištění primárního pokrytí Zlínského kraje ze základny HEMS Trenčín.
Požadavky na leteckou techniku – vrtulníky s větším vnitřním prostorem, nosností a výbavou v hmotnosti do 4 tun, což reálně umožní využití stávající a trvale se rozrůstající sítě nemocničních heliportů a provozních ploch.
Požadavek na zapojení Armády ČR: Vojenské zdravotnické posádky (záchranář, lékař) budou zařazeny do provozu na stanovištích Praha, Plzeň a Karlovy Vary.
Záchranáři létají už od roku 1987
Letecká záchranná služba je provozována na území dnešní České republiky již od roku 1987. Aktuální způsob zabezpečení LZS po roce 2020 je určen nařízeními vlády. Dle nich bylo rozhodnuto, že státní provozovatelé od 1. 1. 2021 zajišťují provozování LZS celkem na 2 základnách a na ostatních 8 základnách je činnost pro období 1. 1. 2021 – 31. 12. 2028 zajištěna provozovateli civilními.
V souladu s těmito nařízeními vlády zahájilo ministerstvo zdravotnictví v říjnu 2019 zadávací řízení na veřejnou zakázku na provozovatele vrtulníků pro LZS na 8 základnách pro zmíněné osmileté období. Tato zakázka byla úspěšně realizována a v únoru a březnu 2020 byly podepsány smlouvy o provozování vrtulníků pro LZS mezi ministerstvem zdravotnictví a dvěma vybranými účastníky zadávacího řízení – civilními provozovateli.
„Pro další pokračování letecké záchranné služby je nezbytné realizovat novou veřejnou zakázku, a to z důvodu, že ministerstvo zdravotnictví je podle zákona o zdravotnické záchranné službě, povinno zabezpečit provoz letecké záchranné služby. Zajišťování letecké záchranné služby je integrální součástí poskytování neodkladné přednemocniční péče. Účelem LZS je především poskytnutí přednemocniční neodkladné péče v případě ohrožení života, zdraví a při mimořádných událostech s hromadným postižením osob. LZS je poskytována, pokud nelze dosáhnout místo události pozemní výjezdovou skupinou v době nezbytné pro účinné poskytnuti přednemocniční neodkladné péče, pokud dojde k významnému zkrácení doby přepravy pacienta k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče, je-li místo události pro pozemní výjezdovou skupinu nepřístupné nebo obtížně přístupné nebo se významně omezí riziko možného zhoršení zdravotního stavu pacienta, které hrozí při jiném způsobu přepravy. Počet a rozmístění stanovišť zabezpečuje dostupnost LZS v souladu se zákonem o zdravotnické záchranné službě prakticky na celém území České republiky do 20 minut,“ stojí v předkládací zprávě.
Předmětem plnění připravované obří veřejné zakázky je provozování vrtulníků provozovatelem pro leteckou záchrannou službu, k plnění úkolů stanovených zákonem o zdravotnické záchranné službě, což zahrnuje držení každodenní pohotovosti vrtulníků včetně letové posádky a provádění letů dle pokynů zdravotnického operačního střediska v působnosti zdravotnické záchranné služby dále vyjmenovaných poskytovatelů zdravotních služeb na osmi výjezdových základnách: v Plané u Českých Budějovic, v areálu Mezinárodního letiště Karlovy, obec Karlovy Vary, výjezdové základně v Jihlavě, v Hradci Králové, v Liberci, v Olomouci, Ústí nad Labem. Výjezdová základna v Plzeňském kraji se řeší. Lety z dalších tří základem, tedy z Prahy, Brna a Ostravy by místo soukromníků nově zabezpečovala policie.
Policie zajišťuje leteckou záchranku v Praze. Foto: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Velké rozdíly v cenách
Cena za letovou hodinu v roce 2024 činí podle předkládací zprávy ministerstva vnitra u civilních provozovatelů cca 27 234 korun bez DPH. Cena za letovou pohotovost činí v roce 2024 u civilních provozovatelů cca 115 311 korun bez DPH za kalendářní den. Cena se liší dle délky provozu a typu základny.
V roce 2023 stál provoz LZS u civilních provozovatelů na osmi základnách 496 109 098,34 korun bez DPH. Pro rok 2024 je podle ministerstva zdravotnictví v důsledku použití inflační doložky očekáváno navýšení o cca 100 milionů korun bez DPH.
U státních provozovatelů činí celková úhrada za rok 2024 podle dat ministerstva zdravotnictví pro Policii ČR (na pouhé jedné základně – pozn. red.) 70 083 824 korun a pro Armádu ČR (opět na jedné základně – pozn. red.) 53 679 000 korun.
Čísla to jsou ne úplně porovnatelná.
Armáda se totiž přesnými čísly na provoz starých vrtulníků Sokol nikdy veřejně nechlubila a letečtí odborníci hovoří o částce kolem 100 milionů korun za rok a více.
Ekonomický deník se proto pokusil tato data po konzultacích s odborníky na provoz letecké záchranné služby postavit k sobě lépe.
Provoz jedné privátní základny (neřešíme pohotovost 12 či 24 hodin, zázemí, logistiku, opravy – pozn. red.) vyjde ročně v průměru na cca 55 milionů korun ročně.
U policie se náklady šplhají s pořizovací cenou vrtulníků ze státního rozpočtu, plus s platy zasahujících příslušníků policie, ke 100 milionům ročně.
Předpokládaná doba plnění předmětu veřejné zakázky je od 1. 1. 2029 do 31. 12. 2043. Pokud by bylo zvoleno ekonomicky neefektivní řešení a vytěsněni výrazně levnější soukromníci, může tak stát tratit dle odhadů Ekonomického deníku až 2, 25 miliardy korun za celou dobu trvání smlouvy, t.j. 15 let. A to není málo.
Posudek, připomínkové řízení a plány na výběrové řízení
Co se zatím děje? V říjnu zpracovala Fakulta dopravní ČVUT znalecký posudek z oboru dopravy ve věci nákladů spojených s LZS. Ten se Ekonomickému deníku získat nepodařilo.
Materiál byl 1. listopadu zaslán do meziresortního připomínkového řízení s termínem vyjádření do 15. listopadu. Ministerstvo zdravotnictví obdrželo 4 zásadní připomínky od ministerstva financí a 7 doporučujících připomínek (1 připomínka od ministerstva obrany a 6 připomínek od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy).
Na prosinec bylo naplánováno jednání se zástupci Letecké služby Policie ČR a kraji, kde bude Letecká služba Policie ČR LZS zajištovat. Jednání se zúčastní také zástupci Armády ČR k zařazení vojenských zdravotnických posádek do provozu na stanovištích Praha.
A jaký by měl následovat harmonogram?
Tento měsíc by měla být zahájena příprava zadávacích podmínek veřejné zakázky.
V lednu 2025 by měla předpokládanou hodnotu veřejné zakázky schválit vláda.
V březnu 2025 by mělo být zahájeno zadávací řízení.
V září 2025 by měly být podepsány smlouvy o zajištění LZS po roce 2028.
Smlouva ve Zlínském kraji, kde by byla letecká záchranka poskytována ze Slovenska by měla být podepsána do 31. prosince 2028.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Ekonomický deník, který patří do vydavatelského portfolia Media Network s.r.o., kam náleží i Zdravotnický deník.