Akt o kriticky důležitých léčivech či evropský akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic – to jsou některé ze záměrů, které ve svém programu Evropská volba představila kandidátka na prezidentku Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ačkoliv v programu věnuje z oblasti zdravotnictví asi nejvíce prostoru právě zajištění léků a problematice IT včetně rozvoje umělé inteligence, při svém včerejším projevu před plénem Evropského parlamentu žádné z těchto témat nezmínila. Věnovala se oproti tomu duševnímu zdraví dětí a mladistvých, a to zejména v souvislosti s on-line prostředím. Jejím dalším záměrem tak je regulace neetických technik on-line platforem a vytvoření evropského akčního plánu proti kyberšikaně.
Nejpalčivějším problémem, který dnes Evropu trápí a na který se von der Leyenová ve svém programu zaměřuje, je nedostatek léků, respektive zajištění kriticky důležitých léčiv.
„Naše ekonomika musí být odolnější a méně závislá. To je důležité zejména ve zdravotnictví a farmaceutickém sektoru. EU se potýká s vážným nedostatkem zdravotnických prostředků a léků, kdy antibiotika, inzulin, léky proti bolesti a další produkty jsou obtížně dostupné. Abychom to napravili, navrhneme akt o kriticky důležitých léčivech, který sníží závislosti související s kriticky důležitými léčivy a látkami, zejména u produktů, kde je pouze několik výrobců nebo zemí, které je dodávají,“ načrtává v programu Ursula von der Leyenová.
To by podle ní mělo být součástí práce na dokončení Evropské zdravotnické unie s diverzifikovanými dodavatelskými řetězci, přístupem k nejpokročilejším způsobům léčby, odolnějšími zdravotnickými systémy a strategickými zásobami klíčových léků. Zároveň je dle ní potřeba pokračovat v boji proti antimikrobiální rezistenci.
Součástí první části sedmidílného programu, která je nazvána Nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy, je také příslib intenzivnější práce v oblasti prevence, a to hlavně v oblasti duševního zdraví a kardiovaskulárních chorob. Důraz by měl být kladen také na léčbu degenerativních onemocnění a výzkum autismu. Tyto aktivity by přitom měly stavět na úspěšném modelu Plánu proti rakovině.
Novinka: Evropská rada pro výzkum umělé inteligence
Velkým tématem je pro von der Leyenovou také oblast IT, kyberbezpečnosti a umělé inteligence. „Musíme udělat více pro ochranu bezpečnosti našich zdravotnických systémů, které jsou stále častěji terčem kybernetických útoků a útoků ransomwaru. Pro zlepšení odhalování hrozeb, připravenosti a reakce na krize navrhnu během prvních 100 dnů mandátu evropský akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče,“ slibuje Ursula von der Leyenová v programu.
Bez zajímavosti není ani plán von der Leyenové podpořit rozvoj umělé inteligence (AI). „Musíme zaměřit úsilí na to, abychom se stali globálním lídrem v inovacích AI. Během prvních 100 dnů zajistíme přístup k nové, na míru šité superpočítačové kapacitě pro začínající firmy a průmysl s umělou inteligencí prostřednictvím iniciativy AI Factories. Spolu s členskými státy, průmyslem a občanskou společností také vypracujeme strategii Apply AI, abychom podpořili nové průmyslové využití AI a zlepšili poskytování různých veřejných služeb, jako je zdravotní péče. V tomto duchu navrhnu zřídit Evropskou radu pro výzkum umělé inteligence, kde bychom mohli spojit všechny naše zdroje, podobně jako v případě CERNu,“ načrtává von der Leyenová v programu.
Aby ovšem Evropa podpořila rozvoj umělé inteligence a dalších technologií, musí umět vytěžit data. „Přístup k datům je nejen hlavní hnací silou konkurenceschopnosti, která představuje téměř čtyři procenta HDP EU, ale je také nezbytný pro produktivitu a společenské inovace, od personalizované medicíny po úspory energie. Příliš mnoho společností v Evropě však má problém získat přístup k datům, která potřebují, zatímco velké zahraniční technologické společnosti využívají evropská data k podpoře svého vlastního podnikání. Evropa potřebuje datovou revoluci. Proto předložíme strategii Evropské datové unie,“ plánuje von der Leyenová v programu.
Pozornost se má věnovat i výzkumu, do něhož by von der Leyenová chtěla zvýšit výdaje. Proto také plánuje rozšířit Evropskou radu pro výzkum a Evropskou radu pro inovace.
„Chci, aby Evropa co nejlépe využila biotechnologickou revoluci. Biotechnologie podporované umělou inteligencí a digitálními nástroji mohou pomoci modernizovat jednotlivé části naší ekonomiky, od zemědělství a lesnictví až po energetiku a zdravotnictví. Abychom usnadnili přesun biotechnologií z laboratoře do průmyslu a poté na trh, navrhneme v roce 2025 nový Evropský biotechnologický akt,“ stojí v programu.
Celoevropské šetření o dopadu sociálních médií
Ve třetí části svého programu nazvané Podpora lidí, posilování naší společnosti a sociální model se pak Ursula von der Leyenová věnuje duševnímu zdraví, což je oblast, kterou paradoxně jako jedinou zmínila ve svém včerejším projevu před plénem Evropského parlamentu.
„Vidíme stále více zpráv o tom, co někteří nazývají krizí duševního zdraví. Musíme tomu přijít na kloub. Věřím, že svou roli sehrála sociální média, nadměrný čas strávený u obrazovky a návykové praktiky. Srdce mi krvácí, když čtu o mladých lidech, kteří si ubližují nebo si dokonce berou život kvůli zneužívání na internetu. Myslím na ty poslední chvíle a bolest, kterou museli cítit. Myslím na jejich rodiče a kamarády. Je to zničující. V naší společnosti to nemůžeme nikdy přijmout. Budeme bojovat s morem kyberšikany, zakročíme proti návykovému designu některých platforem a svoláme vůbec první celoevropské šetření o dopadu sociálních médií na blaho mladých lidí. Dlužíme jim to,“ řekla včera europoslancům von der Leyenová.
Ve svém programu pak ochranu duševního zdraví dětí a mladistvých nazvala jednou z největších výzev v tomto desetiletí. „Rané období a období dospívání jsou kritické pro rozvoj mozku a osobnosti – a jsou také obdobím zranitelnosti vůči hrozbám ze sociálních médií a nadměrnému času strávenému u obrazovky. O této otázce musíme vést otevřenou a na důkazech postavenou debatu. To je důvod, proč zahájíme celoevropské šetření o širších dopadech sociálních médií. Budeme řešit neetické techniky používané online platformami tím, že zakročíme proti návykovému designu online služeb, jako je nekonečné rolování, výchozí automatické přehrávání a neustálý tlak. Budeme také důrazně bojovat proti rostoucímu trendu online zneužívání pomocí akčního plánu proti kyberšikaně,“ upřesnila ve svém programu von der Leyenová.