Těžko bychom hledali někoho, kdo by se zastal fyzické kondice dnešních dětí a dospívajících. Je jim vyčítána pasivita, pohodlnost a trávení času před počítačem v tělu nepřirozených polohách. Nad jejich vztahem ke sportu si na nedávné konferenci věnované ekonomice prevence posteskli i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a bývalý fotbalový reprezentant Jan Koller. Zjišťovali jsme proto, jak situaci vidí lidé, kteří jsou v pomyslné „první linii“, pokud jde o zajišťování pravidelného pohybu dětí v denním režimu. Na otázky Zdravotnického deníku odpovídal vedoucí předmětové komise tělesné výchovy na Gymnáziu Boženy Němcové v Hradci Králové Petr Slezák.
Jak hodnotíte fyzickou kondici dnešních dětí? Lze vidět nějakou změnu oproti generaci například před deseti či dvaceti lety?
V první řadě je třeba podotknout, že dle mého názoru nejsou víceletá gymnázia relevantním vzorkem pro podobné šetření. Studují na nich zpravidla děti rodičů, kteří kladou důraz jak na výkon ve vzdělávacím procesu, tak i na zdravý životní styl. Domnívám se tedy, že v porovnání s jinými typy škol jsou studenti gymnázií rodiči více motivováni a podporováni v mimoškolních sportovních aktivitách. Z těchto důvodů nepozoruji v posledních patnácti letech výraznou změnu v kondici žactva na naší škole, byť výkonnost za tu dobu mírně poklesla. Motorické dovednosti žáků jsou dnes dle mého názoru na nižší úrovni kvůli menšímu začleňování atletických a gymnastických prvků do hodin tělesné výchovy v předcházejících ročnících – hrazdu se na základních školách kolegové bojí vytahovat, o švédské bedně nemluvě.
Je zhoršující se fyzická kondice dětí něco, co by měla řešit škola?
Zhoršující se fyzická kondice populace je celospolečenský problém a je nutné jej řešit komplexně na všech úrovních.
Zaznamenali jste v posledních letech nárůst omluvenek z tělesné výchovy?
Nárůst počtu omluvenek jsem v posledních 15 letech nezaznamenal, což pokládám za důsledek typu školy, kde působím.
Jak na vaší škole probíhá tělesná výchova? Je obsah hodin přísně orientovaný na provádění cviků dle požadovaných měřítek (například běh na čas, skoky na vzdálenost apod.), nebo jde spíše o sportovní vyžití a pohyb zábavnou formou (například hraní fotbalu, florbalu apod.)?
Obsah hodin na naší škole je velice pestrý. Hodiny jsou zaměřené jak na sportovní vyžití s nabídkou moderních a netradičních sportů, tak na klasické hry a disciplíny. Studenti si během studia vyzkouší veškeré atletické a gymnastické disciplíny – vyjma skoku o tyči a cvičení na koni –, sportovní hry jako nohejbal, volejbal, frisbee, softbal, házenou, kopanou, florbal, basketbal, flag fotbal, rugby, speedminton, petanque, lukostřelbu, kanoistiku, sportovní střelbu, lyžování, snowboarding, střelbu z praku, windsurfing, turistiku, cyklistiku, a jiné.
Podle jakých parametrů jsou studenti v hodinách tělesné výchovy hodnoceni?
Hodnocení studentů probíhá na základě čtyř parametrů. Jsou to aktivita, technické provedení, osobní zlepšení, porovnání výkonnosti s běžnou populací, a to přesně v tomto pořadí důležitosti.
Jaké má vaše škola prostory pro sportovní vyžití (například tělocvičnu či venkovní hřiště)? Máte i dostatek sportovního vybavení?
Škola má dostačující zázemí pro pestrou výuku tělesné výchovy. Vedení školy podporuje meziškolní sportovní aktivity a poskytuje dostatečné finanční prostředky na nákup a obnovu nezbytného sportovního vybavení.
Jsou tato sportoviště pro studenty či veřejnost přístupné i mimo provozní dobu školy?
Sportoviště ve škole nejsou veřejnosti volně přístupná. Mimo školní výuku jsou využívána jen se svolením a po dohodě s vedením školy.
Bylo by podle vás vhodné zavést větší hodinovou dotaci na tělesnou výchovu namísto současných dvou hodin týdně?
Nemyslím si, že by navýšení hodinové dotace tělesné výchovy nějak výrazně změnilo klesající kondici populace, jak ostatně podobné iniciativy v minulosti prokázaly.