Již na 6000 lékařů napříč republikou podalo výpověď z přesčasů a od prosince tak hrozí omezování nemocniční péče. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) lékařům kromě novely zákoníku práce, která by měla vrátit maximální počet přesčasových hodin na 416 hodin ročně a zavést 24hodinové směny, slíbil vyhradit 6,8 miliardy korun na navýšení mezd. Včera to řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové. Druhý host, poslanec za ANO a stínový ministr zdravotnictví Kamal Farhan, reálné zvýšení mezd zpochybňoval.
Přestože Válek slíbil, že v úhradové vyhlášce vyhrazených 6,8 miliard korun půjde na navýšení mezd v nemocnicích, o čemž měl v pátek zpravit i zástupce Sekce mladých lékařů ČLK, Farhan vůči tomuto slibu zůstal skeptický. „Když není (ministr zdravotnictví, pozn. red.) schopen to zařídit ani ve svých nemocnicích, jak to chce zařídit v jiných?“ čílil se a poukazoval na to, že k navýšení platů nedošlo ani v ministerstvem přímo řízených nemocnicích. Rovněž kritizoval způsob prezentace těchto peněz jako jednoho velkého balíku a dožadoval se toho, aby ministr řekl, kolik každý lékař dostane navíc na výplatě.
Válek reagoval, že to takto nelze říct, neboť nejde o „plošné sypání“ peněz, ale svou roli v odměňování bude hrát i typ zdravotnického zařízení. „Chceme, aby lékaři v nejvytíženějších provozech trávili v práci méně času za více peněz,“ vysvětlil. Proto například lékaři na pohotovostech budou mít s ohledem na náročnější provoz vyšší nárůst mezd než například na jednodenní chirurgii. K ovlivnění výše mezd v nepřímo řízených organizacích dodal, že taková střediska kopírují podmínky v těch přímo řízených.
Vzdáleně se do studia připojil i anesteziolog z Fakultní nemocnice Hradec Králové a člen představenstva České lékařské komory David Doležal. Varoval, že za stávajícího znění zákoníku práce nelze zajistit současnou kvalitu a objem zdravotnické péče. Systém a zákonodárci tak podle něj spoléhají na to, že se zákoník obchází. „Pokud by se dodržoval, znamená to minimálně v neakutní péči pokles v řádu desítek procent,“ vyčíslil. Doležal dále zdůraznil, že je potřeba zejména stanovit objem a kvalitu požadované péče, vytvořit legislativní rámec o způsobu práce, a odstranit „extrémní finanční závislost na nelegální práci“.
Pokud se zákoník práce nezmění, budou prý protesty lékařů pokračovat. Jenom v hradecké fakultní nemocnici přitom podaly výpověď z přesčasů dvě třetiny tamních lékařů.
Doležal se pozastavil i nad navýšením garantovaným platů lékařů na Slovensku, které motivuje zejména slovenské mediky, studující v Česku, odejít po absolutoriu zpět do domovské země, což může mít vážný dopad na české zdravotnictví. „Lékaři musí za základní pracovní dobu dostat finanční ohodnocení na úrovni, kterou budou mít slovenští kolegové od roku 2024,“ zdůraznil Doležal. Válek opáčil, že v Česku mzdy lékařů jsou na úrovni východního souseda, pouze ne v tabulkových, tedy garantovaných, platech.
Válek s odkazem na páteční schůzku s mladými lékaři uvedl, že prosadit jimi požadované změny do letošního prosince, kdy mají protesty formou vypovězených přesčasů reálně začít, nelze tak rychle zavést. Od 1. ledna by již ale slíbené změny platit měly. „Věřím, že se s mladými lékaři domluvíme, aby nebyl ohrožen provoz v nemocnicích,“ dodal ministr.