Úspory a rezervy, které si Všeobecná zdravotní pojišťovna vytvářela od odeznění dopadů ekonomické krize v letech 2008 a 2009, se největšímu českému plátci při řešení dopadů současné covidové pandemie vyplatily. Díky nim a také státním intervencím se VZP stále daří plnit své závazky, a tak by tomu mělo být i v příštích dvou letech. Náklady však rostou rekordně rychle. VZP tak již počítá s tím, že své rezervy na základním fondu, z něhož se hradí zdravotní péče, v roce 2023 vyčerpá a bude se muset vnitřně zadlužit z rezerv na jiných účtech. Takové tempo je podle vedení VZP ale dlouhodobě neudržitelné.
Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (VZP), která se stará o 60 procent klientů českých zdravotních pojišťoven, se vyplatilo, že se poučila z dopadů ekonomické krize z let 2008 a 2009. Rezervy, které si aktivně vytvářela od jejího odeznění během posledních let, jí významně pomohly vykompenzovat vysoký propad v hospodaření ve výši 10,3 miliardy korun v roce 2020, a stejně tak by tomu mělo být i pro roky 2021 a 2022. V roce 2019 disponovala VZP většími finančními rezervami (33,6 mld. Kč na konci roku 2019, tj. rezerva na 65 dní průměrných výdajů) než v roce 2008 (16,3 mld. Kč, tj. rezerva na 42 dní průměrných výdajů).
Vysokému saldu propadu v bilancích zdravotních pojišťoven významně zabránily také intervence státu, zejména zvýšením sazby za státní pojištěnce. Tempo růstu nákladů i příjmů systému veřejného zdravotního pojištění je však v důsledku pandemie příliš vysoké a i rezervy se postupně vyčerpávají. Jakákoli strategie vývoje financování zdravotnictví v delším časovém horizontu však zatím chybí. Takto shrnul vývoj hospodaření VZP v posledních několika letech s ohledem na dopady covidové pandemie senátorům výboru pro zdravotnictví v polovině prosince náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Strategie se osvědčila
VZP ČR se na další případnou krizi připravovala postupně již v průběhu hospodářského růstu v letech 2015 až 2019 tvorbou finančních rezerv a úsporami v provozu a investicích, popsal Bodnár. „Dlouhodobě jsme přitom byli atakováni z pozice odborných společností a dalších skupin, abychom rozpouštěli rezervy a úspory, které jsme měli v rezervním i dalších fondech. Ukázalo se však, že naše dlouhodobá strategie od roku 2015 byla účelná,“ konstatoval.
Díky této politice narostly zůstatky na bankovních účtech od roku 2012 prakticky z nuly na 36,8 miliardy korun na konci roku 2020. Tehdy sice došlo k mírnému poklesu ve výběru pojistného vlivem odpuštění minimálních záloh na pojistné u OSVČ na půl roku, takže pojistné u kategorie samoplátců kleslo o 24 procent. Mírně nicméně narostly příjmy od zaměstnavatelů.
Celkové zůstatky na bankovních účtech VZP ČR v letech 2017 – 2021 s předpokladem pro rok 2022
Náklady i příjmy rostou příliš rychle
Podobně jako rostly zůstatky na účtu VZP, tak rostl i objem peněz, s nimiž VZP hospodařila. V roce 2017 činily příjmy 171 miliard korun a náklady 167 miliard korun, v roce 2022 již VZP počítá s příjmy ve výši 255,5 miliardy a náklady 261 miliardy korun.
Hospodaření VZP – příjmy a náklady 2017 – 2022
„Důležité je všimnout si toho rychlého tempa růstu, které způsobily přímé i nepřímé náklady na covidovou pandemii,“ upozornil Bodnár. V roce 2020 zaplatila VZP za zdravotní služby meziročně více o rekordních o 15,8 procenta, resp. o 29,5 miliardy korun. S dalším nárůstem se počítá i za rok 2021 od 10,6 procenta, resp. o 22,9 miliard korun.
Růst nákladů byl nicméně kompenzován, jak již bylo zmíněno, ze strany státu zásadním posílením příjmové strany, a to navýšením měsíční platby za tzv. státní pojištěnce (důchodci, nezaměstnaní, děti, atd.). Od 1. 6. 2020 o 500 korun na 1.567 korun, což zvýšilo příjmy o 12,5 miliardy korun. Platba se od 1. ledna 2021 opět zvýšila o 200 korun, takže příjmy za rok 2021 vzrostly o 17,6 miliardy. Od ledna 2022 jsou pak schváleny státní platby vyšší o dalších 200 korun na 1.967 korun, což přinese do pokladny VZP dalších 8,5 miliardy korun.
„Navýšení platby za státní pojištěnce je oblíbené schéma pro přilití peněz do systému. Pro rychlé pokrytí balance se zdá účelný,“ konstatuje Bodnár. Podle něj je ale takové tempo čerpání péče dlouhodobě neudržitelné.
Rezervy na základním fondu vyčerpá VZP do roku 2023
Odhad příjmů pro rok 2022 je zatím optimistický, VZP ho plánuje v již zmíněné rekordní výši 261 miliard korun. „I když ekonomika se vzpamatovává z pandemie, nezaměstnanost je nízká a mzdy porostou o 3 procenta až 5 procent. Predikce růstu příjmů z pojistného vychází z těchto premis,“ vysvětluje Bodnár.
Příští rok je nicméně na výdajové straně ovlivněn úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Ta navyšuje úhrady dohromady o devět procent, tedy o 9,4 miliardy korun. To bude mít vliv na bilanci základního fondu VZP, která bude v roce 2022 opět schodková, a to ve výši 5,9 miliardy korun.
Hospodaření VZP – saldo příjmů a nákladů 2017 – 2022
Srovnání hospodaření VZP během dvou krizí – saldo příjmů a nákladů
VZP pak počítá s tím, že v příštích dvou letech spotřebuje veškerou rezervu, kterou má na běžném účtu základního fondu, z něhož se hradí zdravotní péče. V roce 2022 tam zůstane, jak ještě upřesnil ředitel VZP Zdeněk Kabátek včera pro ČTK, pouhých 900 milionu korun. V roce 2023 tak bude muset pojišťovna sáhnout do povinných rezerv ostatních fondů, jako je fond prevence, provozní či rezervní. Tím začne docházet k vnitřnímu zadlužování.
Vedení VZP stále počítá s tím, že zvládne hradit své závazky. Otázkou však zůstává další vývoj pandemie. Mohou se znovu objevit náklady, s nimiž zdravotně-pojistný plán VZP nepočítá, jako například navýšení počtu PCR testů nebo další kompenzační či bonifikační mechanismy. Nelze vyloučit ani další ekonomická rizika jako je inflace, vysoké tempo zadlužování státu či jiné vnější ekonomické vlivy. Vývoj od roku 2023 si tak zatím podle náměstka Bodnára nikdo netroufne odhadnout. Jisté v tuto chvíli je pouze to, že zatím žádná dlouhodobější strategie vývoje zdravotnictví a jeho financování není na stole.
„Výhled není růžový,“ komentoval vývoj hospodaření největší tuzemské zdravotní pojišťovny předseda senátního výboru Roman Kraus (ODS). A dodal k tomu: „Pokud nedojde ke změnám z hlediska nových finančních zdrojů po systém, tak z toho vyjdeme jen za cenu snížené dostupnosti a kvality péče.